Odvážná Joan Mulholland: Protesty proti rasové segregaci ji dovedly do cely smrti, šel po ní i Ku-klux-klan

Během šedesátých let absolvovala Joan spoustu demonstrací, dokonce se jako první běloška nechala zapsat na ryze černošskou univerzitu. To mezi lidmi vyvolalo vlnu odporu. Házeli po ní jídlo a poštvali na ni Ku-klux-klan, který ji málem připravil o život.

Mohlo by Vás zajímat:

Podivuhodný příběh slavné feministky: Gloria Steinem si vzala na mušku sovětskou mládež i zajíčky z Playboye

Aktivistka za občanská práva

Joan Trumpauer Mulholland se narodila 4. září 1941 a celé dětství prožila v segregovaném městě Arlington ve Virginii. Její matka, coby potomek otrokářů, měla rasismus jaksi "v krvi". Otec sice pracoval ve státní správě, ale i on byl ve svém smýšlení úzkoprsý. Joan názory rodičů víceméně přijala, nebo spíše přebrala. Když se ale v deseti letech odvážila se svým kamarádem zajít do té části města, kde žili černoši, rychle změnila názor.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Marginal Mennonite Society (@marginal_mennonite_society)

Ocitla se v úplně jiném světě. Nejvíce ji zasáhl rozdíl mezi "černou a bílou školou". Když po střední škole nastoupila na Duke University v Durhamu v Severní Karolíně, nevstoupila do tradičních spolků pro bílé studenty, nýbrž sedala s černochy u jídelních stolů určených pouze pro bělochy. Vedení školy bylo jejím chováním tak zděšeno, že ji nechali zatknout a donutili podstoupit psychologické vyšetření. Joan se tím nenechala zastrašit. To vše byla teprve zahřívačka...

Mohlo by Vás zajímat:

Ženská obřízka: Obětí této barbarské praktiky se stala také modelka Waris Dirie

Joan Mulholland v cele smrti

Když se Joan vrátila do školy, dala jí děkanka na vybranou: Buď se uklidní, nebo může jít. Joaninou odpovědí byla ještě větší míra angažovanosti. Během roku 1961, spolu se členy Nonviolent Action Group, sedávala v autobuse na místech, která byla vyhrazena pro bělochy. Za to si vysloužila zatčení za "porušování míru."

Ocitla se v přísně střežené věznici Parchman, a to přímo v cele smrti. Když ji, a další spolubojovnice, přijímali, musela podstoupit potupné vaginální vyšetření. Strážnice si přitom namočila ruku do Lysolu. Šlo o to, aby jim vláda ukázala, že si s nimi mohou dělat vše, co se jim zlíbí.

Mohlo by Vás zajímat:

Drsný boj za rovnoprávnost žen: Sufražetka Emmeline Pankhurst rozbíjela okna, její manžel měl z toho smrt

Nebojácná obhájkyně svobody

Po propuštění z vězení se znovu vrhla na své poslání. Nechala se zapsat na univerzitu, jenž byla čistě pro černochy, čímž vyvolala bouři nevole. Díky tomu se ale mohla setkat s Martinem Lutherem Kingem. V květnu 1963 se posadila do restaurace, kde opět platila segregace. Hosté pak Joan a její dvoučlennému doprovodu nadávali. A vydrželi to celé tři hodiny, které tam strávili. Došlo i na fyzické útoky...

Joan ale bojovala dál. Nezastrašil ji ani Ku-klux-klan, jehož členové později napadli ji i její kamarádky. Aktivní zůstává i po osmdesátce. Kdo potřebuje azyl, má u ní doma vždy dveře otevřené.

Mohlo by Vás zajímat:

První americká starostka: Susanna Salter potírala alkohol, volby nakonec vyhrála díky chlapům z hospody

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Joan Mulholland

Allthatsinteresting.com: Meet Joan Trumpauer Mulholland, The Civil Rights Activist Who Sat On The Death Row For Protesting In 1961