Facebook
Instagram
Martině se ve třiceti rozpadl dlouholetý vztah. Bála se, že její sen mít dítě se nesplní. A tak začala usilovně hledat muže. Po čase narazila na mladého Filipa, kterého si vybrala jako otce pro své dítě. Až dnes ví, jaká to byla chyba. Filip vidí jen zábavu a rodičovské povinnosti mu nic neříkají.
Někdy věci nedopadnou tak, jak jsme si je malovali. Já jsem si strašně přála mít dítě. A to tak moc, že mi v jednu chvíli ani nezáleželo na tom, kdo bude jeho otcem. To se mi stalo osudným. Pořídila jsem si dítě s mladším mužem a teď mám o starost víc.
Ve třiceti jsem zůstala sama
Mám za sebou dlouholetý vztah. S Jardou (37) to vypadalo nadějně. Po sedmi letech jsme se měli brát, založit rodinu a žít šťastně až do smrti. Na místo toho byla odhalena jeho nevěra. Ze svatby sešlo a sen o veliké rodině se vytratil. Ve třiceti jsem zůstala na ocet. Všechny kamarádky se vdávaly nebo rodily.
Bylo mi z toho nanic. Poslouchání těch věčných útěch, že na mě někde čeká ten pravý, mě zrovna neutěšovalo. Naopak. Nahánělo mi to strach. Pokládala jsem si otázku, co když na mě nikdo nečeká a já zůstanu sama? Dva roky po rozchodu jsem věděla, že pokud někoho neklofnu, vlak s rodinou mi navždy ujede.
A tak jsem začala shánět otce pro své dítě. Zkoušela jsem různé seznamky, náhodná setkání či flirt v obchodě. Jenže se mi nedařilo. Snad jako kdybych měla na čele napsáno, že jsem zoufalá žena. Pak se to z ničeho nic změnilo a já narazila na mladého Filipa (22). Jevil se jako skvělý kandidát.
Udělala jsem si dítě se zajíčkem
Musela jsem se hned na začátku vztahu ujistit, že mu nevadí náš věkový rozdíl. Chvástal se, že mu vždycky imponovaly starší ženy. Ničeho se nebál. O rodině mluvil dospěle a já se po roce chození rozhodla, že do toho praštíme. Buď teď, nebo nikdy. Vysadila jsem prášky a do půl roku jsem byla těhotná.
Trochu jsem se obávala reakce svého přítele. Opět se ale choval dospěle a tvrdil, že se na dítě těší. Bydlet spolu jsme vlastně začali až v době těhotenství. A během něj se Filip začal projevovat přesně podle svého věku. Doma nic nedělal, pořád jen někde pařil a utrácel peníze.
Povinnosti mu nic neříkaly. Chtěl se jenom bavit. A já o našem vztahu začala pochybovat. Nad vodou mě držel fakt, že nosím pod svým srdcem malého človíčka. Kvůli němu jsem Filipovy chyby přehlížela a snažila se udržet fungující vztah. To se ale změnilo po narození Samuela.
Přítel je sám jako dítě
Zatímco já ležela doma s mimčem v náručí, on vymetal noční bary. Domů se vracel nad ránem a v podroušeném stavu. Kolikrát malého vzbudil a ještě se zlobil, proč to mimino brečí. Tohle všechno bych asi nějak skousla, kdyby se projevil alespoň jako otec. Filipa ale náš syn nezajímá. Je mu na obtíž jakýkoliv kontakt. Nechce ho přebalovat, mýt nebo jen tak vzít do rukou.
Vždycky se hájí tím, že až bude větší, tak se bude starat. K tomu všemu se sám chová jako dítě. Nedokáže nic zařídit, někam zavolat, něco objednat. Všechno za něj musím dělat já. Nepomůže ani s penězi. Finance máme pro jistotu oddělené, protože on se nedívá za roh a nesmyslně utrácí.
Teď mě mrzí, že jsem na začátku víc nepřemýšlela. Touha mít dítě mi zastínila zdravý úsudek. I tak udělám všechno pro to, aby Samík nestrádal. Počkáme, až jeho otec dospěje. A třeba se pak budeme mít dobře a budeme konečně rodina.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
