Sexuální agrese. Podílí se na ní testosteron? A jakou roli hraje atraktivita, „největší sexuální zbraň žen“? Odpovídal sexuolog Zvěřina

21. Listopadu 2017
„Agresivita je výraznou mužskou vlastností, která se někdy realizuje i v sexu,“ řekl docent Jaroslav Zvěřina.
Zdroj Pixabay.com
Za 24 hodin se hashtag #MeToo objevil ve 12 milionech příspěvků. Příspěvků žen, které zažily sexuální obtěžování či násilí. K této reakci je vyzvala herečka Alyssa Milano a posléze i řada obětí mezi osobnostmi, od herečky Reese Witherspoon po eurokomisařku Věru Jourovou. Jsou ale muži skutečně sexuálními predátory? Jaký podíl má na jejich chování testosteron? A co vliv atraktivity, „největší sexuální zbraně žen“ podle sexuologa Jaroslava Zvěřiny?

Jedno po druhém. Nejprve je třeba definovat, co je a co není sexuální obtěžování.

Podle zákoníku práce se definuje jako „jednání sexuální povahy v jakékoliv formě, které je dotčeným zaměstnancem oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé“. Jinými slovy ho lze vyjádřit i jako takové sexuální chování vůči zaměstnanci, které snižuje jeho důstojnost a vytváří nepřátelské, ponižující nebo zneklidňující podmínky na pracovišti.

Definovat sexuální obtěžování v praxi je ale podstatně složitější. Podle soudní psycholožky Ludmily Čírtkové rozhoduje pocit, jaký chování vyvolalo.

Je to už sexuální obtěžování? Nepříjemné pocity napoví.
Pixabay.com

Někdy je to nevyžádané poplácávání po zadku. Jindy se do škatulky sexuálního obtěžování vejde už „jen“ nevhodná poznámka. V závažnějších případech sem řadíme osahávání, vydírání, pronásledování a pochopitelně znásilnění. To ale většinou stojí samostatně coby „sexuální násilí“.

Vytanula vám na mysli jedna ze zmíněných situací? Jistě jste se v danou chvíli cítili nepříjemně, dotčeně. Možná jste měli strach. Možná jste ale situaci začali ve stejné chvíli zlehčovat. Vždyť to byla jen poznámka…

Staronové téma, které nikoho nezajímalo

Tím narážíme na jeden z největších problémů tématu. Protože je sexuální obtěžování velmi subjektivní a choulostivou záležitostí, nedostanou se všechny případy na povrch. Přesná čísla o jejich skutečném množství bychom získali stěží.

Agentura EU pro základní práva (FRA) však alespoň přibližuje rozsah problému. Že je vážný, by potvrdilo až 55 procent žen v EU. Právě ty podle organizace zažily sexuální obtěžování.

Všechny případy pod jedním hashtagem. To byl nápad herečky Alyssy Milano.
Instagram.com/milano_alyssa

Podle sexuologa, soudního znalce a psychiatra Doc. MUDr. Jaroslava Zvěřiny, CSc., uvádí zkušenost se sexuální agresí okolo deseti procent českých žen. I on však upozornil na mlčících oběti, kterých je většina. „To pak komplikuje jejich přístup k odborné radě a pomoci,“ řekl v rozhovoru pro Lifee.cz.

Kampaň Me Too má na problém sexuálního obtěžování upozornit. A zároveň podpořit ženy, aby vytáhly kostlivce ze skříně a umístily jej pod reflektor sociálních sítí. K označování hashtagem #MeToo vyzvala herečka Alyssa Milano. Právě ten by podle ní měl odhalit skutečnou šíři problému.

Výzva rezonovala tolika uživateli sociálních sítí, že se přesunula do roviny kampaně – za 24 hodin se hashtag #MeToo objevil ve 12 milionech příspěvků.

Tak silný ohlas problematika sexuálního obtěžování snad nezaznamenala. Máme se ho tedy bát víc než kdy dřív?

„To je kampaň, která žádný velký problém neobjevila. O velkém počtu nehlášených deliktů tohoto druhu víme dlouho, a nikoho to nezajímalo,“ hasí obavy docent Zvěřina. „Již starověká literatura popisuje sexuální agrese a otroctví, stejně jako obchod s lidmi sexuálně motivovaný.“

 Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc. (74) Sexuolog, psychiatr, soudní znalec a někdejší poslanec Evropského parlamentu. Publikoval více než 120 odborných sdělení u nás i v zahraničí, stejně jako několik knižních titulů v oblasti sexuologie. Více se o něm dozvíte tady.

Mluvíme-li pak o samotném hnutí, to založila americká aktivistka Tarana Burke už před deseti lety. Vyzývala jím mladé obyvatele amerického jihu, aby sdíleli zkušenosti se sexuálním násilím.

Problém sexuálního obtěžování tady byl, je a bude. K obětem se hlásí v drtivém počtu ženy.

Jsou tedy muži „sexuálními predátory“? Kdy se v pánské společnosti utvořila norma, že pokřikování na ženy apod. patří k normálním projevům?

