Lola Skrbková, žebračka z Kladiva na čarodějnice: Herečka nesympatických rolí dohazovala práci i mladšímu manželovi

Lola Skrbková se narodila 16. února 1902 v Čáslavi a herectví bylo zkrátka jejím osudem, i když nejprve začala studovat na obchodní akademii. Brzy ale poznala, kam by skutečně chtěla zamířit, a tak po jejím dokončení nastoupila na Dramatické oddělení Pražské konzervatoře. Už tam se setkala s mnoha tehdejšími divadelními hvězdami, a dokonce dostala i několik menších rolí v hrách Národního divadla. Pro mladou, začínající herečku nemohla být lepší škola.

Mohlo by Vás zajímat:

Krásná herečka Marie Bittnerová: Diváky těšila, ale kolegyně týrala. Vytoužený den se stal jejím posledním

Upjatá, nebo avantgardní herečka?

I když ve filmu Škola základ života představuje Lola Skrbková paní profesorku se všemi ctnostmi, které se tehdy od takových žen požadovaly, tedy přísný vzhled i chování ideálně bez velkých náznaků ženskosti, v životě divadelním se objevila i v Osvobozeném divadle, což jistě představovalo docela jinou, mnohem uvolněnější linii. Podle vyprávění jejích současníků se ale i v běžném životě od mládí projevovala jako zralá žena, ke které si pro radu chodily mnohdy i starší kolegové. Ostatně její skutečný věk jí tehdy hádal jen málokdo – velmi brzy začala působit dojmem ženy starší, než ve skutečnosti byla. Byla to herecká výhoda, nebo nevýhoda?

Měla nadání na mnoho oborů

Pokud ale o Lole Skrbkové přemýšlíme jen jako o herečce, opomíjíme další části jejího bohatého života. Kromě toho totiž sama působila jako režisérka a dirigentka. Nadání pro nás dnes možná méně známé dámy bylo tedy opravdu mnohostranné. Divadla ji tedy „využívala“ na více pozicích, což se jistě vyplatilo. Její pohled na režii oceňovali i uznávaní odborníci. 

Mohlo by Vás zajímat:

Jiřina Jirásková: Herecká legenda si na sklonku života přála jediné – usnout a už se neprobudit

Herecké manželství

Spolu s Lolou Skrbkovou se na jevišti objevoval i její manžel Vilém Pfeiffer. Byl to muž, s nímž se potkala samozřejmě v divadle, konkrétně v tom Burianově,  a tak je spojovala velká životní láska k umění. Spojovaly je ale i obdobné politické názory. Oba byli levicově orientovaní, ale ani to, jak se ukázalo, nezaručovalo oblibu u tehdejšího režimu. A tak se manželé přesouvali z místa na místo, ze Zlína do Ostravy, z Ostravy do Benešova a z Benešova do Jihlavy.

Nesympatické role

V Jihlavě spolu působili v Horáckém divadle, které se také stalo poslední domovskou scénou této herečky menších a velmi často značně nesympatických rolí. Postava i obličej Loly Skrbkové ji ale právě k takovým postavám přímo předurčovaly a herečka se jim nebránila. V jihlavském divadle se několikrát ujala i režie a do některých rolí obsazovala i svého o osm let mladšího manžela. Další její divadelní činnost se pak už orientovala jen na pedagogickou činnost.

Mohlo by Vás zajímat:

Taková normální rodinka: Herečka Lilian Malkina si na stará kolena oblíbila heavy metal a drobné neřesti

Žebračka z Kladiva na čarodějnice

Poslední, ale velmi výraznou rolí Loly Skrbkové ve filmu byla žebračka ve Vávrově Kladivu na čarodějnice. Byla to právě tato postava, která nevědomky a nechtěně rozpoutala peklo, jež následně postihlo mnoho žen obviněných z čarodějnictví. Z dříve natočených předválečných nebo i za války vyprodukovaných filmů si můžeme této herečky všimnout třeba jako úřednice u nakladatele ve filmu Život je krásný, klepny ze snímku Co se šeptá, pokladní ve filmu Noční motýl a v řadě dalších menších rolí, kde ale svůj vymezený čas dokázala dokonale využít.

Mohlo by Vás zajímat:

Komunisté zuřili a Valentová měla omylem v 17. století plavky. 50 let od premiéry filmu Kladivo na čarodějnice