Menopauza z pohledu lékaře: Čím více dětí, tím pozdější menopauza. Oddálí ji také zdravější životní styl a antikoncepce, říká docent Jiří Hanáček

Konec šance na vlastní dítě a také konec období, kdy je žena považována za atraktivní a sexy. Zároveň přichází stáří. Tak si mnozí představují menopauzu. Je to ale opravdu tak? O menopauze, jejích příčinách, důsledcích i způsobech oddálení si moderátorka Bára Hlaváčková popovídala s doc. MUDr. Jiřím Hanáčkem Ph.D.

Barbora Hlaváčková
Barbora Hlaváčková 08. 09. 2023 09:00

Ženská tabu s Bárou Hlaváčkovou jsou pravidelným pořadem ženského magazínu Lifee.cz už několik měsíců. Každý měsíc se moderátorka věnuje dopodrobna jednomu tématu, které rozebírá s několika osobnostmi z různých pohledů. Na září se rozhodla pověnovat tématu menopauzy, které už načala v minulém týdnu v rozhovoru o perimenopauze, tedy obdobím před nástupem přechodu, s historičkou Michaelou Košťálovou.

V aktuálním díle se na přechod podíváme z lékařského pohledu. „Od období menopauzy začíná výrazně narůstat riziko kardiovaskulárních onemocnění, a kolem pětašedesátého roku dokonce ženy předstihnou muže v četnosti těchto onemocnění,“ říká docent Jiří Hanáček.

Tip redakce: Rozhovor na téma předčasné menopauzy se můžete podívat zde.

Jak probíhá menopauza

Menopauza rovná se stáří ženy, je to opravdu tak?
Úplně ne. My rozdělujeme období života ženy na šest stupňů a menopauza je před tím posledním, tedy skutečným stářím. Takže je to přechod z období plodnosti do období skutečného stáří.

Když si to vezmeme věkově, kdy menopauza obvykle přichází?
Mezi 49–⁠50 lety, ale může přijít už po pětačtyřicítce.

Co to s sebou všechno nese, ten proces? Co to znamená?
Je to obrovský přerod, kdy dochází ke změnám hlavně hormonálním. Postupně vyhasíná činnost vaječníků a končí plodnost. Mizí vajíčka a zároveň se snižuje tvorba hormonů. To s sebou nese určité obtíže, které můžeme rozdělit na tři stupně. Na obtíže akutní, takové ty klasické vazomotorické symptomy, jako návaly, pocení, horko, psychické obtíže, deprese, nespavost a agitovanost, podrážděnost. A pak jsou to obtíže, které nastávají za delší dobu, říkáme jim subakutní. To jsou veškeré organické změny, které se projeví změnami kůže, poševní sliznice nebo močového traktu. Tam, kde jsou receptory pro ženské hormony estrogeny. A pak jsou to změny, které nastávají v pozdější fázi. Ty jsou chronické a řadí se sem například osteoporóza, Alzheimerova nemoc nebo demence.

Já začnu od těch povrchnějších problémů, i když psychicky můžou být náročné, a to je třeba kůže, vrásky. Co se děje s kůží v menopauze? Ztrácí elasticitu?
Ano, mění se kolagenní materiál, hlavně se ztrácí elasticita, zhoršuje prokrvení.

Velký strašák, ukládání tuku, tam se děje co? Tam nastávají jaké změny?
Tam se mění typ uložení tuku do androgenního, tedy mužského typu, který je horší z hlediska kardiovaskulárních onemocnění. Souvisí s tím i ukládání abdominálního tuku.

Souvisí s tím třeba větší náchylnost ke kardiovaskulárním onemocnění?
Určitě, určitě. Ženy jsou estrogeny chráněny. Od menopauzy začíná výrazně narůstat riziko kardiovaskulárních onemocnění a kolem pětašedesátého věku dokonce ženy předstihnou muže v četnosti těchto onemocnění.

Pak jste zmiňoval ještě osteoporózu. To je konkrétně co a jaký na to má menopauza vliv?
Osteoporóza je laicky řečeno řídnutí kostí. Kosti si tvoříme v průběhu života, do 25 nebo 30 let si budujeme kostní hmotu a je potřeba ji budovat dobře, tedy správnou pohybovou aktivitou a hormonálním zázemím, to znamená správnou hladinou estrogenu. Po 25–⁠30 letech věku už kostní hmotu pomalinku odbouráváte, přibližně kolem procenta za rok. V menopauze, tedy od těch cca 50 let, už je odbourávání výrazně rychlejší. Tudíž to, co si nevybudujete do 30 let, nemáte a jenom to postupně ztrácíte.

