Adéla se józe dlouho vyhýbala, odrazovalo ji přehnané nadšení většiny lidí. Jenže pak zašla na lekci a ta ji přesvědčila, že jóga je přesně pro ni. Už jen díky hlubokému dýchání se jí změnily spánek i nálada k lepšímu.
Jógu jsem považovala za fanatismus nebo v lepším případě jakýsi módní výstřelek. Pak jsem jednou seděla na podložce a všechno se změnilo. Bez jógy a správného dechového cvičení si už neumím život představit. Každý by měl vyzkoušet pár lekcí, než jógu zatratí. To se ale podle mě nestane.
Dlouhodobě jsem se necítila nejlépe
To, že jsem každé ráno zlámaná a trvá mi, než se rozhýbu, jsem přisuzovala přibývajícímu věku. Věděla jsem, že pohyb je dobrý pro tělo i duši. Občas jsem si zaběhala, zahrála tenis nebo si vyšlápla s rodinou na túru. Celkově jsem ale cítila větší opotřebení, hůř se mi spalo a neměla jsem dobrou náladu. O to víc mě iritovala moje dlouholetá kamarádka, která mi neustále doporučovala jógu. Někdy to lidé myslí dobře, ale dokážou s tím tak nebetyčně otravovat! Mě osobně Irenino nadšení pro jógu spíš odrazovalo.
Nehledě na to, že se stal z jógy obrovský boom a velký byznys a já byla vždy k takovým věcem spíš obezřetná. Nikdy jsem nechtěla nikomu takzvaně skočit na špek. Jedno sobotní odpoledne mě ale Irena poprvé přemluvila k návštěvě lekce a já si řekla, že to přeci jen zkusím. Atmosféra ve studiu byla velmi relaxační, až intimní. Lektorka měla podmanivý hlas, kterým jsem se od první minuty nechala doslova unášet.
Šlo o power jógu pro mírně pokročilé, vůbec ale nevadilo, že jsem začátečník. Navádění do pozic bylo tak přirozené, že jsem se ani nemusela rozhlížet kolem. Mladá lektorka neustále slovně vracela pozornost k našemu dechu, takže jsem vypnula hlavu a opravdu se soustředila jen na tělo. To se mi běžně opravdu nedaří. Při plavání nebo běhu si pokaždé nad něčím přemýšlím, dělám si v hlavě seznamy a podobně.
Po jediné lekci jógy jsem byla jako vyměněná
Kupodivu jsem se tedy vůbec nenudila, jak jsem si myslela. Moje tělo se protáhlo, příjemně prokřupalo a svaly si zaposilovaly. Netušila jsem, že jdou prodýchat různé části těla. Na konci mě naprosto odzbrojila pozice „mrtvoly“, uvolnila jsem se natolik, že jsem se dostala do zvláštního polospánku. Vnímala jsem okolí a zároveň snila. Lektorka mluvila o spánku „nidra“.
Vyšla jsem ze sálu a zahlédla se v zrcadle, úplně jsem zářila. Irena byla nadšená, že se mi to líbilo. Já se nemohla dočkat další lekce. Vyzkoušela jsem různé druhy jógy. Zalíbila se mi ashtanga jóga a její ranní přísná rutina. Stejně tak jsem ale propadla jin józe a naprostému uvolnění. Zalíbení jsem si našla i v relaxačních dechových cvičeních.
Zanedlouho jsem zpozorovala první změny. Pevnější svaly byly fajn, ale mnohem víc mě bavilo, že se mi najednou skvěle spalo. Ráno jsem se těšila, že si udělám v obýváku pozdrav slunci, a nastartuju tak den. Přidávaly se automaticky další rituály, jako pětiminutová meditace nebo zdravější strava. Manžel se trochu pochechtával, že jsem nakonec józe propadla, přestože jsem se jogínům posmívala. Zároveň ale viděl, že jsem mnohem klidnější a veselejší.
Chtěla bych si zacvičit v ašrámu
Po nějakém čase jsem si začala zjišťovat více informací o historii jógy a zatoužila navštívit Indii a nějaký ašrám, kde bych si mohla zacvičit. Přemlouvám Irenu, aby do toho šla se mnou. Mám pocit, že by to mohl být životní zážitek. Není to pro mě ale podmínkou, protože přístup k tělu a životu se odehrává uvnitř nás a není nutné jezdit tak daleko.
Je dokonce úplně jedno, jestli cvičíme doma na podložce nebo na nějakém nádherném místě s výhledem na moře. Pro mě je prostor jógamatky určitým způsobem bezpečnou zónou. Můj vlastní dech pak životní energií, kterou jsem objevila trochu později, ale přece.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.