Radka (30): Rodiče mě varovali před svatbou s mladším přítelem, já si ale prosadila svou. Následky si nesu dodnes

Radka (30): Rodiče mě varovali před svatbou s mladším přítelem, já si ale prosadila svou. Následky si nesu dodnes
Zdroj: Unsplash

Když si Radka brala o deset let mladšího Karla, rodina jí to rozmlouvala. Ona však trvala na svém a vzali se. Karel si moc přál dítě, které jim bylo dopřáno. Pár měsíců po narození dcery se ale začal měnit.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 24. 08. 2021 10:00

Když mi všichni říkali Neber si ho, je moc mladý, chápala jsem to tak, že mi to jen nepřejí. Do Karla (20) jsem se zamilovala doslova na první pohled. Ani jednomu z nás věkový rozdíl nevadil. Proč by také měl. Srdci se nedá poručit, takže po roční známosti se konala svatba.

Rodina mi sňatek s mladším mužem rozmlouvala

Naši se ani nesnažili zastírat, že se sňatkem nesouhlasí. ,,Kam jsi dala rozum? Co s takovým mladým floutkem budeš dělat? Za dva roky tě nechá a co pak?“ malovala máma čerta na zeď. ,,Je to můj život. Vím, co dělám,“ hájila jsem se tehdy. Nebyl důvod o Karlovi pochybovat. Měl dostudovanou střední školu a čekalo na něj místo v reklamní agentuře.

Já už jsem v té době měla byt, který jsem splácela. Jako asistentka ředitele jsem měla slušný plat. Karlovi se v práci také dařilo. Velmi brzy jsme začali mluvit o rodině. Hlavně Karel. Moc toužil po dětech. Já se nenechala dlouho přemlouvat.

Po narození Elišky mi dokonce i rodina dala pokoj s tím, že je Karel k ničemu. První tři měsíce byl vzorný tatínek. V noci jsme se k malé střídali. O víkendu nás vždycky někam vzal. Největší radost jsem měla z těch kyselých obličejů své rodiny. Tolik našemu vztahu nevěřili a teď jen zírají.

Manžel prozřel a začal hledat zábavu jinde

Jenže šťastné období mělo svůj přesně vyměřený čas. Karel jako by prozřel a došlo mu, že mít dítě byla chyba. Využil snad jakékoliv příležitosti nebýt doma. Ať už šlo o firemní večírek, nebo pozvání kamarádů na týdenní rybaření. Zprvu jsem nic neříkala. Chtěla jsem se zachovat jako chápává manželka, která svého muže nedrží doma.

Jenže ono to bylo tak okaté, že jsem musela promluvit. ,,Děje se něco, že pořád někam utíkáš?“ vybalila jsem na něj jednou. Otázka mu nesedla, to bylo znát. ,,Víš, jsem nějaký frustrovaný. Myslel jsem si, že mít dítě je jiný. Teď jsem z toho nějakej hotovej, tak potřebuju ventil, chápeš?“ ozřejmil mi a já se nestačila divit tomu, co mi říká.

,,A co sis jako myslel? Mít dítě je záhul, ale máme na to být dva. Tím, že utíkáš, situaci nevyřešíš,“ vpálila jsem mu, ale nedopadlo to na úrodnou půdu. Jako bych ho tím ještě více ponoukla k tomu, aby nebyl doma. Z práce chodil rovnou za kamarády. Domů se začal vracet nad ránem. Někdy dokonce vůbec. Začalo se to podepisovat i na jeho vztahu k dceři.

Rodiče měli nakonec pravdu

Když už byl náhodou doma, chtěla jsem toho využít. Dala jsem mu dceru do náručí a šla ven. Jenže to pro ni byl cizí člověk, takže mu téměř celou dobu proplakala. To Karla samozřejmě ještě více utvrdilo v tom, že na dítě není připravený. Nechtěla jsem vztah jen tak zahodit, takže jsem hledala různá řešení. Navrhovala jsem poradny nebo nějakou dovolenou, abychom byli více spolu.

Jenže on si to zase udělal po svém. Na dovolenou odjel, ale sám. Vzal pět kamarádů a jeli do Chorvatska. Nám přišla jen zpráva, že se omlouvá, ale potřebuje si ještě něco užít. To už mi bouchly saze a svěřila jsem se matce. Ta si ohřála svoji polívčičku, s čímž jsem počítala. S Karlem jsme šli od sebe. O střídavou péči nestál, takže je Eliška výhradně v té mé. Příště, až budu hledat muže pro život, zapojím víc mozek než srdce. To mě tentokrát zradilo.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články