Rizikem osteoporózy jsou zlomeniny, může to být zlomenina předloktí nebo velice častá zlomenina krčku stehenní kosti, která v důsledku vede k imobilizaci pacientů, již následně umírají na problémy s plícemi, třeba záněty. A pak to mohou být zlomeniny obratlů páteře, které vedou ke shrbené postavě. Znáte to z obrazů, takové ty shrbené babičky, tak to je typický projev osteoporózy, taková ta vyklenutá páteř.

Premenopauza a problémy se sexem

Když se budeme bavit konkrétně o procesu menopauzy. Předchází jí proces premenopauzy, jak dlouho to celé trvá?
To je individuální. Proces premenopauzy je vlastně jakýkoliv proces před menopauzou. Menopauza je definovaná jako poslední menstruace a vždycky se na to díváme zpětně, to znamená, že po 12 měsících jsme schopní vyhodnotit, ano, toto byla skutečně menopauza, to byla poslední menstruace. Takže to, co je před, se nazývá premenopauza, to, co je po, je postmenopauza. A ty změny mohou začít od 40 let.

To znamená všechny ty nepříjemné věci typu návaly atd...
Ty se mohou objevovat od těch 42 nebo 43 let. Návaly jsou typické pocity horka, které začínají nejčastěji v hlavě a jdou směrem kaudálním čili dolů. Trvají nejčastěji kolem 60 vteřin, ale můžou přetrvávat i několik minut. A je zajímavé, že v 50 letech má menopauzální návaly horka kolem 70 % žen, zatímco v pozdějším věku to výrazně klesá. Ale i v 70 nebo v 60 letech můžeme mít ještě návaly, týká se to třeba 15–⁠16 % žen.

Velké téma, velmi tabuizované, je sex během menopauzy, před ní a po ní. On snad jako by ani nebyl nebo neměl být. Co všechno tohle období s sebou v tomto směru nese?
Tam nastávají obrovské změny, hlavně na té střednědobé úrovni. V těle klesá množství estrogenů a kvůli tomu dochází k vysychání sliznice pochvy. Pochva se zkracuje, poševní sliznice se snižuje a vede to k bolestem při pohlavním styku. Dochází tam také ke změnám v poševním složení, protože každá pochva je osídlena bakteriemi, a buňky sliznice přestávají tvořit glykogen, který je potřeba pro laktobacily. Ty chrání pochvu, tvoří kyselé pH a zabraňují přerůstání patogenních mikrobů. Tím pádem dochází ke zvyšování pH pochvy a často tam přerůstají bakterie z blízkosti konečníku. Takže dochází k zánětům, pohlavní styk je bolestivější a do toho samozřejmě ta psychická nástavba ženy. Dochází tam k velkým psychickým změnám, jako nespavosti, podrážděnosti a teď ještě syndrom prázdného hnízda. To je věk, kdy děti odcházejí od rodiny, což s sebou nese velký stres. Navíc manželé jsou spolu už dlouho, takže se množí také manželské neshody. Je to souhrn faktorů, který není příznivý.

To zní děsivě až strašidelně. Nicméně když zůstanu u toho sexu, co dělat pro to, aby z něj žena pořád měla radost a potěšení?
Jak říkám, pohlavní život není jenom o fyzičnu, ale i o psychičnu. Je potřeba pracovat na partnerském vztahu, takže nějaká psychologická průprava, vzájemná komunikace, to je jedna stránka. A co se týče toho, co můžeme my jako gynekologie ovlivnit, je určitě snaha navrátit elasticitu a pružnost pochvy. Je možné podávat hormony, estrogeny, které se buďto podávají celkově, nebo v tomhle případě lokálně do pochvy a tam je minimální vstřebání do těla. Hormony pak působí lokálně a zlepšují trofiku pochvy a i její osídlení bakteriemi.

Předčasná menopauza

Teď jsme probrali, já bych řekla, menopauza basic a já v jednom z minulých rozhovorů na Lifee.cz měla ženu, teprve třicátnici, které už se tyhle změny týkají. Má tzv. předčasnou menopauzu. Co to vlastně je? Koho se týká?
Předčasná menopauza je selhání ovariální aktivity před čtyřicátým rokem věku. A etiologie může být rozdílná, můžou to být změny genetické, může tam být autoimunitní problém. Může to být po infekci, kampylobakterové nebo malárii. Mohou tam být iatrogenní problémy, tedy problémy způsobené lékařem. To znamená třeba odstranění vaječníků u pacientky s karcinomem nebo kvůli cystě, či když přestávají být ovaria funkční po chemoterapii, radioterapii. A samozřejmě to s sebou nese všechna rizika, která ženy postupují v pozdějším věku. Tedy hlavně ztrátu kosterní hmoty a výraznější riziko kardiovaskulárních problémů.

