Zuzana (36): Pohovor v práci se zvrtnul v největší trapas mého života. A mohu si za to sama

Na pracovní pohovory chodím snad od osmnácti let. Vždy pro mě byly strašně stresující. Bála jsem se, co si o mně cizí lidé budou myslet. Jestli budu vystupovat sebevědomě a rozhodně, nebo budu nejistá a zakřiknutá. Od toho se odvíjel i můj strach, jestli práci vůbec dostanu, nebo zapůsobím tak špatně, že mě odmítnou.

Mohlo by Vás zajímat:

Antonie (36): Myslela jsem, že návrat do práce bude snadný. To bych ale nesměla mít děti

První jsem musela projít výběrovým řízením

Když se ale u nás ve firmě uvolnila vedoucí pozice programové manažerky, neváhala jsem. Tohle místo jsem prostě chtěla. Kdyby mě přijali, zvedli by mi o dost plat a získala bych navíc několik dnů dovolené. Nejvíc mě ale lákala náplň práce. Konečně bych měla možnost ovlivňovat chod věcí. Bohužel jsem ale nejdřív musela projít výběrovým řízením.

Přesto jsem do toho šla. Datum pohovoru bylo stanoveno a já jsem doufala, že při něm zazářím. Avšak stalo se něco, co moje šance na přijetí snížilo skoro na nulu. Opravdu jsem nikdy takový trapas nezažila a doufám, že už ani nezažiju.

Mohlo by Vás zajímat:

Valerie (40): Dala jsem přednost svému životu před rodinou. Spousta lidí mě za to odsuzuje

Moje tělo postupně vypovídalo službu

Když nadešel den D, bylo zrovna už několikátý den vedro k zalknutí. Musela jsem si vzít náhradní halenku na převlečení pro případ, že bych byla zpocená. A já jsem tušila, že asi budu. Už od rána jsem byla nervózní a nebylo mi dobře od žaludku. Myslela jsem si, že moje nevolnost přejde se začátkem pohovoru. To jsem se ale krutě zmýlila.

Než jsem přišla na řadu, strávila jsem dlouhé minuty čekáním. A moje tělo začalo postupně vypovídat službu. Bolela mě hlava a žaludek jsem měla jako na vodě. Přesto se mi nějak podařilo posadit se ke stolu, kde pohovor probíhal. Už když mi komise kladla první otázku, věděla jsem, že je zle. Přesně v tu chvíli se to stalo. Vyzvracela jsem se přímo na stůl. Bylo to strašné, a protože mi bylo stále špatně, ani jsem se neomluvila a rovnou utíkala na záchod, kde jsem strávila další hodinu zvracením. Byl to naprosto nejhorší den mého života.

Mohlo by Vás zajímat:

Miriam (30): V práci mě konečně povýšili. Přítel ale namísto radosti reagoval dost otřesně

Za fiaskem stály zkažené špagety

A co mi pohovor na moji vysněnou pozici zkazilo? Byla to jednoduše moje blbost. Když jsem se doklopýtala domů, svěřila jsem se se svým zážitkem příteli. Oba jsme začali přemýšlet, co otravu jídlem a následné zvracení mohlo způsobit. Když se mě zeptal, co jsem jedla, odpověděla jsem, že jsem si vzala do krabičky špagety z mísy, která ležela na kuchyňské lince.

V tu chvíli mi to došlo. Zapomněla jsem dát špagety do ledničky. Celou noc tedy byly na lince a v tom vedru se zkazily. Kvůli této hlouposti jsem nejen přišla o vysněnou práci, ale také jsem se zasloužila o pořádný trapas.

Mohlo by Vás zajímat:

Sofie (29): Lékař mi sdělil krutou diagnózu, která mně i mému příteli zničila společný sen

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.