Mužská agrese? Má své opodstatnění

„Agresivita je výraznou mužskou vlastností, která se někdy realizuje i v sexu,“ pomáhá rozkrýt příčinu sexuolog. „V našich průzkumech asi 6 % mužů připouští, že se někdy dobrali pohlavního styku násilím.“

Lze tedy svést vinu na dominantní testosteron? Nebo je potupné snižovat problém na úroveň hormonů?

Vůči testosteronu jsou muži citlivější než ženy. To může vést k agresivitě.
Pexels.com

Ano i ne. „Ženy mají rovněž testosteron, dokonce ho mají v krví více než ,jejich‘ estrogenu,“ připomíná docent. „Mužský organismus je však k testosteronu vnímavější než ženský. Proto se muži projevují agresivněji a asertivněji.“

Další možných příčin sexuální agrese se nabízí spousta. Většinu z nich ale expert zpochybňuje.

Třeba tu, co se rodí už ve škole, kde skousneme mnoho věcí, jen abychom nevypadly z party. Aby nás spolužáci neměli za „upjaté podivínky“. Takové chování se podle docenta běžně netoleruje.

Vyvrací i špatný vliv pánských konverzací „nad pivem“, v nichž se zvyšuje šance hrubého vyjadřování o ženách. „Nemohou zejména mladí, pubertální účastníci těchto setkání nabýt dojmu, že je pro muže takové vyjadřování typické?“ tážu se docenta Zvěřiny. „A vy máte informaci o tom, že ženské kolektivy své mužské protějšky nepomlouvají podobně hrubě?“ 

Rozparky a výstřihy nejsou omluvou sexuální agrese.
Pxhere.com

A porno? Přece jen ho sledují muži častěji než ženy. Tady už odborník jednoznačný není. „Podle našich průzkumů sexuální agresoři nepatří ke konzumentům pornografické erotiky. Nicméně pornografie s hrubým násilím může některé sexuální agresory motivovat ke zločinům.“

Tedy i pornografie se jeví jako spíše nepravděpodobné „škrtátko“ v oblasti sexuálního obtěžování.

Co zbývá? Laik se neubrání ještě dvěma hypotézám: Co když se muži jen neumí dvořit? Nevědí, jak na to?

A nemohou si za sexuální obtěžování ženy někdy trochu samy, například vyzývavým oblečením nebo svůdnými pohledy?

Ženy agresorky

Opět záleží na vymezení hranic. Podle soudní psycholožky Ludmily Čírtkové je nepřípustné považovat samotné svádivé chování za spouštěče. Něco jiného je však takové chování, které se muže dotkne, kterým ho žena cíleně vyprovokuje. Nebo dlouhodobé týrání.

„Atraktivita je hlavní sexuální zbraní žen,“ míní sexuolog.
Pexels.com

Ukazovat prstem na oblečení je pak úplně mimo mísu. Alespoň podle docenta Zvěřiny. „Hodně primitivní přístup k sexuální agresi opravdu někdy obviňuje ženy pro jejich svádivé chování a oblékání. Moderní muž musí být na takové projevy zvyklý a své chování tomu přizpůsobit. Sexy oblečení zcela jistě není určeno jen mužům, protože existuje také intra sexuální soutěživost, která ženy vede k tomu, aby se předváděly jiným ženám.“

Jedním dechem však dodává: „Atraktivita je hlavní sexuální zbraní žen, v tomto směru ani radikální feministky nic nezměnily, alespoň zatím ne.“

Ženy nemají čistý štít ani co se samotného sexuální obtěžování týče. Mezi oběťmi najdeme také pány. „Občas o takových věcech slyšíme ve vztahu k sexuálnímu obtěžování mladých mužů nadřízenými muži nebo i ženami. Občas slyšíme i stížnosti na ženy lesbické, které obtěžují jiné ženy, nebo je násilím a vydíráním nutí k sexu,“ upozorňuje sexuolog. Všechny zmíněné případy jsou však ojedinělé.

Umění dvořit se

Nemůže nakonec celá kauza vytvořit enormní tlak na muže? Tak, že budou absolutně bezradní v komunikaci se ženami?

Budeme mít s kampaní Me Too strach navazovat kontakty?
Pixabay.com

Docent Zvěřina „by se toho nebál“. Medializace kampaně Me Too je podle něj do jisté míry nafouknutá a některým celebritám poslouží ke zviditelnění. „Očekávám po nějaké době výrazné zklidnění. Žádné zásadní změny sexuálního chování lidí neočekávejte,“ vzkázal.

Dvořit se slušně a korektně – to je jediný přijatelný způsob seznamování. A nejen to. Je to i základní předpoklad úspěšného vztahu, uvedla Ludmila Čírtková pro Respekt.

Muži se slušným vychováním a respektem vůči druhému pohlaví se tak nemají čeho bát. A stejně tak ženy.

***

Máte podezření, že jste se stali obětí sexuálního obtěžování? Nesete si z této zkušenosti trauma? Cítíte spoluvinu a neumíte se s ní vypořádat? Poraďte se se zkušeným psychologem, odborníkem, například v Bílém kruhu bezpečí. „Učiňte tak co nejdříve,“ radí docent Zvěřina.

Autorka článku: Andrea Vránová

Diskuze

Reklama