Antonie (50): V esoterickém obchodě jsem si pořídila dřevěnou kočku. Dějí se zvláštní věci

Antonie (50): V esoterickém obchodě jsem si pořídila dřevěnou kočku. Dějí se zvláštní věci
Zdroj: Freepik.com

Antonie sbírá dřevěné kočky. Už dlouho měla jednu zvláštní vyhlídnutou v esoterickém obchodě. Přála si ji k narozeninám, ale když pro ni manžel šel, už byla prodaná. Splnilo se jí nakonec přání?

Šárka Žižková
Šárka Žižková 28. 12. 2020 10:00

Jsem veliký sběratel dřevěných koček. Manžel Luboš se mi za to směje, protože náš byt je tím poznamenaný. Mám to prostě ráda.

Esoterický krámek

Rodina už ví, co mi má kupovat, když něco slavím. Udělá mi radost právě nějaká věcička z esoterického obchůdku. Nejvíce sbírám dřevěné kočky. Mám doma jak malé, tak i větší kousky. Je to pro mě ztělesnění toho, co mám ráda. Blížily se moje kulaté narozeniny a já se těšila, co mi přibude do mé sbírky.

Padesátka, to už je nějaký věk. Luboš mi dával najevo, že si na dárku pro mě dá velmi záležet. Už delší čas jsem mluvila o jedné dřevěné kočce, kterou jsem zahlédla zaprášenou v mém oblíbeném obchůdku. Chodila jsem ji pár dní před svými narozeninami hlídat, zdali ji už neprodali. Doufala jsem totiž, že mi ji manžel koupí.

To, že chci právě tuto kočku, jsem dávala najevo víc než jasně. Den před mými narozeninami jsem šla zase do obchodu a už tam nebyla. Radovala jsem se, že ji určitě koupil můj manžel. Čekalo mě zklamání, protože k narozeninám jsem dostala sice také dřevěnou kočku, ale ne tu vysněnou. Luboš si všiml mého zklamání.

Dřevěná kočka

Omlouval se, že když pro ni šel, už tam nebyla. Myslel si, že když je v krámě zastrčená někde v pozadí, že nehrozí, že si ji někdo koupí. Jsem dospělá žena, takže jsem z toho nedělala tragédii. Za pár dní, když jsem šla znovu kolem onoho obchůdku, výjimečně se mi dovnitř nechtělo.

Zničehonic jsem slyšela lehké zamňoukání. Rozhlédla jsem se kolem sebe, ale žádnou kočku jsem neviděla. Nakonec jsem zcela automaticky vzala za kliku a vešla jsem do obchodu. Stále jsem slyšela tiché mňoukání. Nohy mě táhly na místo, kde stávala moje vysněná kočka.

Došla jsem k tomu místu a stála tam. Nedávalo mi to smysl. Proč ji teda Luboš nekoupil? Vzala jsem ji do ruky a projelo mnou zvláštní vzrušení. Bylo jasno, prostě si ji koupím sama. To sběratelé dělají, ne? Šla jsem s ní ke kase.

Kočky pod okny

Jsem moc rád, že jste neztratila naději a vrátila se pro ni,“  řekl muž. „Jak to myslíte?“ zeptala jsem se. „Chodila jste se na ni koukat velmi často. Vím to, doufal jsem, že si ji vezmete právě vy.“ Povyprávěla jsem mu, že ji měl koupit manžel k mým narozeninám, ale už byla prý prodaná. „Já jsem ji totiž raději schoval. Když si ji jedna žena chtěla koupit, řekl jsem jí, že je v rezervaci.“

Pro mě?“ zeptala jsem se. „Ano, pro vás. Mezi vámi a tou kočkou je nějaké spojení a myslím, že jste jediným vhodným majitelem,“ řekl velmi tajemně. Odcházela jsem z obchůdku s úsměvem na tváři. Doma jsem jí našla důstojné místo, stala se dominantou celého obýváku.

Luboš si jí všiml hned, jak přišel domů. „Kde jsi ji vzala?“ ptal se překvapeně. Povyprávěla jsem mu, co mi řekl prodavač. Zatím jsem zcela neodhalila, proč jsem pro kočku vyvoleným majitelem. Pouze jsem si všimla, že se nám pod okny shlukuje každý večer ve stejný čas i stejný počet koček. Počkám, co přinesou další dny.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz. 

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Související články

Další články