Noční můra námořníků: Oteklé dásně a ztrátu zubů vyřešilo obyčejné kysané zelí

Životní a pracovní podmínky nebyly na moři jednoduché. Strava byla mnohdy jednotvárná, a tak nebylo nic divného, že muži začali trpět akutním nedostatkem vitamínu C, čili hlavní příčinou vzniku kurdějí.

Mohlo by Vás zajímat:

Největší námořní invaze v dějinách: Oslav 80. výročí Dne D se v Normandii zúčastní i Joe Biden

Námořnický "mor"

Jak již bylo uvedeno, strava námořníků byla velmi jednotvárná. Konzumovaly se zejména produkty s dlouhou trvanlivostí. Krekry, ovesné vločky, tvrdý sýr, solené maso a hlavně alkohol. Ovoce a zelenina zmizely jako první. Na krátkých plavbách to nevadilo, při těch dlouhých ale již představovalo zásadní problém. Nedostatek vitamínu C a tvrdá práce v náročných podmínkách měly na zdraví mořeplavců zničující dopad.

Příznaky kurdějí byly opravdu děsivé. S touto nemocí se v roce 1497 setkal i Vasco da Gama, a to při plavbě okolo Afriky. Když minul Mys Dobré naděje, začala si jeho posádka stěžovat na únavu a slabost. Následovaly otoky dásní a pokleslé svaly, které vytvářely na těle důlky. Komu, k tomu všemu ještě, vypadly zuby, měl problém pokousat solené maso, čímž se zvýšila úroveň podvýživy. Poté se ještě objevily vodnaté a namodralé vředy, jenž byly nevábně cítit. Nemluvě o krvácení z nosu a úst.

Mohlo by Vás zajímat:

Ginger Rogers: Hollywoodská star, která uměla hrát tenis, byla admirálkou u námořnictva a pětkrát se vdala

James Linde a první klinická studie

Když loď s nemocnými lidmi připlula do přístavu, kde byl dostatek zeleniny a ovoce, nemoc zmizela prakticky přes noc. Tento fakt vyvolal u mnoha lékařů podezření, že existuje souvislost mezi stravováním námořníků a propuknutím epidemie kurdějí. Lék ale bohužel našli až mnohem později, přestože měli řešení na dosah ruky.

Boj proti kurdějím se vedl různými způsoby. Čínští námořníci si s sebou brali na moře zázvor, který měli zasazený v květináči. Nizozemci se zase rozhodli zařadit citrónovou šťávu do svého jídelníčku. Největší problém měli Britové. Od konce sedmnáctého století až do druhé světové války bylo královské námořnictvo nejmocnější na světě. A právě tam si kurděje vybraly největší daň. A to vše kvůli tomu, že neměli rádi okurky.Ty kyselé však dokázaly zachránit mnoho životů. Kurdějemi se také zabýval James Lind, skotský lékař a důstojník.To mu vnuklo nápad provést klinický test, pravděpodobně první svého druhu na světě.

Mohlo by Vás zajímat:

Dětský voják Calvin Graham narukoval ve 12 letech, když to námořnictvo zjistilo, krutě se mu pomstilo

Co zjistil?

Objekty jeho experimentu se stalo dvanáct námořníků HMS Salisbury. Každý z nich vykazoval příznaky kurdějí. Lind je nejprve rozdělil do šesti dvojic. Každý den dostávali stejná jídla, ale s jedním rozdílem - všichni měli jinou kyselou přísadu: jablečný mošt, ocet, mořskou vodu, pikantní pastu, pomeranče a citrony. Pokus trval šest dní. Nakonec se ukázalo, že ti, kteří konzumovali citrusové plody se za toto období prakticky uzdravili.

Určité zlepšení bylo také pozorováno u dvojice pijící mošt. O šest let později Lind publikoval Pojednání o kurdějích. Součástí toho bylo také vytvoření přípravku z citrusové šťávy k léčbě nemoci. Jeho následné uchovávání však v něm všechen vitamín C zničilo. První kroky byly ale podniknuty. Šťáva z citrusových plodů se postupem času stala trvalou součástí jídelníčku námořníků. Problém byl ale v tom, že čerstvě vymačkaný džus nebo celé ovoce se velmi rychle kazily. Proto se pokračovalo v hledání účinnějšího, snáze skladovatelného a levnějšího léku. Řešení nabídl John Pringle.

Mohlo by Vás zajímat:

Největší smolařky na světě: Violet Jessop zažila tři námořní katastrofy, potopila se i s Titanikem

Kysané zelí

Zařadit kysané jídlo do stravy námořníků Pringle navrhl Jamesi Cookovi. Ten souhlasil, byl vždy otevřen novým nápadům. Ukázalo se, že je to hit. Nejprve se ale musela ke konzumaci přesvědčit posádka. Cooka napadlo, že zelí naservíruje důstojníkům. A slavil úspěch. Když muži viděli, že to jí vedení, pustili se do toho sami.

Když byl zaznamenán výrazný úbytek kurdějí, vydala admiralita dekret, přikazující, že na každé lodi musí být dostatek kysaného zelí. Tím byla noční můra námořníků jednou provždy vyřešena.

Mohlo by Vás zajímat:

Recese století: Anglické námořnictvo naivně předvedlo svou chloubu falešnému princi. Stačil turban a líčidla