Alena (60): Vdávala jsem se po dvoutýdenní známosti, nikdo nevěřil, že nám vztah vydrží

Před pár dny jsme s manželem Tondou (60) oslavili 40. výročí svatby. Když si vezmu, že jsme se brali po dvoutýdenní známosti, musím se pousmát. Ještě dnes vidím vystrašený výraz své matky, když jí říkám, že si chci Tondu vzít. „To vám v životě nemůže vydržet," malovala čerta na zeď.

Mohlo by Vás zajímat:

Veronika (25): Známe se celý život, ale teď se z toho najednou stala láska

Vdávala jsem se po dvoutýdenní známosti

Kdyby mi dnes moje dcera řekla, že si chce někoho vzít po 14 dnech, požehnala bych jí. Uznávám, že je to šílenost, ale mě se vyplatila. Před čtyřiceti lety jsem na ulici narazila na Tondu. Běžela jsem pozdě na přednášku a on do mě vrazil. Na zem se mi vysypalo vše, co jsem měla v rukách.

Hbitě poklekl k zemi a pomáhal mi to sbírat. Když se naše pohledy setkaly, viděla jsem v jeho očích svou budoucnost. Bylo to tak silné a opravdové. Tonda na mě ten den počkal před školou a šli jsme k řece. Povídali jsme si tak, jako kdybychom se znali roky. I když byl takřka cizí, já cítila, že ho znám. Byla to láska na první pohled!

Chodili jsme spolu 14 dní, než mě požádal mě o ruku. „Vezmeš si mě?" poklekl s prstenem. „To je šílené," byla moje první reakce. „Tak vezmeš?" naléhal. „Ano! Ano! Ano!" volala jsem do nebes. Bylo mi jasné, že to nikdo nepochopí. Když jsme to našim oznamovali, máma dokonce brečela. Prosila mě na kolenou, ať to nedělám. „To vám nemůže vydržet. Vždyť se neznáte," hodnotila situaci.

Mohlo by Vás zajímat:

Hanka (34): Po rozchodu a potratu jsem nevěřila, že budu ještě někdy šťastná. Ale povedlo se

Obě rodiny čekaly, kdy nám vztah krachne

Já i Tonda jsme ale trvali na svém. Obě rodiny sice pochopily, že to myslíme vážně, ale nadšené nebyly. Konala se malá veselka, která měla naše rodiny spojit. Místo toho jedna strana obviňovala tu druhou z toho, že se bereme tak brzy. Tchyně si dokonce myslela, že jsem v tom.

Následující roky jsem zřetelně vnímala, jak všichni čekají, kdy se rozejdeme. My jsme místo toho dostudovali a po čase se odstěhovali na venkov. Koupili jsme starou barabiznu, kterou jsme svépomocí dali do kupy. Tam se začaly věci měnit. Obě rodiny k nám začaly jezdit a pomáhat. Máma našla společnou řeč s tchyní a táta si oblíbil Tondova otce.

O pět let později jsem skutečně otěhotněla. To už byl z našich rodin spřátelený gang. Po narození dcery jsme se o dva roky později radovali ze syna. U nás na zahradě se konaly všechny oslavy a rodinná setkání. Dokonce jsme se dozvěděli, že rodiny mezi sebou uzavřely sázky, jak dlouho nám to vydrží. Netrefila se ani jedna.

Mohlo by Vás zajímat:

Jarmila (60): Životní štěstí mě potkalo za pět minut dvanáct, vděčím za to inzerátu na seznamce

S manželem jsme spolu 40 let

Vážně se nám vyplatilo zariskovat a vzít se vlastně unáhleně. Bylo to to nejlepší rozhodnutí, které jsem ve své životě udělala. Mám toho nejlepšího chlapa na světě! K tomu dvě děti a čtyři vnoučata. Nikdy jsem neřešila nešťastnou lásku.

Celý svůj život jsem věrná jednomu muži. Nemyslete si, i u nás se sem tam zatáhly mraky. Ale to je myslím v pořádku. Někdy se zkrátka vyplatí riskovat a nechat srdce rozhodnout za rozum. Díky tomu jsme spolu už 40 let.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (63): Na stará kolena jsem se zamilovala do skvělého muže. Naše štěstí ovšem nemělo dlouhého trvání

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.