Facebook
Instagram
Ivana v žádné práci nevydržela dlouho. Proto byla ráda, že mohla zůstat na mateřské dovolené delší dobu. Jenže když její dcera nastoupila do školky, nastal čas, aby si našla práci.
Maturitu jsem složila na obchodní akademii a hned jsem začala pracovat. Vysokou školu jsem nikdy neplánovala. Na jednu stranu jsem ve škole měla pořád něco jiného na práci než učení na zkoušky, takže jsem odmaturovala průměrně. Na druhou stranu rodiče stejně neplánovali financovat moje další studium.
Po maturitě jsem musela jít do práce
"Ivanko, víš, že bych byla ráda, kdybys pokračovala ve studiu. Ale sama víš, jak to u nás doma vypadá. Někdy dostaneme alimenty od tvého otce, jindy ne. Nic víc od něj nedostaneš. Je to věčné dohadování o peníze," řekla mi matka ještě před maturitou.
"Chápu. Budu si hledat práci," odpověděla jsem, i když jsem nebyla nadšená z představy, že se vzdám posledních prázdnin a místo zábavy s přítelem a kamarády budu pracovat v kavárně nebo v malém stánku s hamburgery.
"Možná by sis mohla dát rok pauzu, našetřit nějaké peníze a pak jít na večerní školu. Mohla bys pracovat tady ve městě, bydlet doma a na víkendy dojíždět na přednášky," snažila se moje máma najít rozumné řešení.
A tak jsem po maturitě vytiskla životopis a odvážně vyrazila hledat práci. Ukázalo se ale, že odpovědí bylo málo. Paní v místní pizzerii mi otevřeně řekla, že nemám šanci.
"Většinou zaměstnáváme rodinu. Provozujeme podnik s manželem, švagrová pracuje v kuchyni a pomáhají nám děti a neteř. Nemůžeme si dovolit zaměstnance," řekla s úsměvem. "Ale co třeba nějaký obchod? Viděla jsem, že v supermarketu na náměstí hledají někoho na pokladnu," dodala, protože jsem jí zřejmě padla do oka.
Všude jen vykořisťování a mizerné peníze
Do supermarketu mě přijali, ale rychle se ukázalo, že ta práce není pro mě. Vedoucí si hned stěžovala, že mám moc dlouhé nehty a že jsem si nesvázala vlasy. "Práce s jídlem vyžaduje dokonalou hygienu," brblala a koukala na mou novou manikúru.
Vydržela jsem tam týden. Z pokladny mě posílali na zeleninu, přebírat shnilá rajčata, pak vybalovat těžké palety s mlékem. Zbláznili se? Za těch pár korun chtějí z člověka vyždímat všechno. Když mi jednou chybělo padesát korun v pokladně, řekla jsem, že už tam nepřijdu.
Další zastávkou byl stánek s kosmetikou na místním trhu. Kosmetiku znám a mám ráda, ale tahle práce nebyla pro mě. Stánek byl venku, slunce pražilo. Myslela jsem, že se aspoň trochu opálím, ale vstávání v pět ráno mě odrovnalo. Navíc se ženy šťouraly v těch levných krémech a laciných rtěnkách, stěžovaly si, jako by platily za nějaký Chanel...
Později jsem skončila v pekárně a opravdu jsem se rozhodla, že tam vydržím déle. Ale ty fronty a zvedání těžkých přepravek s pečivem mě úplně zničily. Bylo teprve září a já už počtvrté hledala práci...
Konečně práce pro mě
Nakonec mě kamarádka doporučila do obchodu s elegantním oblečením - obleky, večerní šaty, saka... Uvnitř to bylo krásné. Elegantní a důstojné, z reproduktorů hrála hudba a ve vzduchu se šířila luxusní vůně.
"To je konečně místo pro mě," vyprávěla jsem nadšeně matce, ale ta jen zakroutila hlavou. Asi mi už moc šancí nedávala.
V butiku to nebylo nejhorší, protože sem zákazníci chodili spíše příležitostně. Byl to jediný takový obchod v nákupním centru a ne každý si mohl dovolit u nás nakupovat. Občas přišel nějaký ženich, který se rozhodl investovat do dobrého obleku. Kupovaly u nás také družičky a starší paní si objednávaly elegantní kostýmky do práce.
Šéfová mi platila slušně, nevadilo jí líčení nebo nehty. Byla dokonce ráda, že vypadám dobře a někdy mi dala velkou slevu na něco módního z nové kolekce. "Jste vizitkou obchodu, proto musíte dobře vypadat," opakovala a já byla velmi spokojená s jejím přístupem. Byla to opravdu příjemná žena.
Mezitím jsem se rozešla s přítelem. Chodili jsme spolu dva roky, ale v poslední době mi připadal čím dál víc dětinský. Teď jsem musela přemýšlet vážněji o své budoucnosti a tento bezstarostný chlapec mi ji určitě nezajistí. Měl v hlavě jen zábavu. Pracoval v dílně u strýce a večer a o víkendech pařil. To už nebylo pro mě.
