Oldřich (67): Po rozvodu jsem zůstal úplně sám. Škoda, že nejde vrátit čas

Oldřich (67): Po rozvodu jsem zůstal úplně sám. Škoda, že nejde vrátit čas
Zdroj: Freepik

Pan Oldřich se rozvádí s manželkou po více jak pětatřiceti letech. Je pro něj náročné neupadnout v tuto chvíli do depresí. Jenže zůstal úplně sám, protože jeho manželka nikdy nechtěla mít děti. Raději si užívala život cestováním a zábavou.

Natálie Volfová
Natálie Volfová 28. 05. 2022 07:00

Dita (67) a já jsme se brali, když nám oběma bylo čerstvých třicet let. Byli jsme mladí, zamilovaní a plní ideálů. Teď, po pětatřiceti letech manželství, se rozvádíme. A já nemůžu být víc nešťastný. Uvědomil jsem si, že jsem zůstal úplně sám.

Manželka nechtěla děti

Nebyli jsme typický pár. Dita odmítla mít děti, i když jsem na ni velmi dlouho naléhal. „Nechci strávit mládí u plotny a utírat usmrkané nosy. Fakt nejsem rodinný typ," řekla mi. Měla pravdu, rodinný typ rozhodně nebyla. Podle toho vypadal i náš život. Hodně jsme cestovali, pracovali a dělali všechny věci, co by s dětmi prostě nešly.

Na náš způsob života jsem si zvykl. A vlastně mi ani nebylo líto, že jsem Ditu nikdy nepřemluvil, aby se stala matkou. Nemohl jsem si stěžovat na to, jak jsme si to s Ditou zařídili. Procestovali jsme všechny světadíly, viděli jsme všechny divy světa. A také v práci se nám opravdu dařilo.

Rozvod mě zlomil

Užíval jsem si života naplno. Až doteď. Začínám totiž litovat svých dávných rozhodnutí. Kdybych mohl vrátit čas, většinu věcí udělám jinak. Dal bych všech za to, abych mohl mít rodinu a stát se otcem. K přehodnocování života mě vedla jedna nepříjemná životní událost, která se mi stala nedávno.

Dita požádala o rozvod. Ani vlastně moc nerozumím proč. „Už s tebou nejsem šťastná. Každý by měl jít svou vlastní cestou," řekla mi a odešla. Jen tak. Viděl jsem ji až při podepisování rozvodových papírů. Opravdu mě to zlomilo.

Od rozvodu jsem v depresích

Když jsem po skončení rozvodového řízení přišel domů, uvědomil jsem si jednu věc. Jsem na světě úplně sám. Nemám nikoho, na koho bych se mohl obrátit, s kým bych mohl mluvit. Moji rodiče už dávno umřeli, žádné sourozence jsem nikdy neměl. A jelikož Dita nechtěla děti, nemám ani potomky. V životě jsem měl jen Ditu. A ta mě teď opustila.

Přesně tyhle myšlenky mi probíhaly hlavou, když jsem seděl sám v našem prázdném domě. Nikoho už na světě nemám. A tenhle dům je jen velmi předražená rakev, ve které jednou umřu. Škoda, že nejde vrátit čas. Udělal bych všechno jinak.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články