
Někdy si bývalí manželé dokážou udržet slušnou komunikaci a navzájem si pomáhat i po rozvodu. Tak jako Jitka, která kvůli dětem zachovávala s exmanželem dobré vztahy, přestože měla k rozvodu svůj důvod.
Vždycky jsem věřila, že až se jednou vdám, bude to navždy. S Mirkem jsme plánovali svatbu snad už od prvního měsíce co jsme se poznali, byli jsme bláznivě zamilovaní. Jenže jakmile přišlo první dítě, zamilovanost nějak rychle vyprchala. A místo rodinné pohody začal náš život připomínat spíš nekonečný hon za něčím, čemu jsem dlouhou dobu nerozuměla.
Doporučené video: Co to znamená, když se vám zdá o penězích
Náš vztah se rozpadal den po dni
Mirek pracoval jako stavbyvedoucí a domů se vracel téměř každý den až pozdě večer. Mezitím jsem se starala o domácnost a naši první dceru Anežku. Bylo to období velké samoty, manžel se mnou přestal úplně komunikovat a veškerou péči i zodpovědnost nechával na mně. Už tehdy jsme si neuvědomili, jak moc se od sebe vzdalujeme.
Po dvou letech jsem zjistila, že jsem z jedné krátké chvíle něhy opět těhotná. Období samoty se tak opakovalo, tentokrát ještě intenzivněji, se dvěma malými dětmi. Jak rostly, začínala jsem si stále víc uvědomovat, že jsme na všechno samy. Mirek se zaštiťoval prací a od rodiny se čím dál víc odtahoval.
Po pár hádkách jsme dospěli k jednomu závěru
Mirka jsem viděla jen pár minut denně, většinou těsně před spaním. Jednou jsem už nevydržela a vyčetla mu to. Jen pokrčil rameny a suše odpověděl: „Vydělávám, abych vás zajistil. A taky ty, co to potřebují.“ Nechápala jsem, o kom mluví. Nehladověli jsme, ale v přepychu jsme rozhodně nežili. „Vždyť se vůbec nevidíme. Chodíš domů pozdě a děti skoro neznáš,“ řekla jsem mu zoufale. Ale on se o diskusi vůbec nesnažil: „Máš všechno, co potřebuješ. Proč ti to nestačí?“
Následovalo několik hádek ve stejném duchu, než mi konečně došlo, že si už vlastně vůbec nerozumíme. Po šesti letech manželství jsme se rozvedli.
Mirek mě poprosil o velký obnos peněz
Přestěhovala jsem se k rodičům a našla si práci. Děti vídaly tátu zhruba jednou za měsíc, možná dokonce častěji než tehdy, když jsme spolu ještě žili. Neřešila jsem to, byla jsem na to zvyklá. Nerozešli jsme se ve zlém, takže jsme spolu dokázali komunikovat otevřeně a rozumně se na všem domlouvat.
Jednoho dne za mnou Mirek přišel s prosbou, jestli bych mu nepůjčila větší obnos peněz. Věděl, že jsem nedávno prodala byt po babičce. Chvíli jsem váhala. „Jsi v průšvihu?“ zeptala jsem se. Mirek se pousmál. „Ne. A vrátím ti je.“ Byla jsem zvědavá: „A na co je potřebuješ?“ Podíval se na mě, jako by mě viděl poprvé. „Rád ti to jednou povím,“ odpověděl tiše, ale víc už neřekl. Půjčila jsem mu je. Věřila jsem, že mi je vrátí. Ale po tomhle setkání mě čím dál víc pronásledovala otázka, co mi vlastně celé ty roky bralo manželství.
Důvod, na co peníze použil, mě ohromil
Dva roky po rozvodu jsem konečně začala znovu randit, ale času na nové vztahy bylo málo a žádná ze schůzek nepřerostla v nic vážného. Čím dál častěji mě napadala myšlenka, jestli nebylo všechno zbytečné, hlavně rozpad rodiny. A právě v tu chvíli se mi ozval Mirek: „Posílám ti zpět peníze.“ Jeho zpráva mě zaskočila. „Řekneš mi, na co jsi je použil?“ zeptala jsem se.
Pozval mě na večeři. Říkal tomu vysvětlovací rande. Po jídle mi ukázal něco, co vznikalo celé roky po mém boku, aniž bych o tom věděla. Spolu s pár dalšími lidmi založil centrum pro pacienty s roztroušenou sklerózou, nemocí, na kterou zemřela jeho maminka. Chtěl v našem malém městě vytvořit něco, co by mělo smysl i pro ostatní. Byl jedním ze zakladatelů a celou dobu mi to tajil. Byla jsem na něj hrdá… a zároveň naštvaná. „Proč jsi mi aspoň něco neřekl?“ vyčetla jsem mu. „Bál jsem se, že bys mi to vymluvila. A já věděl, že do toho musím jít,“ odpověděl klidně.
Od té doby se s Mirkem občas vídáme. A i když mě pořád mrzí, že mi tehdy nevěřil, že bych ho podpořila, vážím si toho, co dokázal.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].