Facebook
Instagram
Dušan poznal v baru mladou dívku a prožil s ní vášnivý románek. Pak ale zjistil, že jde o spolužačku jeho syna. Nyní žije v neustálém stresu, jestli se to neprovalí.
Za barem pracuji už od střední školy. Viděl jsem a zažil situace, které by mi spousta lidí neuvěřila. Myslel jsem si, že už jsem imunní vůči věcem, které se odehrávají mimo barového pultu. Ale bohužel nejsem. A nedávno se mi stalo něco, co mi nedá spát.
Bouřlivá oslava maturity
Když pracujete za barem, lidé s vámi jednají různými způsoby. Některé jsou fajn, jiné trošku horší. Holky občas zkoušejí balit barmany, sám jsem měl díky tomu několik jednorázovek. Ale jak stárnu, stává se mi to méně často. A já jsem vlastně rád, že si můžu odkroutit šichtu, jít domů k rodině a vyspat se.
Před několika dny u nás slavila skupina maturantek. Všechny byly hezky oblečené, nalíčené a zlískané snad už v pět odpoledne. Trochu vyváděly, ale jenom tak v normě. Rozhodně nebylo potřeba posílat je domů.
Tehdy jsem si vzpomněl na svou maturitu a divoké dva dny po ní. A z nostalgie jsem holkám poslal láhev proseca. Uvítaly to bouřlivým potleskem a několik z nich mi poslalo vzdušný polibek.
Potkal jsem osamělou dívku
Holky se postupně vytrácely a bar se začínal plnit dalšími návštěvníky, takže jsem měl víc práce. V jednu chvíli jsem zjistil, že na kraji baru sedí holka. „Co to bude, slečno?" zeptal jsem se a nahodil automatický úsměv. „Máte něco pro jedničkářky?" zeptala se.
Nejdříve jsem nevěděl, co tím myslí. Pak mě napadlo, že to asi bude jedna z těch maturantek. Měla černé vlasy střižené na mikádo a s ofinou. Přesně tak, jak to kdysi měla moje platonická láska Uma Thurman ve filmu Pulp Fiction. To jsem jí ale nemohl říct, byla příliš mladá, aby mohla znát ten film.
Mrkl jsem na ni a v mžiku před ní stál pohár s prosecem. Vrátil jsem se k dalším hostům, kteří už na mě netrpělivě mávali. V průběhu večera jsem zjistil, že ta dívka tam pořád sedí. Působila smutně, osaměle, zamyšleně a já se přistihl, že na ni koukám pořád častěji. „Slečno, možná vám to už někdo řekl. Ale mně opravdu někoho připomínáte..." řekl jsem jí, když jsem si vyšetřil chvilku. Koukla na mě velkýma očima a pronesla osudovou větu: „Máte rád Quentina Tarantina?"
Z aférky mám hlavu v pejru
Když jsem v deset končil šichtu, neodcházel jsem sám. To už jsme za sebou měli jedno rychlé číslo na záchodcích. Byl jsem v takovém podivném stavu, jakémsi poblouznění, které jsem nezažil pořádně dlouho. Když jsme šli městem, držel jsem tu holku za ruku. Nevím, co mě to popadlo.
„Kde jsi vlastně maturovala?" zeptal jsem se náhle. Řekla školu a třídu a já se málem složil na chodník. Ona totiž byla spolužačkou mého syna! Nechápu, že jsem si toho nevšiml. Možná to bylo tím, jak se holky na oslavu maturity vymódily, fakt nevím. Pustil jsem jí ruku a vykoktal něco, že mi je špatně a musím domů. Nechal jsem ji tam překvapenou stát uprostřed ulice a raději se neohlížel.
Druhý den jsem zavolal do práce, že mi není dobře a vzal si pár dnů volna. Ale moc si ho neužívám. Pořád trnu, jestli se ta holka nezmíní synátorovi o tom, co bylo mezi námi. Myslím, že by nevěru v rodině nenesl moc dobře.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
