Katka (38): Díky setkání s mrtvou mámou se mi změnil život. Přišlo to za pět minut dvanáct

Když se mi to stalo poprvé, myslela jsem, že jde o náhodu. Když se vzbudíte mezi spánkem a bděním, můžete zažít něco výjimečného. Přesně to se mi stalo a vlastně jsem v tom našla útěchu.

Mohlo by Vás zajímat:

Maruška (35): Praděda lákal ve snu mého muže na hřbitov. Když jsem se tam vydala, nestihla jsem se divit

Postihla mě spánková paralýza

Poslední roky byly náročné. Seděla jsem od nevidím do nevidím v práci. Jako majitelka kosmetického salónu jsem se musela hodně otáčet. Do toho jsme měli doma s manželem tři děti, které potřebovaly mámu. Ocitla jsem se tak v kolotoči, který mě srážel na kolena. Nic jsem nestíhala, na nic nebyl čas.

Doma jsme se s Patrikem začali hádat, děti mě neposlouchaly. A aby toho nebylo málo, začalo mě zlobit spaní. Absolutně jsem nechápala, co se děje. Večer jsem padla únavou a spala sotva pár hodin, než jsem se vzbudila. Tedy, vzbudila, ocitla se ve stavu, jako bych byla vzhůru, ale přitom vlastně ne.

Vyděsilo mě to natolik, že jsem chtěla promluvit na manžela, který ležel vedle mě. Nejenom, že jsem se nemohla ani hnout, nemohla jsem ani mluvit. Jako by mi někdo vytrhnul hlasivky. Hlavou se mi honily ty nejčernější myšlenky. Dokonce jsem měla pocit, že vidím v pokoji se vznášet svoji zesnulou maminku, která mi tak chyběla.

Mohlo by Vás zajímat:

Eliška (28): V opilosti jsem líbala kamaráda mého přítele. Řekl, že mi odpouští. Pak mi ve spánku provedl něco strašného

Postupně jsem upadala do depresí a úzkostí

Ráno jsem se probudila, takže jsem přeci jen nakonec usnula. Celý den jsem přemýšlela, co se to v noci dělo. Moje noční paralýzy se začaly opakovat. Neminula noc, kdy bych se do ní nedostala. Velmi rychle se na mě začala podepisovat únava. Moje práce už nebyla tak precizní, domácnost mi stála. Nevěděla jsem, kudy kam.

Najednou jsem nedokázala odlišit realitu od snu. Jako bych se dočista zbláznila. Patrikovi jsem se nesvěřila, nebylo to mezi námi zrovna růžové. Skrývala jsem před ním, v jakých jsem depresích a jaké myšlenky mě napadají. Úzkost mě svírala každým dnem víc a víc. Postupně jsem si začala přát, abych nebyla. Z mých chmurných úvah mě dostala maminka.

Při poslední paralýze jsem měla pocit, že umřu. Zcela jistě jsem měla halucinace, jiné vysvětlení pro to nemám. Nehybně jsem ležela na posteli a tekly mi slzy, protože mi docházelo, že jsem vězněm ve vlastním těle. Tak moc jsem chtěla křičet a dostat se z toho. V té největší svízeli si ke mně někdo sedl.

Mohlo by Vás zajímat:

Libuše (32): Ve snu se mi zjevila zesnulá maminka. Přišla mě varovat před hrozícím nebezpečím

Během paralýzy mě přišla navštívit moje maminka

Byla to moje maminka. Hladila mě po vlasech, jako když jsem byla malá a měla strach. ,,Všechno bude dobré, holčičko. Musíš si jen rozmyslet, co je pro tebe v životě nejdůležitější. Věřím, že se rozhodneš správně,“ radila mi a dlouhé minuty mlčky seděla a hladila mě. Ráno jsem vstala s jasnou vizí, co všechno musím změnit.

Bylo třeba začít u rodiny. Manžel si zasloužil omluvu, stejně jako děti. Podnik jsem prodala a našla si práci tak, abych měla víc času na své blízké. Přestala jsem na věcech tolik lpět. Až později jsem se dozvěděla, že měl manžel připravenou žádost o rozvod. Jen čekal, jestli se něco nestane. A stalo. S maminčinou pomocí jsem vzala život opět do svých rukou. Ať už to byla halucinace, nebo skutečné setkání, jsem za to vděčná. Jenom díky tomu jsem si uvědomila, co je pro mě důležité.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Izabela (20): Neznámý muž mě ve snu prosil, abych vyšla před dům. Šokovalo mě, co jsem tam našla

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.