Judita (35): Po smrti podivné sousedky se mi v noci začaly dělat modřiny. Musela jsem se odstěhovat pryč

Dodnes nemám jasné vysvětlení pro to, co se u nás dělo. V panelákovém domě, kde jsem prožila většinu života, zemřela před časem jedna žena. A od té doby se mi přes noc dělaly podivné modřiny na těle. Vše ustalo, když jsem se z domu odstěhovala.

Mohlo by Vás zajímat:

Hedvika (25): Máma nechtěla přiznat, že máme doma ducha. Dlouho jsem si myslela, že jsem blázen

Do našeho domu se nastěhovala podivná žena

V tom domě jsem žila od narození. Nikdy se v našem bytě nedělo nic, co by mě mělo děsit. V dospělosti mi byt zůstal, neměla jsem důvod stěhovat se pryč. Jednalo se o malý panelákový dům s několika byty. Znala jsem všechny své sousedy. Zhruba před rokem se do našeho domu nastěhovala nová nájemnice.

Žena působila tajemně. Chodila pořád zahalená a s nikým nemluvila. Ven vycházela jen večer. Přes den ji člověk neměl šanci potkat. Párkrát jsem se snažila o kontakt. Upekla jsem koláč a společně s mou dcerou Nikolou (7) jsme ji šly pozdravit. Nikdy nám neotevřela. Jen jsme přes dveře slyšely, že za nimi stojí.

Pochopila jsem, že o návštěvu nestojí, a tak jsem snahu o seznámení vzdala. Měsíce plynuly a my jsme si na podivínskou ženu zvykli. Jednoho dne se k nám dostala zpráva, že ta tajemná žena zemřela. Prozradil to zápach, který se linul z jejího bytu. Bylo to poprvé, kdy jsem byla k něčí smrti tak blízko. Před její dveře jsme daly květiny.

Mohlo by Vás zajímat:

Ljuba (32): Máme v bytě ducha, ale odejít nechci. Snažím se s ním domluvit

Po smrti sousedky se mi začaly dělat modřiny

A několik nocí na to se stala podivná věc. K ránu mě vzbudila dcera, že měla ošklivý sen. „Mami, zdálo se mi, že ta žena, co umřela, byla v našem bytě," začala Nikola. „To byl jen sen. Ta žena je mrtvá, takže u nás být nemohla," řekla jsem jí na rovinu. Šla jsem do koupelny, abych si vyčistila zuby. A v zrcadle jsem si všimla, že mám modřiny kolem krku a na pažích.

Velmi mě to vyděsilo. Snažila jsem vzpomenout si na to, co se v noci dělo. Ale věděla jsem, že jsem spala. Modřiny nebolely a během dne postupně zmizely. Jenže druhý den ráno tam byly znovu. Když si toho všimla kamarádka Pavlína, která mi přišla hlídat dceru, vůbec jsem nevěděla, co jí mám říct.

Mohlo by Vás zajímat:

Alžběta (28): Bydlíme v bytě po přítelově zesnulé matce, myslím, že se mě její duch snaží vyštvat

Musely jsme se z bytu odstěhovat

Myslela si, že jí tajím domácí násilí. Ten den u mě měla přespat, protože já jsem šla na noční směnu. Jaký šok jsme obě zažily, když i Pavlína měla ráno modřiny... „Něco se v tvém bytě děje," komentovala to. Dcera z toho byla hodně vystrašená. Navíc ji stále pronásledoval sen o zesnulé ženě.

Opakovalo se to tak dlouho, až mě dcera přemluvila, abychom se z bytu odstěhovaly. Nebylo to sice lehké, ale nakonec toho nelituji. Sotva jsme byt opustily, modřiny se mi přestaly dělat. Dcera už nemá ošklivé sny. Kamarádka si myslí, že to byl duch zemřelé nájemnice. I když na nic takového nevěřím, musela jsem jí dát za pravdu. Beztak jiné vysvětlení nemám.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Barbora (21): Zesnulou sousedku jsem oplakala, bude mi chybět. Ale vím, že nás neopustila

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.