V butiku jsem poznala zajímavého chlapa
Nebyla jsem single dlouho. V práci jsem poznala Kristiána (30). Hned jak vešel, viděla jsem, že ten chlap má peníze. Byl elegantní, upravený a voněl dobrým parfémem.
"Jsem tu jen na skok. Jedu na konferenci, ale po cestě jsem se zastavil u tety, která bydlí ve vašem městě. A náhodou jsem si potřísnil oblek červenou řepou. Víte, ona skvěle vaří. Všechny chutě mého dětství..." začal mi vyprávět.
"Hmm..." bylo jediné, na co jsem se zmohla.
"Potřebuji nějaké elegantní sako. Nemůžu přednášet s touto skvrnou," dodal a ukázal na rukáv, kde byla opravdu červená skvrna. Bezradně se rozhlížel po věšácích, což mě velmi dojalo. Nejenže jsem mu našla vhodné sako, ale ještě jsem si od něj vzala i telefonní číslo.
Kristián pracuje ve školící firmě, kde vydělává docela dobře. Když jsem to zjistila, rozhodla jsem se, že ho ulovím. Dosáhla jsem svého cíle. Po svatbě jsem samozřejmě odešla z práce a přestěhovala se do krajského města, kde má byt. Jen jsem nepředpokládala jednu věc – Kristián má moderní názory a věří, že žena by měla pracovat.
"Každá žena by měla mít své vlastní peníze. Nezáleží na tom, kolik vydělává. Důležité je, že je nezávislá, něco dělá, rozvíjí se. To jí dodává sebevědomí. Taková samostatnost je nejvíc sexy," začal mi vysvětlovat své názory. "Ale neboj se, něco ti najdeme, pomůžu ti."
Otěhotněla jsem a měla klid na šest let
Tehdy jsem se rozhodla, že rychle otěhotním, a problém s hledáním práce se na nějaký čas vyřeší. S dcerou jsem strávila doma celých pět let. Přesvědčila jsem manžela, že malá potřebuje každodenní přítomnost matky pro svůj správný vývoj. Naštěstí jsem během této doby mohla také svobodně nechávat naši dceru u tchyně, takže jsem si nestěžovala na mateřské povinnosti.
Ale teď naše malá šla do školky, protože její otec prohlásil, že potřebuje kontakt s vrstevníky.
"Chodíme na hřiště, navštěvujeme přátele s dětmi, hraje si v herně, chodí na gymnastiku..." snažila jsem se ho odradit od nápadu se školkou, ale nedal se.
"Ve skupině se rychleji naučí samostatnosti. Nemůžeme jí to upřít. Kromě toho, už jsem našel hezké, útulné místo s mnoha zajímavými aktivitami. Bude tam nadšená... Chceš chodit do školky s ostatními dětmi?" Kristián se usmíval na malou a ona byla nadšená.
No, nemohla jsem mu otevřeně zakázat posílat dítě do školky. "V pořádku, možná máš pravdu, že je to dobrý nápad," řekla jsem pro klid v rodině.
Manžel mě posílá do práce
"To bude taky příležitost, aby ses mohla vrátit do práce. Muselo tě to doma už strašně nudit. Moc si vážím toho, že jsi se věnovala tomu, aby naše dcera měla pěkné a klidné dětství, ale teď je tvůj čas, miláčku. Čas na tvůj rozvoj," řekl a jeho slova ve mně vyvolala paniku. "Mluvil jsem s mámou a slíbila, že ji bude vyzvedávat ze školky. Ty si můžeš na začátek hledat něco na poloviční úvazek," uzavřel.
Nebyla jsem vůbec spokojená s vývojem situace. Moc dobře si pamatuji, jak jsem se trápila v různých zaměstnáních. Ten butik byl fajn, ale byla to taky každodenní povinnost. Během těch skoro šesti let doma jsem si zvykla, že mám spoustu času pro sebe. Mohla jsem nechat dcerku u babičky a jít uprostřed dne ke kadeřnici, kosmetičce, na nákupy nebo na kávu s kamarádkou.
Teď opravdu nemám chuť jít do nějakého obchodu, kde pravděpodobně vydělám směšnou částku, celý den budu mít za zády šéfa a řešit požadavky zákazníků. Ale vím moc dobře, že manžel názor nezmění, takže předstírám, že hledám práci. Ve skutečnosti žádné životopisy neposílám. Okázale si před ním prohlížím inzeráty, někdy někam pošlu e-mail, aby viděl, že se snažím. Ale když volali z obchodu s obuví, nešla jsem na pohovor. Předstírám, že mě mrzí, že mi nic nevychází, ale skutečnost je jiná.
Jen nevím, jak dlouho to bude takhle fungovat, protože manžel začíná být čím dál podezřívavější. Musím něco vymyslet, protože by mi mohl sám najít práci. A co pak budu dělat?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Moderátorka Soňa Porupková prodělala rakovinu kůže: Na podezřelé znaménko mě upozornila až maskérka
Moderátorka Soňa Porupková prodělala rakovinu kůže: Na podezřelé znaménko mě upozornila až maskérka
Související články
