Standa Hložek oslaví v Lucerně své životní jubileum: Bude chybět jen Hanka Zagorová, která si nás s Petrem Kotvaldem vychovala

V Lucerně stál na pódiu Standa už mnohokrát, většinou po boku Hanky Zagorové nebo na vzpomínkovém koncertu společně z kolegy. Ale ani tentokrát nebude sám, popřát mu přijde samozřejmě Karel Vágner, Monika Absolonová, se kterou zavzpomíná na Hanku Zagorovou i Libor Bouček. „Když mě moje okolí postrkovalo k nějakému jubilejnímu koncertu, kývl jsem, ale, mám-li být upřímný, počítal jsem spíš s menším sálem,“ směje se Standa. Doprovázet Standu i ostatní hosty bude Boom Band Jiřího Dvořáka, se kterým už pilně zkouší – a na jednu takovou zkoušku se magazín Lifee.cz přijel podívat.

Mohlo by Vás zajímat:

Legendární studio Karla Vágnera: Zařídil si ho ve sklepě domu, který koupil za největší český hit osmdesátek

Padesátileté přátelství

Slyšela jsem, že budeš v Lucerně zpívat i s Karlem Vágnerem?
Ano, ale jakou písničku, to neprozradím. Pilně už zkoušíme, Karel je z toho nervózní, ale nemá proč, bezvadně to umí. A Lucerny se nebojím, vím, že když jsem s Karlem na pódiu, nic špatného se nemůže stát, Karel umí všechno ohlídat. V létě, když byl Karel na Krétě, tak už tam se učil a nutil mě, abych s ním zpíval po telefonu, takže na drátě Kréta – Praha už pár zkoušek proběhlo.

Ty se s Karlem znáš už pěkně dlouho – a byl to on, kdo tě přitáhl k profesionální muzice, ne?
Karla znám už, ač to zní neuvěřitelně, padesát let! I když jsem vystudoval stavební průmyslovku, táhlo mě to ke zpěvu, a tak jsem se jako dvacetiletý kluk přihlásil do soutěže Intertalent – kde jsem zpíval jednak svoji vlastní písničku a druhou mi napsal Jaromír Klempíř s textem Jardy Šprongla, jmenovala se Kolik lásky. A protože tehdy nebyl žádný internet ani esemesky, museli hlasovat diváci přímo v sále. Dva měsíce jsme my, soutěžící, objížděli republiku a během celé té doby nás doprovázel Orchestr Karla Vágnera i s Hankou Zagorovou. Upřímně; nemohla chybět, aby na začínají ucha vůbec nějací diváci přišli.

No a Karel si na tebe po letech vzpomněl, když potřeboval partnera k Petru Kotvaldovi…
Je to tak, ale fakt je, že na mě do té doby už dohlížel a trochu mi i pomáhal. Původně jsme měli s Petrem Kotvaldem dělat Hance spíš jen „křoví“ – dva kluci a krásná žena vzbuzuje všelijaké asociace – Karel je prostě geniální! Ale nakonec přišly Holky z naší školky a stali jsme se do jisté míry samostatnou jednotkou.

Mohlo by Vás zajímat:

Hana Zagorová na posledním videu pro fanoušky. Oblíbená zpěvačka odešla krátce před 76. narozeninami

Hektický čas

Velký vliv na tebe určitě měla i Hanka Zagorová, všichni jsme si jí vážili, pamatuješ si ty na nějakou radu do života, kterou ti dala?
Těch rad byla spousta. Když jsme s Petrem k ní nastoupili jako začínající zpěváčkové, tak si nás Hanka vyškolila a taky vychovala. Například nepřicházelo v úvahu přijít někam pozdě – stačilo pár minut a už s námi půl dne nemluvila. A do studia přijít pozdě už vůbec nepřicházelo v úvahu, byla by to neúcta vůči tvým parťákům. Hanka se ke všem lidem chovala nesmírně slušně a hezky, a to jsme od ní nasávali taky.

Několik let jsi spolu s ní a Orchestrem Karla Vágnera jezdil po koncertech, nebylo to až moc hektické?
Bylo, ale já jsem to bral jako součást toho, co dělám. Za rok jsme měli kolem tři sta padesáti koncertů, točili jsme jak sólové desky, tak Hančiny desky, televizi, skoro nebyl čas na odpočinek. Byli jsme vytížení doslova na sto procent.

Jaké to bylo být ze dne na den slavný?
Slávou jsem se, věř mi nebo ne, moc nezaobíral. Jediné, co mě zajímalo, byli lidé, pro které jsme zpívali – a když se jim to líbilo a reagovali na to, tak jsem věděl, že to asi děláme dobře. Byli jsme v takovém zápřahu, že nás Karel, Hanka – i ty, která jsi nám tehdy dělala, spolu s Karlem, manažerku – nenechali nějakou slávou se opíjet. Přitom si dnešní interpreti asi vůbec neumí představit, co se po koncertech dělo, jak fanynky šílely, byly schopné nám lézt i po autech, aby nám zabránily v tom odjet a pak ještě za námi běžely…

Měli jste docela štětí, že tehdy ještě neexistoval bulvár, že jo? Umíš si to představit s bulvárem za zády?
Vůbec! To by byla žeň. Na nás by si bulvár smlsnul. A hlavně si neumím představit, jak by to vypadalo, kdyby byly už tehdy mobily s foťákem! To bych byl nonstop v maléru… :)

Mohlo by Vás zajímat:

Stanislav Hložek vzpomíná na zběsilé osmdesátky: Fronty neodbytných fanynek a bolestný rozvod s první ženou

Holky z naší školky chybět nebudou

V Lucerně s tebou budou vystupovat i hosté, co o nich můžeš prozradit?
Přijde za mnou na jeviště Petr Salava a kluci Amforáci (Petr Salava před lety založil fotbalový klub Amfora složený z hvězd) a taky naše nejúžasnější výkopářka Jiřina Bohdalová. Karel Vágner a Monika Absolonová, se kterou zavzpomínáme na Hanku Zagorovou prostřednictvím písniček. A přijede cimbálová muzika, se kterou občas vystupuji – kromě krásné moravské písničky si s ní střihnu i Holky s naší školky! Takže kdo po nich touží, dočká se, ale v kabátě, ve kterém je ještě neslyšel. A nebude chybět ani můj syn Matyáš, Muž roku, zazpíváme spolu naši písničku Kde jsou ty dny. Jen Hanička bude chybět…

Na takových koncertech bývá i překvapení – máš také nějaké připravené?
Má ho Libor Bouček, který se chystá prozradit, že jsem vlastně původcem práce, kterou dělá. Tvrdí že: „… za to, co dělám, můžeš ty!“ Já už si to nepamatuju, ale prý jsme na sebe narazili kdysi dávno, když jsem ještě uváděl Vegu a Magion. Libor byl začínající klučík, moc šikovný, moc se mi líbil a když šel na konkurs na jakýsi pořad, ztratil jsem pro něj slovo a doporučil ho. Samozřejmě byl otestován, dopadl na výbornou a byl přijat. Prý z nějakých sto padesáti lidí to byl on. Nicméně pravdou je, že se musel předvést a práci by jistě dostal i beze mne.

Taková veliká akce se musí pořádně naplánovat, kdo ke tvému koncertu psal scénář?
Scénář dáváme dohromady postupně všichni. Bude to brát televize, tak i ta má nějaké slovo. Celé to má na triku Luboš Kříž, který připravoval Hance jedenáct Luceren, takže ví moc dobře, jak na to. Byl to především on, kdo prohlásil: „Udělat takový jubilejní koncert je tvoje povinnost!“ Oponoval jsem: „Nechci, jsem v klidu, proč?“ Ale nakonec jsem kývnul a začal to brát jako výzvu.

Jak jsi vybíral, co budeš na koncertě zpívat a co vlastně dneska na tvé zkoušce uslyším?
Nevybírá se mi snadno, protože všechny písničky, které zpívám, mám rád. Samozřejmě, že jsem musel svůj repertoár časem obměňovat, ale, protože jsem citově založený, nejradši mám lyrické písničky s krásným textem. Mám jich docela hodně, ale nemůžu je zpívat celý koncert, musím je prostřihnout nějakou rytmičtější písničkou. S Boom Bandem jsem už vystupoval, takže leccos umíme a víme, co od sebe můžeme čekat. Největším oříškem pak je Taková je láska má s tvým textem – mimochodem je strašně dlouhý, podívej, včera jsem si ho vytiskl, je na dvě stránky! A kromě toho je hodně vysoko, tak právě tuhle písničku musím nazkoušet. Jestli vůbec půjde zpívat naživo.

Mohlo by Vás zajímat:

Slavní synové: Matyáš Hložek, Oskar Hes i Ondřej Brzobohatý jdou ve šlépějích svých otců

Nedívám se dozadu, ani dopředu

Jak se vůbec člověk popasuje se sedmdesátinami?
Je to zvláštní pocit, protože všichni si myslí, že už jsem dědek nad hrobem, ale já si tak vůbec nepřipadám. Právě včera jsme hráli fotbal s Amforou a dokonce jsem, v sedmdesáti, dal gól, tak mi narostl hřebínek. Hraji tenis, jezdím na kole, snažím se nad tím, kolik mi je, nepřemýšlet, beru život takový, jaký je. Když mě něco bolí, tak uberu, když je mi dobře, tak přidám. Ale budu muset ubrat s tím cestováním po republice sem tam a koncertováním, protože jsem pořád v autě. Ve Zlíně mám každou středu rádio, tak už tam v úterý jedu, ve středu točím, ve čtvrtek se vracím, pátek až neděle jezdím po koncertech… Jsem v jednom kole.

Máš tendenci bilancovat?
Vůbec ne. Nedívám se dozadu, ale ani dopředu. Za svůj život jsem toho dosáhl docela dost a nemám už ambice s někým soutěžit, o něco se přetahovat a někam se hnát. Tohle už mám dávno za sebou.

Máš nějaké sny, tzv. bucket list, věci, které by sis ještě chtěl splnit?
Věříš, že nemám? Jasně, i já jsem si říkával: „Mohli bychom jet někam do exotiky,“ ale já jsem tak nacestovaný, že potřebuju spíš chvilku nikam nejet. Chci být radši v lese, vypnout mobil a klídek vánek… Ale vím, že na to nedojde, že to neumím, že bych byl za tři dny nervózní, že mi nezvoní mobil – a s nadšením ho znovu zapnul.

Na unikátní fotografie z dlouhé kariéry Standy Hložka se podívejte do galerie pod článkem.

Galerie Standa Hložek oslaví v Lucerně své životní jubileum: Bude chybět jen Hanka Zagorová, která si nás s Petrem Kotvaldem vychovala

+ 11 fotek + 12 fotek