Sabina (24): Koupila jsem si staré rádio od muže na tržišti. Neřekl mi, že to není obyčejná věc

žena, obrazy, rádio
Zdroj: Freepik.com

Sabina měla celý život slabost pro retro věci. Velmi ráda pro ně chodila na bleší trhy. Při poslední takové návštěvě si pořídila rádio. To se v noci samo zapínalo a zpíval z něj hlas, který byl Sabině povědomý. Díky tomu vytáhla svého bratra z nouze. Je to vůbec možné?

Šárka Žižková
Šárka Žižková 09. 12. 2020 17:00

Jsem veliký nadšenec pro retro věci. Jakmile někde vidím nějaký starý kus nábytku, musím ho mít. Takhle stejně jsem si nedávno pořídila na ulici staré rádio.

Záliba v retro věcech

Každý z nás má nějakou úchylku. Já mám slabost pro staré věci. Kdo mě zná, už se tomu ani nediví. Mám celý byt vybavený právě v duchu retro věcí. Nejvíce pyšná jsem na své křeslo, které je vrcholem mé retro sbírky. Přiznám se, že jediné, co doma nemám, je televize. Ve svém volném čase si zkrátka čtu nebo chodím do přírody.

Už delší dobou jsem si pohrávala s myšlenkou, že si pořídím nějaký starší gramofon nebo obyčejné rádio. Tím, že bydlím sama a nemám televizi, mám doma někdy zbytečné ticho. Někdo tam nahoře mě asi vyslyšel a přivál mi do cesty možnost koupit si retro rádio. Jako každou sobotu ráno jsem se vydala na bleší trhy.

Není návštěvy, kdy bych si něco neodnesla. Procházela jsem celé trhy a stále jsem si nic nekoupila. To se mi ještě nestalo, říkala jsem sama sobě. Už jsem chtěla trhy opustit, když vtom vidím muže, který má na dece na prodej jednu jedinou věc. Krásné staré rádio. Zvedl ke mně hlavu a řekl mi: „Chcete ho, čeká tady na vás.

Retro rádio

Jeho cena mi přišla poměrně vysoká, ale moc jsem po něm toužila. Nakonec jsem na jeho cenu přistoupila a velmi natěšeně jsem s ním jela domů. Postavila jsem ho na dřevěný stoleček a začala ho ladit. Moc frekvencí bohužel nechytalo. Naladit šla nějaká stanice, kde hrály vesměs pouze zvuky přírody.

Jestli mi to vadilo? Vůbec. Ba naopak. Krásně to celé zapadlo do mého hnízdečka. Uvařila jsem si čaj, usedla do křesla a otevřela si knížku. Jedním okem jsem se ale stále dívala na rádio, protože jsem z něj měla vyloženě radost. Znáte takový ten pocit, že jste si koupili něco, co vás udělalo šťastnějšími?

Na noc jsem ho vypnula, protože jsem zvyklá spát při absolutním tichu. V noci mě ale vzbudil jakýsi šum. Vytáhlo mě to z postele. Šla jsem do obýváku a nestačila se divit. Rádio se samo ladilo, a jak hledalo frekvenci, vydávalo to velmi nepříjemný zvuk. Na nic jsem nečekala, znovu jsem ho vypnula a šla si lehnout.

Neobyčejné rádio

Za chvíli se to ale opakovalo. Když jsem k rádiu přišla, akorát naskočila stanice, kde zpíval ženský hlas, který se podobal hlasu mé babičky. Ta je dva roky po smrti. Hlas začal zpívat následující slova: „Měla by ses jet podívat na bratra, Sabino.“ Dost mě to znepokojilo, protože bratra jsem neviděla přes rok. Ráno jsem se rozhodla, že dám na ten hlas, a rozjela jsem se za bratrem. Byl velmi překvapený, že mě vidí. Nejdřív se mě snažil odehnat, ale cítila jsem, že se něco děje.

Rozvedl se, jeho žena mu nechce dávat děti a on začal ve velkém pít. Podala jsem mu pomocnou ruku, aby měl šanci se z toho dostat. Po druhé, kdy mě hlas z rádia navedl správným směrem, bylo, když se mě kolegyně v práci snažila zbavit ne zrovna hezkým způsobem. Díky rádiu jsem si stihla zachránit pověst i práci. Na své rádio nedám dopustit. Jeho nadpřirozená moc funguje jen v noci. Myslím, že rádio čekalo skutečně na mě.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz. 

Vítejte u Hanky Kynychové: Jako první jsme navštívili nový dům, ve kterém má konečně vlastní šatnu

Vítejte u Hanky Kynychové: Jako první jsme navštívili nový dům, ve kterém má konečně vlastní šatnu

Související články

Další články