Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Elen byla zamilovaná do Páji od střední školy. Snila o něm roky, i když si nikdy nemyslela, že by u něj mohla mít šanci. Když si po mnoha letech nečekaně domluvili rande, myslela si, že to bude dokonalé...
S Pájou jsme se seznámili už jako teenageři na střední škole. On byl vždycky ten populární kluk, po kterém všichni toužili, měl spousty kamarádů a byl neskutečně populární. Já byla naopak velmi nevýrazná a tuctová. Pája byl o dva roky výš a snad všechny holky na škole ho chtěly, věděla jsem, že já, ta nejobyčejnější holka, u něj nemám šanci.
Zamilovala jsem se do něj už jako malá
Pája byl dobrý kamarád mého bratra, často chodil k nám domů a ačkoliv nepřímo, trávila jsem s ním někdy čas. Bavili jsme se u oběda nebo na výletě na hrad. Pája mě bral jako obyčejnou malou holku, ale já jsem se do něj s každým úsměvem, který mi věnoval, s každým vtipem, zamilovávala víc a víc.
Můj bratr se ale s Pájou přestal bavit a najednou jsem ho zcela přestala vídat. I tak ale snad nebyl večer, kdy bych na něj nemyslela a nepředstavovala si, jak spolu jdeme na rande, jak se líbáme… opravdu jsem v tom byla až po uši. Ačkoliv jsem o něm neustále snila, nikdy mě nenapadlo, že bych ho doopravdy mohla mít.
Kamarádky mě přemluvily, ať mu napíšu
V osmnácti jsem si našla svého prvního přítele a byli jsme spolu až do dvaceti tří, kdy jsme se ale rozešli. Nenesla jsem to dobře a moje kamarádky se mě snažily navést do toho, abych zkusila nějakou jednorázovou známost.
„Copak ty opravdu nemáš někoho, kdo by se ti líbil?“ vyptávaly se mě jednou v baru. Hned jsem si vzpomněla na Páju.
„Jeden by byl… líbil se mi už jako malé holce… ale u něj v životě nemám šanci.“
Domluvili jsme si rande
Pravděpodobně pod sílou intenzivního přemlouvání mých kamarádek a i alkoholu jsem té noci Pájovi na Instagramu napsala, jestli se nechce vidět. Nečekala jsem, že by si mou zprávu mohl vůbec zobrazit, natož mi odpovědět. Ale když jsem se ráno probudila, napsal mi, že je pro.
Byla jsem absolutně štěstím bez sebe, když jsme si domluvili rande. Měla jsem jít ven s klukem, po kterém jsem už mnoho let toužila! V den schůzky jsem nervozitou nemohla dospat, koupila jsem si nové drahé šaty, došla na čerstvou pedikúru a udělala si nádherný make-up. Asi nikdy v životě jsem nebyla tak nervózní, když jsem šla na místo srazu. Bylo to to nejlepší, co se mi mohlo stát! Ale už v momentě, kdy jsem na něj musela čekat skoro půl hodiny, než vůbec dorazil, mi začalo pomalu docházet, že to vůbec nebude takové, jak jsem si malovala.
Byl úplně jiný, než jsem si představovala
„A kam půjdeme?“ zeptala jsem se ho po poněkud neohrabaném pozdravu. U toho jsem si prohlížela, jak vypadá. Zestárl, měl vousy, o které se očividně moc nestaral a měl na sobě tepláky a gumové pantofle.
Jen pokrčil rameny. „Nevím. Vyber si, co chceš. Ale aby to nebylo moc drahý, teď šetřím.“
Vzala jsem ho tedy do mé oblíbené kavárny. Veškerá euforie, která ve mně byla, byla rázem ta tam. Pája vůbec nebyl takový, jakého jsem si ho pamatovala, nebo spíš jakého jsem si ho vysnila. Moc nemluvil a když už ano, tak jen o sobě. Právě byl nezaměstnaný a ve volném čase hrál videohry, což bylo vidět na bříšku, které se mu zdvihalo pod tričkem. Neoslnil ho žádný z mých zájmů, o kterém jsem mu vyprávěla, jako by ho nezajímalo skoro nic, co říkám.
Měl názory jako z doby kamenné
„Ženský fotbal není fotbal, to hrajou jenom chlapi,“ vysmál se mi, když jsem mu řekla, že hraji fotbal a nebyl to jeho jediný názor, co byl snad sto let za opicemi.
Ačkoliv celé rande trvalo sotva dvě hodiny, s každou minutou jsem doufala, že skončí. Bylo mi skoro do pláče z toho, jak jsem byla zklamaná. Pája měl být muž mých snů, ne ten nejhorší stereotypní chlap, co existuje. Vrcholem všeho bylo, když k nám přišla obsluha, jak zaplatíme.
„Tak jsi mě sem pozvala, tak snad i zaplatíš, ne?“ civěl na mě posměšně a sledoval, jak za nás oba platím.
Pája byl spíš moje představa
Páju jsem si vysnila jako svého ideálního muže a on byl přitom absolutní buran. Opravdu mě to mrzelo, ale postupně jsem si uvědomovala, že jsem ho vlastně vůbec neznala a celé ty roky jsem myslela pouze na nějakou smyšlenou verzi, kterou jsem si zcela uměle vytvořila.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
Doporučené video
Související články
