Gábina (32): Kojím svého čtyřletého syna a nestydím se za to. Doufám, že nám to takto vydrží dlouho

Gábina (32): Kojím svého čtyřletého syna a nestydím se za to. Doufám, že nám to takto vydrží dlouho
Zdroj: Freepik

Kolem kojení panuje spousta různých názorů a dohadů. Jde třeba o to, jak často a do kolika let by se mělo kojit. Gábina kojí svého čtyřletého syna a doufá, že jim tyto společné chvíle pohody vydrží co nejdéle.

Natálie Volfová
Natálie Volfová 03. 08. 2022 07:00

Na Jáchyma (4) jsem se těšila od chvíle, kdy jsem zjistila, že jsem těhotná. Věděla jsem, že ho budu chtít vychovat, jak nejlépe budu moct. A že mu chci zajistit tu nejlepší možnou péči.

Na kojení jsem se hodně připravovala

Mezi to se samozřejmě řadilo kojení. Ještě před Jáchymovým narozením jsem si o kojení přečetla snad všechny možné příručky. Bylo pro mě opravdu hodně důležité, abych začala kojit hned po porodu. Nedokázala jsem si představit, že bych Jáchymovi musela dávat umělou výživu. Znamenalo by to pro mě obrovskou prohru.

Navštívila jsem dokonce kurz, který má matky na kojení připravit. Byly to nejlépe utracené peníze, protože jsem získala jistotu, že vím, co mě čeká a že to zvládnu.

Kojení jsem si zamilovala

První měsíce jsme sice s kojením trochu bojovali, ale pak se všechno zlepšilo. S Jáchymem jsme si kojení začali užívat. Když vzpomínám na chvilky strávené kojením, tečou mi slzy, protože jak je Jáchym starší, už to není ono. Tehdy to byly společné chvíle klidu a pohody, které se už bohužel nezopakují.

Proto mi bylo jasné, že pro mě bude těžké kojení ukončit. Většina matek kojí své dítě do roka nebo do roka a půl. Ale podle mě je to málo. Nejenže se mi nechtělo vzdávat společných momentů, navíc je mateřské mléko velmi důležité ve vývoji dítěte. Nechtěla jsem, aby Jáchym přišel o něco tak důležitého.

Stále kojím svého syna

A tak ho kojím stále. I teď, když jsou mu čtyři roky, mi přijde, že je kojení důležité. A jelikož ho Jáchym sám vyžaduje, nemíním s ním přestat. Není to tak, že bych mu kojením nahrazovala jídlo. Kojení je spíš formou uklidnění. A také náš rituál před ukládáním do postýlky.

Já ani Jáchym si bez toho nedokážeme představit večerní usínání. Nevidím na tom nic špatného. A dokud to bude nám oběma takto vyhovovat, budu s tím pokračovat. Je mi jasné, že přijde den, kdy už to po mně Jáchym nebude vyžadovat. Ale doufám, že to nenastane brzy.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články