Rozárka (32): První Vánoce s malými dětmi mi daly zabrat. Když manžel začal kritizovat, jak balím dárky, už jsem to nezvládla

Rozárka (32): První Vánoce s malými dětmi mi daly zabrat. Když manžel začal kritizovat, jak balím dárky, už jsem to nezvládla
Zdroj: Freepik

Rozárka obvykle připravuje Vánoce pro rodinu sama, její manžel Robin jí vůbec nepomáhá. Před pár lety, když začal komentovat její balení dárků, se pořádně rozzuřila. Měla totiž na krku nejen domácnost a svátky, ale také malá dvojčata.

Alena Stárková
Alena Stárková 29. 12. 2025 08:00

Můj manžel Robin nikdy nebyl moc zapálený do Vánoc a hlavně do všech příprav, které byly o svátcích potřeba. Nutno říci, že všechno praktické jsem vždy dělala já.

Vánoce připravuju sama

Ať už šlo o velký úklid celého domu, aby se rodina nezhrozila, v jakém nepořádku žijeme, o pečení cukroví nebo o nakupování dárků, můj manžel se nikdy nezapojil. Tvrdil, že toho má v práci hodně, že nemá čas a že by spíš uškodil než pomohl. Pravdou bylo, že jeho práce byla časově náročná a našemu rozpočtu pomáhal víc než já. Rozhodla jsem se to tedy snášet a na to, že mi s přípravami vůbec nepomáhá, mu nic neříkat.

Ráda vzpomínám na jedny Vánoce, když děti byly ještě opravdu malé. Bylo pár dní před Štědrým dnem, přípravy byly v plném proudu a já se doma nezastavila. Byly to také první Vánoce s dětmi – naše dvojčátka se narodila v únoru. Kvůli nim to všechno bylo samozřejmě mnohem náročnější. Byla jsem v jednom kole, nestíhala a kde jsem si mohla ulehčit práci, tam jsem to udělala. Naše perníčky tak nebyly krásně malované, stromek byl ozdobený velmi sporadicky a na balení dárků jsem se prakticky vykašlala. Co šlo, dala jsem do tašek.

Prý jsem vánoční dárky zabalila ošklivě

Robin si samozřejmě všiml, jak jsou dárky zabalené. „Letos jsou ty naše dárky takoví chcípáčci,“ podotkl, když obcházel kolem vánočního stromečku. „Každý rok je balíš tak krásně a ozdobně, všichni chválí tvoje origami ozdoby, co na ně děláš, že je škoda je roztrhat… Proč ne letos?“

„Jsem trochu v presu, Robine... nic nestíhám,“ odsekla jsem mu nevrle, protože jsem právě bojovala s bramborovým salátem a do toho se snažila uklidnit dceru, která se dala do pláče. „Skoro jsem ani nestihla upéct všechno cukroví, takže nějaké ozdoby na balící papír, co se stejně roztrhá, dělat opravdu nebudu.“

„To bude moje máma smutná... Vždycky se jí líbí, jak balíš dárky. Tohle vypadá hrozně... Nemohla bys to ještě dodělat?“ zeptal se, a mně v tu chvíli už ruply nervy.

Řekla jsem, ať si je zabalí sám

„Když se ti nelíbí, jak jsem dárky zabalila, tak si to udělej sám,“ vyjela jsem na něj ostře. Nechala jsem všeho, co jsem dělala, a vydala se ke stromečku. Rozzuřeně jsem začala všechno rozbalovat, cupovat papír i tašky.

„Rozárko, nemusíš se hned vztekat, nech toho,“ snažil se mě zastavit Robin, ale marně. Byla jsem na něj tak naštvaná, že jsem nepřestala.

„Zabal si to všechno sám. Jsem zvědavá, jak to zvládneš!“ vyštěkla jsem.

To, co vytvořil, vypadalo tragicky

Robin si asi myslel, že když nebude dělat nic, tak dárky zase zabalím. To se ale spletl. Já jsem se odmítla vzdát a chtěla jsem mu ukázat, kolik toho musím dělat a jakou dá práci každý dárek speciálně balit a zdobit a že s dětmi a dalšími povinnostmi na to opravdu nemám čas.

Když viděl, že nic dělat nebudu, na Štědrý den, několik hodin před příchodem rodiny, si přinesl balicí papír a s nadávkami se dal do balení. Chtělo se mi smát – nikdy jsem neviděla nic ubožejšího, než to, co vytvořil. Dárky vypadaly pomuchlaně, jako kdyby je někdo vytáhl z koše, celé lesklé od nezměrného množství izolepy a s dírami na všech stranách.

Podivného zabalení si samozřejmě všimli všichni členové rodiny, když jsme se večer usadili u stromečku. Viděla jsem, jak po sobě pokukují, jak přemýšlí, co se u nás stalo. Nemohla jsem se ubránit lehkému úsměvu.

Už se neodvážil kritizovat mě

„Rozárko, letos jsou ty dárky nějaké... pomuchlané,“ začala moje tchyně, když opatrně sundávala balící papír z jednoho svého dárku, „Ty jsi je vždycky zabalila tak krásně. Co se stalo?“

„Letos si balení vzal na starost Robin,“ usmála jsem se sladce a můj manžel zrudl, „Moc se mu to nepovedlo, ale myslím, že na první pokus je to dobré... Co, Robine?“

Robin byl rudý až za ušima a koukal se do země, což mi dalo finální pocit zadostiučinění, který jsem potřebovala. Věděla jsem, že konečně pochopil, jak jsem se cítila já, když mě začal kritizovat. Občas je lepší být ticho.

Od těch Vánoc mi už nikdy nic neřekl na to, jak balím dárky. Ať jsem použila krásný papír a ozdobila ho, nebo vzala jen obyčejnou tašku, jenom pokýval hlavou a hleděl si svého. Vidina toho, že by se znova takhle ztrapnil, ho asi děsila víc než nehezky vypadající dárky.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Xindl X se pochlubil dvanáctiletou dcerou Alicí: Chodíme spolu na koncerty a manželka se synem za sportem

Xindl X se pochlubil dvanáctiletou dcerou Alicí: Chodíme spolu na koncerty a manželka se synem za sportem

Související články

Další články