Samuel (33): Tušil jsem, že přítelkyně někoho má. Pak se ukázalo, že tu osobu dobře znám

Poslední dobou jsem měl pocit, že se mi moje přítelkyně Veronika (27) vzdaluje. To, že by mohla někoho mít, jsem si nejdřív nechtěl připustit. Když se ukázala pravda, trošku mě to zaskočilo. Nemá milence, ale milenku, svou nejlepší kamarádku Lucii (26). Proto tento milostný vztah nepovažuji za zradu.

Mohlo by Vás zajímat:

Vojta (31): Přítelkyně je téměř dokonalá, jen mi leze na nervy její záliba v ezoterice

Měl jsem podezření, že přítelkyně někoho má

Bylo to takové nenápadné. Veronika se sem tam údajně zdržela v práci, nebo ze schůzky s Luckou přišla o dvě hodiny později, než slibovala. Chtěl jsem jí věřit, takže jsem ji z ničeho nepodezíral. To až když se z toho stávalo pravidlo. Třikrát v týdnu na mě neměla čas a tvrdila, že je s Lucií. Přišlo mi to víc než podezřelé.

Pak jsem udělal něco, co většinou dělají ženy. V okamžiku, kdy Veronika nestřežila svůj telefon, jsem do něj nahlédl. Nebylo tam ale nic, co by mě mělo znepokojit. Nejvíce zpráv a hovorů měla právě s Lucií. Vždy si jen domlouvaly čas, kdy se uvidí. V danou chvíli mě to uklidnilo, protože moje podezření, že někoho má, ztratilo na váze.

I tak byla často pryč. Když jsem se jí ptal, kde vlastně pořád je, pokaždé přišla stejná odpověď. „My teď s Luckou něco řešíme," odbyla mě. Musel jsem se s tím smířit a věřit, že za tím není žádný muž. Červíček pochybností ve mně ale dále hlodal. I když je důvěra základ, nedalo mi to. Rozhodl jsem se, že budu Veroniku sledovat.

Mohlo by Vás zajímat:

Milan (29): Přítelkyně cvičí jako smyslů zbavená. Její vyzáblé tělo mě už nepřitahuje

Viděl jsem přítelkyni, jak se mazlí s kamarádkou

Když jednou řekla, že jede za Luckou, chvíli po jejím odchodu jsem sedl do auta a špehoval ji. Jako ten největší zoufalec, ale co se dalo dělat. Byl jsem mile překvapen, když se ukázalo, že její kroky skutečně vedou ke kamarádce. Seděl jsem v autě před domem a čekal, co se bude dít. Takhle jsem to udělal asi třikrát po sobě.

Jednou jsem se ale odhodlal a šel dům obhlídnout. Vede k němu celkem přístupná cesta, o to jsem to měl jednodušší. Plížil jsem se pod okny domu a potajmu nakukoval dovnitř. Holky byly v obýváku a nahé! Plazily se po sobě a já nevěděl, co si myslet. Užasle jsem stál a díval se, jak se ty dvě milují.

„Ona je lesba?" bylo první, co mě napadlo. Musel jsem si dávat pozor, aby mě neviděly. Celý v rozpacích jsem běžel k autu a jel domů. O dvě hodiny později se vrátila Veronika. „Jak bylo u Lucky? Vyřešily jste, co jste potřebovaly?" zvídal jsem. „Já tě viděla," pronesla a já celý zrudnul. „Teď to aspoň víš," dodala.

Mohlo by Vás zajímat:

Lukáš (28): Přítelkyně přišla s nápadem, jak k sobě znovu najít cestu. Vůbec se mi to nelíbí

Neberu to jako nevěru

„Jak dlouho to trvá?" zajímalo mě. „Skoro rok," přiznala se Veronika. „Zlobíš se?" zjišťovala. „Já ti ani nevím. Mám se zlobit? Ona je jako tvoje milenka?" snažil jsem se to pochopit. „Dalo by se to tak říct. Poprvé se to stalo na té chatě na Šumavě," řekla. „Tam jsem byl taky!" vykulil jsem oči. „Nesmíš to brát jako nevěru. Zkrátka se nám to spolu líbí. Ženy mezi sebou umí něco, co chlap nedokáže," špitla.

Potřeboval jsem pár dní, abych to rozdýchal. Když jsem si to sečetl a podtrhl, ukázalo se, že mi to vlastně nevadí. Tak se spolu holky rády mazlí... a co? Pořád lepší, než aby chodila za chlapem. Jen asi budu mít jedno přání. Někdy bych se k nim rád přidal, ale s tím zřejmě musím ještě chvíli počkat...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Matěj (27): Přítelkyně měřila mé city počtem lajků na sociálních sítích. Musel jsem jednat

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.