Květuše (26): Mám za pár dní rodit a manžel mě kvůli nouzovému stavu nutí rodit doma. Já to tak nechci

Květuše (26): Mám za pár dní rodit a manžel mě kvůli nouzovému stavu nutí rodit doma. Já to tak nechci
Zdroj: Freepik.com

Květuše má za pár dní porodit své první děťátko. Jako prvorodička se velmi bojí a chce rodit v porodnici. Manžel z toho má ale veliké obavy kvůli koronaviru. Přikázal své ženě rodit doma. Ta to odmítá a stojí si za svým. Doma je kvůli tomu veliké dusno. Ustojí to nakonec manžel?

Šárka Žižková
Šárka Žižková 13. 11. 2020 06:30

Když jsem v únoru zjistila, že jsem těhotná, velmi jsem se těšila. Horší zprávou bylo, když se ukázalo, že koronavirus je už i u nás v republice. Začala jsem mít trochu obavy. Za pár dní mám termín a jsme v druhé vlně šílené pandemie.

Těhotná během pandemie

Na jaře mě každý uklidňoval, že to nebude tak horké. „Na podzim, kdy budeš rodit, tady už nic nebude,“ chlácholila mě matka. Už tehdy manžel Radek pronesl něco jako: „Když tak porodíš doma, ne?“ Brala jsem to jako vtip, protože pokud si něco vážně nepřeji, tak je to domácí porod. Jsem prvorodička a chci určitě rodit v porodnici.

Během první vlny pandemie jsem se nebála. Kam jsem nemusela, tam jsem nešla. Pouze jsem se chránila tak, jak bylo nutné. Na lékařské prohlídky jsem ale chodila. Radek kvůli tomu vždy velmi nadával, proč lezu do nemocnice. Jako chlap nechápal důležitost daných vyšetření. „To přece poznáš, když nebude něco v pořádku, “ říkával docela často.

Nemělo smysl s ním vést na toto téma debaty. Jakmile se ale situace během léta zklidňovala, oba jsme nabyli dojmu, že bude všechno jako dřív. Sundaly se roušky a žilo se, jako kdyby koronavirus nebyl. I mezi námi se to doma uklidnilo.

Manželovo rozhodnutí

Na přelomu srpna a září ale opět čísla vzrostla, a tím i napětí u nás doma. Radek rozhodl za nás za oba, že nebudu rodit v nemocnici, ale doma. Já doma rodit nechci. Nejsem ta povaha. Velmi bych se bála, že se něco pokazí. Chci mít maximální jistotu, že kdyby se cokoliv stalo, bude o miminko dobře postaráno.

Radek má vyloženě panickou hrůzu jít jen do krámu, natož do nemocnice. Mám rodit v menší porodnici, kde jsou na situaci vybavení. Manžela vůbec nezajímá, co chci já, a myslí si, že má právo to celé rozhodnout za mě. Rodím přeci já, ne? Jsem z toho ve velikém stresu, protože termín mám za pár dní.

On to bere jako hotovou věc, že rodím doma. Stále namítám, že do toho nepůjdu. Nenapadlo by mě, že jako těhotnou ženu, která má zcela rozhozené hormony, mě bude ještě rozčilovat domácím porodem. V hádce mi dokonce řekl, že až mi praskne voda, nikam mě nepoveze.

Moje pocity ho nezajímají

To je mi vážně podpora. Musím mít v záloze kamarádku, která je ochotná mě odvézt. Velmi se na Radka zlobím a modlím se, abych převoz do nemocnice stihla. Já ho chápu, že se bojí, že bychom se nakazili, ale on by měl chápat mě. Jsem od začátku rozhodnutá rodit v porodnici.

Bohužel to, že s ním nesouhlasím a sebe i naše dítě vystavím riziku nákazy, nás velmi rozdělilo. Já si ale stojím tvrdě za svým a doufám, že až se to malé narodí, bude to doma zase v pořádku.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz. 

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články