Kristýna (47): Manželovi jsem nevěru nakonec odpustila. Je ale dost těžké udělat tlustou čáru a nevytahovat to při každé hádce

Kristýna (47): Manželovi jsem nevěru nakonec odpustila. Je ale dost těžké udělat tlustou čáru a nevytahovat to při každé hádce
Zdroj: Freepik

Paní Kristýna se rozhodla dát manželovi druhou šanci a odpustit mu zradu. Jít dál bylo ale těžší, než si představovala. Nevěru mu otlouká o hlavu ještě po roce.

Michaela Hájková
Michaela Hájková 27. 05. 2023 10:00

Můj manžel Milan (50) se mi přiznal k aférce, nedokázal mi lhát do očí. Nejprve jsem chtěla odejít i s dětmi pryč, ale pak jsem se uklidnila. Požádal mě, abych mu odpustila. Zkusila jsem to, ale občas mám v sobě nekontrolovatelný hněv a milenku mu v nečekané situaci vpálím do tváře. Jednou k tomu došlo i před přáteli.

Nevěru jsem od manžela nikdy nečekala

Asi jsem hodně sebevědomá, ale nikdy by mě nenapadlo, že by se Milan mohl rozhlížet po jiné ženě. Manželské povinnosti jsem nezanedbávala a na vzhledu si dávám dost záležet. Jednou večer, když jsme byli doma sami, přiznal se mi k aférce.

Málem jsem rozbořila barák. Chtěla jsem vědět veškeré detaily. Kde, s kým, kolikrát, jak... Skončilo to pláčem a sliby. Trvalo měsíc, než jsem se na všechno mohla podívat střízlivým pohledem a přestala dokola balit kufry.

Rozhodla jsem se udržet naši krásnou rodinu pohromadě a zůstat. Milanovi jsem odpustila. Alespoň nahlas, vnitřně jsem odpuštění necítila. Když jsme se jednou začali dohadovat kvůli autu, nepochopitelně jsem vytáhla nevěru...

Manžel dlouho mlčel

Když se mi cokoliv nelíbilo, vychrlila jsem na něj: „Nemáš mi tu co vykládat, kdyby nebylo mě, už tu s dětmi nebydlíme. Jestli se ti něco nezdá, táhni si za svou milenkou!" A další podobné věty... Byla jsem stále plná zášti. Na jedné společné večeři s přáteli jsem si dala moc vína a Milanovi vpálila, že kdo zahýbá jednou, zahne znovu. Ostatní na nás udiveně koukali a nevěděli, co říct. Druhý den mi bylo dost trapně.

Kristýno, odpustit znamená i jít dál. Přestat se k tomu dokola vracet," namítl po čase Milan. „Takže mám dělat, jako že se nic nestalo? Víš, jak mi je? Jak je těžké najít znovu důvěru? Asi bych ti měla provést to samé a uvidíme, jak se budeš chovat," namítla jsem.

Asi nejde zapomenout, i když bych byl rád. Ale od té doby o tom mluvíš obden a to se mi jako odpuštění nezdá. Zůstaneme rodina a ty mě budeš navždy pranýřovat?" zeptal se a mně najednou došlo, že má pravdu. Jestli chci udělat velké gesto a odpustit, nejde to provést jen napůl.

Dávám si pozor na jazyk, vzpomínky na zradu ale nezmizely

Když se mi hrnou na jazyk slova o zradě, vždy počítám do deseti. Poznámky si nechávám pro sebe, ale upřímně se přiznávám, že mě napadají denně. Milanovi asi nejsem schopná zcela odpustit. A co je horší, pořád slídím v jeho věcech.

Tehdy jsem si nevšimla žádných signálů, tentokrát jsem ostražitá. Nechci už zažít ten moment překvapení. Prohledávám kapsy, tašku z tělocvičny, pokukuju po telefonu. To, co Milan provedl, ze mně udělalo úplně zoufalou ženskou.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články