Soňa (29): Neumím říct NE. Chtěla jsem se každému zavděčit, to se mi ale šeredně vymstilo

žena
Zdroj: Pixabay.com

Soňa je mladá, šikovná žena, ale má jeden problém. Dětství ji poznamenalo natolik, že se neustále snaží každému zavděčit a neumí říct ne. Toho začalo její okolí zneužívat a Soně se to šeredně vymstilo.

Tereza Procházková
Tereza Procházková 27. 07. 2020 08:00

Jsem poslední ze tří dětí, a když jsem nedávno četla články o tom, jak je poslední dítě nejrozmazlenější ze všech, musela jsem se smát. Rodičům jsem byla na obtíž, sama jsem mámu slyšela, jak říkala, že u třetího dítěte přestala cokoliv řešit, a byla to pravda.

Nepamatuji si, že by si se mnou rodiče hráli, vždycky mě nechali v pokoji a strčili ke mně staršího brášku. Ten nejstarší si nás nevšímal a brzo si se mnou nechtěl hrát ani ten druhý. Byla jsem sama a snažila se získat přízeň rodičů. Malovala jsem mamce obrázky, pomáhala jí s vařením, ale málokdy mě pochválila. Vždycky našla něco, co jsem neudělala, a já to šla honem dohnat, abych se jí zavděčila.

Chtěla jsem, aby mě měli lidi rádi

To se promítlo i v práci. Urputně jsem toužila po tom, aby mě měl každý rád. Kdokoliv chtěl s něčím pomoct, vždycky jsem se nabídla, že to udělám, i když jsem sama měla dost práce. Pak jsem zaslechla kolegyně, jak se smějí: „Dej to Soně, ona přiběhne a udělá to.“

To samé, když jsem měla přítele. Tehdy mě sváděl těmi nejkrásnějšími slovy a já byla v sedmém nebi. Na první schůzce jsme se spolu pomilovali a já se bezhlavě zamilovala. Jeho to ale přestalo bavit a já dělala všechno proto, aby se mnou zůstal. Plnila jsem mu jakékoliv přání, jen aby byl spokojený, pak se se mnou stejně rozešel. Věřila jsem tomu, že jsem se málo snažila, takže když jsem potkala Radka, nadšeně jsem hltala každý jeho nápad, a když mi řekl, že jsem žena snů, tetelila jsem se blahem. „Správná ženská má být přes den dáma a večer dračice,“ říkal a já se toho chytla.

Využívali mě všichni

Nebyl den, kdy by po mně někdo něco nechtěl. V práci jsem zůstávala déle, když jsem si šla koupit oběd, nosila jsem i ostatním, bohužel se našli tací, kteří za to neplatili, a já se tvářila, že to je v pohodě. Kamarádky mi volaly, že potřebují odvézt, a prosily mě, abych pro ně v noci přijela a já je nechtěla zklamat. Pak mě začal využívat i Radek. Půjčoval si peníze, měl jedno bizarnější přání za druhým a já začala být vyčerpaná.

Jednou ráno mě bolelo břicho a měla jsem teplotu. Šla jsem přesto do práce, ale nepřešlo to. Požádala jsem kolegyně, jestli by mi nepomohly, ale ani jedna se nenabídla. „Soňa nám prý dnes pro oběd nezajde,“ zaslechla jsem jízlivou poznámku a bylo mi do breku.

Doma jsem si napustila vanu v domnění, že se mi uleví, ale nepomohlo to. Radek byl nevrlý, že jsem po cestě nic nekoupila, tak jsem ještě vyběhla do krámku. Když už se to nedalo vydržet, poprosila jsem ho, aby mě odvezl na pohotovost. On se na mě otočil a řekl: „Už jsem si dal pivo, nemůžu.“ Tak jsem zavolala záchranku a za dvě hodiny mi operovali zánět slepého střeva. Nikdo mi tenkrát nepomohl a já si uvědomila, kam mě ta moje urputná snaha se zavděčit dostala.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články