Blanka (64): Byly doby, kdy jsem Vánoce milovala. Teď je to pro mě ten nejsmutnější den v roce

Také jsem Vánoce milovala. S Bohdanem jsme si to vždycky uměli udělat hezké. A bylo jedno, jestli byly děti malé, nebo k nám jezdily se svými rodinami. Vše se změnilo ve chvíli, kdy mi na Štědrý den zemřel manžel. Od té doby jsou pro mě tyto svátky utrpením.

Mohlo by Vás zajímat:

Vratislav (28): Přítelkyně mi řekla, ať si jdu na Vánoce, kam chci. Raději je stráví s počítačem

Byly doby, kdy jsem Vánoce milovala

Když byly děti malé, snažili jsme se s manželem, aby si to užily. Pár dní před Vánoci se kupoval živý stromeček. Děti mi pomáhaly péct cukroví. V domě panovala dobrá nálada. Každý byl natěšený a veselý. Nemohl nám chybět živý kapr, kterého děti chodily okukovat do vany.

Na Štědrý večer jsme pojedli a klidně dvě hodiny seděli u stolu a jen tak tlachali. Děti už se sice těšily na dárky, ale my s mužem jsme si tyto chvíle užívali. Když se děti vrhly pod stromeček, v objetí jsme na ně koukali a radovali se s nimi. Díky bohu, že u nás nikdy nepanovala pověstná vánoční přetvářka. My jsme se měli rádi celý rok.

I když děti odrostly a staly se z nich puberťáci, Vánoce pořád stály zato. Báli jsme se prvního roku, kdy děti odejdou z domova. Představa, že budeme na Štědrý večer sami, mě děsila. Nicméně Bohdan dělal všechno pořád stejně. Jen jsme ubrali na dárcích a spíše si užívali společné chvíle. Nakonec i to mělo svoje kouzlo. Bohdan byl totiž muž mého života.

Mohlo by Vás zajímat:

Bára (29): Když jsem se rozváděla, nedošla mi jedna věc. Čekají mě tak ty nejsmutnější Vánoce

Manžel mi zemřel na Štědrý večer

Před dvěma lety mu na Štědrý den nebylo dobře. Polehával a stěžoval si, že se mu špatně dýchá. Já ho nechala ležet a všechno připravila sama. Nenapadlo mě, že se blíží neštěstí. Měl jít k večeru dát sousedovi mističku salátu a řízek. Když se vracel, byl bledý jako stěna. ,,Není mi dobře,“ zamumlal. ,,Pojď si sednout. Budu dávat na stůl,“ vybídla jsem ho.

Ztěžka si sedal, ale už nedosedl. Skácel se k zemi. Nevěděla jsem co dělat. Zavolala jsem sanitku a snažila se manžela oživit. Zdálo se, že je v bezvědomí. Dělala jsem přesně to, co mi zdravotník na lince říkal. Bohužel to nestačilo. Do příjezdu sanitky už manžel nevydržel. Měl těžkou srdeční příhodu, která ho připravila o život.

Z toho večera si už moc nepamatuji. Co mi zůstalo napořád, je prázdno v srdci, smutek a žal. Do konce roku se konal pohřeb. Byly to nejhorší chvíle mého života. Ze dne na den jsem zůstala sama. Naše děti měly samy co dělat, aby se s tím nějak popraly. Ale i tak se mi snažily být maximální oporou.

Mohlo by Vás zajímat:

Františka (41): Už druhé Vánoce nemáme peníze na dárky. Naše děti se cítí ochuzené

Už nikdy nebudu slavit Vánoce

I když umí čas zahojit kdejakou ránu, mně to nějak trvá. Loňské Vánoce jsem sabotovala úplně. Děti mě zvaly k sobě, abych nebyla sama. Jenže o to právě šlo. Já musela být sama. Nestála jsem o to, aby kolem mě někdo skákal a snažil se mě rozveselit. Samozřejmě vím, že to myslely dobře.

Letošní Vánoce to nebylo jinak. Děti mě zase lámaly, abych k nim přijela oslavit svátky. Já je ale odmítla. Došlo mi, že Vánoce nesnáším. Vždyť právě na ně mi umřel manžel. Muž mého života, moje láska. Moje všechno. Nevím, jestli budu ještě někdy schopna nějakého veselí, ať už na Vánoce, nebo kdykoli jindy.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Božena (64): Roky se starám o nemohoucího manžela. Přistihla jsem se při strašlivé myšlence

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.