Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Aneta měla dilema, co svému příteli koupit k Vánocům. Když konečně vymyslela ideální dárek, čekalo ji u stromečku velké překvapení.
S Čendou, mým novým přítelem, nás čekaly první společné Vánoce. Neskutečně jsem se na ně těšila, milovala jsem tu pohádkovou atmosféru, koledy, dobré cukroví a teplé pití a těšila jsem se, jak to s ním všechno hezky zažiju.
Přemýšlela jsem, co mu koupím za dárek
Spolu se vší radostí se přede mnou zrodil poněkud stresující úkol – co Čendovi koupit pod stromeček? Byli jsme spolu pět měsíců, což ještě nebylo moc, a šlo o první dárek, který jsem mu měla dávat. Sice jsem už měla pocit, že ho znám dost – miloval lezení po skalách a dobré pivo, rád četl fantasy knížky a jeho oblíbená barva byla zelená – stále jsem měla co poznávat a opravdu jsem se bála, abych mu koupila něco, co se mu bude líbit, a abych se hned prvním dárkem úplně neztrapnila.
„Co bys rád dostal k Ježíškovi?“ vyptávala jsem se ho, když jsme společně byli bruslit.
„Já nevím, cokoliv, co mi dáš, mi udělá radost,“ pokrčil rameny a já jsem ho lehce bouchla do ramene.
„Ty mi to vůbec nezjednodušuješ, víš o tom?“ hrála jsem naoko uraženou, „já se bojím, že ti dám něco, co se ti nebude líbit.“
„Myslím, že mě už znáš až až a že to zvládneš,“ mrknul na mě šibalsky. Místo uklidnění mě ale popadl ještě větší stres, protože mi bylo jasné, že mi neporadí a že to opravdu budu muset sama vymyslet.
Prý nikdy v životě nebyl u moře
Jezdili jsme tak dokola po ledové ploše a já jsem usilovně přemýšlela, co by mu mohlo udělat radost, když jsme prudce zastavili před velkým reklamním billboardem.
„Tam bych se někdy podíval,“ kývl bradou a probral mě z mého snění, „koukej na tu reklamu na pláž u moře. Nikdy jsem u moře nebyl, víš?“
„Opravdu?“ podivila jsem se a on přikývl.
„Jak mám nemocnou maminku, jako dítě jsem s ní nikam létat nemohl. A teď, jako dospělý, jsem ji nechtěl nechat samotnou. Ale teď bych si to hrozně rád vynahradil a někam si zaletěl.“
Rozhodla jsem se mu koupit zájezd
A tak se mi v hlavě zrodil plán, že mu koupím zájezd k moři. Byl to celkem velkolepý dárek po pár měsících chození, já jsem ho ale opravdu měla ráda a chtěla jsem mu udělat radost. Billboard jsem si tedy potajmu vyfotila a na týden, kdy jsme měli společně domluvené volno po Vánocích, u společnosti, která vlastnila danou inzerci, zájezd objednala.
Nebyla to nejlevnější záležitost a o to víc jsem tak musela chodit do práce. Bylo to náročné, domů jsem chodila vyčerpaná, často jsem spala a cítila jsem se přetažená.
„Potřebovala bych pořádný relax… někde jen ležet, pořádně se prospat, odpočívat,“ svěřila jsem se Čendovi, když jsme se viděli, „mám tolik práce… na chvíli bych potřebovala zpomalit.“
Naštěstí i těmto náročným dnům je jednou konec, a tak jsme se za pár týdnů sešli s Čendou u vánočního stromečku. Neskutečně jsem se těšila, až si můj dárek rozbalí, chtěla jsem vidět jeho nadšení a doufala jsem, že jsem se opravdu trefila.
Jeho reakce mě vyděsila
„Veselé Vánoce… mám tě moc ráda. Doufám, že se ti můj dárek bude líbit,“ usmála jsem se na něj tajemně, když jsem mu podávala obálku. Zvědavě si ji ode mě vzal a opatrně ji rozbalil. Když se dostal až k poukazu, místo spokojeného a veselého výrazu, který jsem očekávala, se mu na obličeji objevil šok.
„Co je? Nelíbí se ti to?“ zeptala jsem se vyděšeně a srdce mi spadlo snad až do žaludku, „je na společnou dovolenou moc brzo? Přehnala jsem to?“
Čenda se najednou dal do smíchu a já na něj nechápavě koukala.
„Není to špatné, vůbec ne. Miluju to!“ zavrtěl hlavou a stále se smíchem se natáhl pro svůj dárek pro mě, který byl také obálka, „naopak jsem s tebou hrozně chtěl někam vyjet… tak moc, že jsem nám koupil také zájezd.“
Koupil mi úplně to stejné
S otevřenou pusou z překvapení jsem otevřela obálku, co mi se smíchy podával, a spatřila jsem poukaz totožný s tím, co jsem si připravila já pro něj.
„Říkala jsi, jaká jsi unavená, že by sis potřebovala odpočinout… a já si vzpomněl na ten billboard, co jsme se spolu koukali, a řekl, proč nevyrazit na pár dní k moři?“ vysvětloval mi se smíchem.
„Takže jsme si navzájem koupili dovolenou,“ musela jsem se usmát a on přikývl.
Myslím si, že jsme si opravdu souzeni
Byla to velmi vtipná náhoda, která nás ale přesvědčila o tom, že jsme si asi souzeni. Oba dva jsme zájezd koupili na stejný termín, kdy jsme byli domluveni, že si uděláme volno a společně něco podnikneme. Díky bohu jsme si ho i oba pojistili a jeden zájezd se nám tak podařil vrátit. Byla to skvělá a láskyplná náhoda, která nás hrozně sblížila. Myslela jsem si, že k sobě opravdu patříme a že jsme nějakým způsobem propojeni. Tohle mě o tom ale ještě víc přesvědčilo. I po krátkém čase spolu se mohou dva lidé tak moc milovat, že si snad čtou myšlenky.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