Kdy nejdřív může k předčasné menopauze dojít? Já četla, že už i ve 20 letech se to může stát.
To určitě může. A může i dřív. Tam je pak ale problém genetický, to znamená, že se tam třeba vůbec nevyvinou vaječníky.

My si řekli několik příčin, já se zastavím u té genetické. Platí, že menopauza, ať už předčasná, nebo ta v běžném věku, se dědí? Platí, že jakou menopauzu měla matka, takovou ji má dcera, nebo jsou to povídačky?
Myslím si, že to poměrně odpovídá, ale těch faktorů, které mají vliv na začátek menopauzy, je víc. Může to být třeba časnější začátek menstruace. U pozdějšího nástupu menstruace a delších menstruačních cyklů je naopak nástup menopauzy pozdější. Ochranný vliv má i počet dětí. Pokud máte více dětí, oddaluje se nástup menopauzy, protože vaječníky v době, kdy jste těhotná, nefungují a pravděpodobně dochází k nějaké rezervaci folikulů.

Kromě počtu dětí, dá se nějakým způsobem menopauza oddálit? Můžeme pro to něco udělat?
Určitě zdravým životním stylem. Vlastně všechny faktory, které vedou k tomu, že se vaječníky nevyčerpají. I antikoncepce nebo hormonální léčba může mírně posunout začátek menopauzy.

Jak otěhotnět po menopauze

Já se zastavím u té předčasné menopauzy, protože se týká třicátnic a v dnešní době se ženy čím dál častěji stávají matkami mezi třicátým a čtyřicátým rokem. Když se jich ale bude týkat předčasná menopauza, může je to velmi nepříjemně překvapit. Je tam nějaká šance, jak svoje dítě ještě mít? Je tam třeba šance, když ty změny začnou teprve nastupovat?
Tohle je problém. Samozřejmě posouvání věku, kdy má žena dítě, je problém, protože fyziologický věk pro graviditu je ukrutně nízký, jako optimální se uvádí rozmezí 18–⁠20 let, což chápu, že je v dnešní socioekonomické situaci a psychické vyzrálosti velice složité. Zvlášť, když chcete kariéru. Variantou je samozřejmě preventivní zamrazení vajíček. Nabízí to některé firmy jako benefit, že si ve věku 25 let zamrazíte vajíčka a máte je schovaná na pozdější fázi, protože děláte kariéru, nemáte partnera, nevíte, jak to bude. Další věc je, že u pacientek, které mají předčasnou menopauzu a nemají zamrazená vajíčka, se těžko vyvolává ovulace. Takže to chce na tom začít pracovat dřív.

Dobře, máte pětadvacetiletá zamrazená vajíčka, ale do jakého věku je dobré, aby žena byla těhotná? Je tam omezení?
To je složité, protože ve dvacátém století došlo k prodloužení věku ženy o 30 let. To znamená, že na konci 19. století ženy umíraly kolem 60, 50 let a vlastně nezažily menopauzu nebo ji nezažily tak dlouho. Dneska se ten věk výrazně prodloužil, ale věk menopauzy se posunul jen minimálně. To znamená, že žena tráví i 30 let v postmenopauze. To je obrovský rozdíl, který socioekonomicky nastal. Období života ženy v postmenopauze je čím dál delší. A kdy být těhotná? No, máme pacientky přes 50, neříkám, že to je v pořádku, vůbec s tím nesouhlasím, ale je to možnost.

Já četla i o metodě pro ženy, které už prošly menopauzou, přesto ještě můžou být matkami. Transplantace vaječníků. Je to něco, co se dělá, nebo je to spíš velmi specifické?
Začíná se to dělat. Určitě je to metoda, která se bude rozvíjet a my budeme spolupracovat s IVF centrem, kde tuto metodu budeme nabízet. Jedná se o odběr kortikální vrstvy vaječníku, která se zamrazí a je možné ji ženě potom implantovat třeba do podkoží. Dává se to do ruky, nebo se to dává zpět do břicha a dochází tam znovu k produkci vajíček anebo minimálně hormonů.

Co dalšího probrala Bára Hlaváčková s docentem Hanáčkem?

  • Co může ženě pomoci bojovat s příznaky menopauzy
  • Jaký přínos a negativa má pro ženu hormonální substituce během menopauzy
  • Jak podpořit psychiku, aby se žena během menopauzy cítila lépe

Související články

Další články