Saskie (24): V noci u rodičů mé známé mi kdosi zaťukal na okno. A pak se začaly dít věci

Saskie (24): V noci u rodičů mé známé mi kdosi zaťukal na okno. A pak se začaly dít věci
Zdroj: Pixabay

Saskie nikdy nevěřila na nic nadpřirozeného. Až záležitost, která se jí přihodila u jedné známé, ji přiměla změnit názor. Viděla něco, co si myslela, že může spatřit jen ve filmech.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 01. 01. 2022 14:00

Přiznám se, že jsem byla z těch, co obracejí oči v sloup, když se řekne nadpřirozeno. Jakmile se někdo bavil o duších nebo že viděl zemřelého, musela jsem se smát. Jsem racionálně uvažující člověk. Lidi, kteří na takové jevy věří, jsem měla za blázny.

V noci mi někdo zaťukal na okno

Změnit názor mě přiměla až nedávná událost. Vracela jsem se o něco později ze směny a vzhledem k tomu, že bydlím na malém městě, kde je to s autobusy bída, jsem měla docela problém. Neměla jsem se jak dostat domů. Tehdy jsem bydlela sama, a tak pro mě ani nikdo nemohl přijet.

Musela jsem rychle přemýšlet, kde přenocuji. Náhodou jsem potkala známou, která byla ve městě na návštěvě u rodičů. Ti bydleli pár bloků od mé práce, takže jsme šly společně pěšky k nim domů. Po příchodu jsme si chvíli povídali a pak jsme ulehli. Ubytovala mě v pokoji pro hosty.

Byla tam jen postel a polička s lampičkou. Za chvíli jsem zaslechla, jako by někdo klepal na okno. Byla jsem tam hostem, takže se mi nechtělo zjišťovat, kdo to je. Jenže ťukání bylo čím dál hlasitější a znělo dost naléhavě. Když už to bylo neúnosné, vstala jsem z postele a šla k oknu.

V pokoji stála starší žena

Když jsem z něj vyhlédla, nikdo u něj nestál. ,,Tak kdo tedy ťukal?“ špitla jsem nevěřícně. Ještě chvíli jsem tam stála, ale nikdo nepřišel. Poté jsem se otočila do místnosti. Pár kroků přede mnou stála starší žena. Měla na sobě šaty tak z šedesátých let, na hlavě šátek a vedle sebe malého psa.

Natahovala ke mně ruce a usmívala se. Hýbala rty, jako by něco říkala, ale nebylo nic slyšet. Pomalu se ke mně blížila. Já byla tím, co vidím, tak konsternovaná, že jsem se ani nehnula. Jen se tiše modlila, abych setkání přežila. Stařenka se přiblížila na dosah ruky a snažila se mě obejmout.

Šlo z ní příjemné teplo a laskavost. Políbila mě na čelo, a poté odešla k oknu. Já s otevřenou pusou zírala, co se bude dít. Pes zaštěkal, zavrtěl ocáskem, a pak společně se stařenkou prošel zavřeným oknem. ,,Neuvěřitelné,“ vydechla jsem. Okno jsem otevřela a dívala se na ulici, zda je uvidím. Záhy mi došlo, že to vlastně není možné.

Poprvé jsem viděla ducha

Ulehla jsem do postele a až do rozbřesku dumala nad tím, co se právě stalo. Ráno jsem své známé poděkovala za nocleh. Než jsem odešla, jsem se zeptala: ,,Kdo tady dřív bydlel?“ Veronika se na mě podívala a na moji otázkou reagovala dotazem: ,,Viděla jsi starší paní, že?“ A já pokývala.

,,Měla s sebou psa?“ zajímala se dál. ,,Ano, měla. Ty o ní víš?“ zeptala jsem se. ,,Ano, je to naše babička. Čas od času přijde. Máš štěstí, že ses s ní viděla. Já poslední roky takové štěstí neměla,“ zesmutněla. Odcházela jsem od ní plná dojmů. Především pozitivních, protože mi došlo, že něco mezi nebem a zemí vážně existuje.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články