Jaroslava (29): Po otřesu mozku se se mnou začalo dít něco nebývalého. Musím najít způsob, jak to využít

Ode dne, kdy jsem spadla ze střechy a utrpěla otřes mozku, je se mnou něco jinak. Jsem mnohem empatičtější. Jasně vnímám pocity druhých lidí. Nedávno se k tomu přidaly i sny, které mi říkají, co se stalo. Ráda bych nově nabytou schopnost nějak využila.

Mohlo by Vás zajímat:

Ilona (42): Myslela jsem si, že ten dětský pláč je jen noční můra. Bylo to ale mnohem horší

Jasně jsem vnímala pocity jiných lidí

Probrala jsem se v nemocnici. Urputně mě bolela hlava a levá ruka. Až přítel Jakub (31) mi řekl, co se stalo. Sousedovic děti vykoply na střechu balón, který uvízl v okapu. Já pro něj lezla. Cestou dolů se mi smekla noha a spadla jsem. Pobyla jsem si pár dnů v nemocnici a domů se vrátila s modřinami a bolavou hlavou.

Měla jsem neschopenku na další měsíc. Ten jsem de facto proležela a čerpala energii. Jakmile jsem se cítila na to, že se mohu vrátit do normálního života, šla jsem do práce. Zrovna jsem jela metrem a chtěla si číst, když můj pohled zavadil o staříka s igelitkou na klíně. Měl tak smutný výraz.

Hned jsem poznala, že mu zemřela žena. Jel z nemocnice a v tašce měl její věci. Cítila jsem jeho smutek a žal. Začaly mi téct slzy. Nemohla jsem to ovládnout. Poté jsem si všimla, že i on pláče. Zmocnila se mě úzkost. Musela jsem vystoupit o pár stanic dřív. Vyběhla jsem z vestibulu na čerstvý vzduch.

Mohlo by Vás zajímat:

Božena (55): Ve snu jsem zahlédla dceřinu budoucnost. Nenapadlo mě, že by se to mohlo vážně stát

Jako bych najednou uměla číst myšlenky

,,Co to bylo?“ pronesla jsem. Dvacet minut jsem stála opřená o zeď. Tlačil mě čas, takže jsem vyrazila zpět na metro. Dala jsem si do uší sluchátka a zavřela oči. V práci mě všichni vítali. Nikdo na mě nekladl vysoké nároky. Kolegyně, se kterou se moc nemusíme, se na mě dlouze podívala. Do mě se najednou dal vztek a nenávist.

Byl to ale její pocit. Jako bych byla v její hlavě, kde jsem jasně slyšela: ,,Ta mrcha je zpátky. To abych začala spřádat plány, jak se jí rychle zbavit, jinak mi to místo vyfoukne.“ Musela jsem běžet na záchod. Co to sakra je? Proč slyším tok myšlenek druhých lidí? Proč cítím jejich emoce? Na to konto mě rozbolela hlava.

V práci jsem se zdržela jen půl dne. Únavou se mi zavíraly oči. Vydala jsem se na cestu domů. V metru jsem se zadívala na muže na vozíku. Přemítal o tom, jestli osloví blondýnu stojící u dveří, nebo ne. V její hlavě se zase honilo přání, aby na ni ten vozíčkář nepromluvil. Nedalo mi to a sklonila jsem se k tomu muži. ,,Ta za to nestojí,“ řekla jsem a pohladila ho po zádech.

Mohlo by Vás zajímat:

Blanka (23): Našla jsem v mobilu šokující fotky, které jsem nemohla pořídit já. Mám strach, že přicházím o rozum

Přemýšlím, jak tuto schopnost využít

Pohledem mi poděkoval. Sotva jsem došla domů, skácela jsem se do postele. Usnula jsem v minutě. Zdál se mi sen, že je sousedovic dítě zamknuté v koupelně a nejdou mu otevřít dveře. Probudila jsem se a šla na sousedy zaklepat. Nikdo mi neotvíral. Sen byl tak živý, že jsem nechtěla jen tak odejít.

Vylezla jsem na strom a koukla do okna, kde mají koupelnu. Na zemi tam seděl uplakaný kluk. Zavolala jsem jeho matce, která během chvíle přijela domů. Dobře to dopadlo. Mně se zase vrátila bolest hlavy. Mám pocit, že od chvíle, co jsem měla úraz, jsem dostala nevysvětlitelnou schopnost, která má lidem pomáhat. Sice nerozumím těm sdíleným emocím, ale dozajista na to přijdu.

Mohlo by Vás zajímat:

Růžena (56): Stále si vyčítám návštěvu u kartářky. Její děsivé proroctví se totiž naplnilo

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.