Facebook
Instagram
„Co to máš na ksichtu? Proč s tím jako nic neděláš?" vyslechla jsem si před pár lety v jednom pražském baru, když moje pleť sváděla další z urputných bitev s akné. Někteří lidé zkrátka neumějí být taktní a nevidí si do pusy. Bez ohledu na to, kolik mají v krvi promile alkoholu.
Nevysvětlíte jim, že to není vaše volba mít obličej jeden kráter, že už jste do něj investovali malé jmění a vyzkoušeli všechno (od mastiček, bylinek, psychoterapie, zaříkávání, plastické chirurgie, exorcismu), pokaždé se stejným výsledkem. Nevysvětlíte jim ani, jak vás to strašně bolí. Na těle i na duši. Akné mě provází prakticky celý život a prožila jsem si horší i lepší chvíle. Nakonec se s ní prostě smíříte a naučíte žít.
Když se přidá alergie na slunce
Když vidím moji mámu, jsem přesvědčená, že svoji roli zde sehrála dědičnost. Moje kůže byla vždy extrémně citlivá a kromě akné se mi v létě pravidelně připomíná také nepříjemnou solární alergií, která se v největší míře projevuje v oblasti dekoltu. Tam je kůže podrážděná, napuchlá a k tomu neskutečně svědí a pálí. Kdykoli jsem tedy zavítala k moři, nezbytným doplňkem k plavkám pro mě byl šátek, který oblast dekoltu chrání, a také opalovací krém s faktorem 50.
V pubertě zabrala antikoncepce
Akné se mi objevuje v závislosti na hormonálních změnách. Trápit mě začala v pubertě, v tom nejhorším období, kdy jsem se také pyšnila rovnátky. To vám na sebevědomí moc nepřidá. V šestnácti mi gynekoložka předepsala hormonální antikoncepci a jako mávnutím kouzelného proutku všechny pupínky zmizely. Nikdy jsem pleť neměla hezčí! Problém nastal v mých dvaceti letech, kdy mi gynekolog oznámil, že antikoncepci beru příliš dlouho, a že by bylo rozumné ji vysadit, byť třeba na čas. Poslechla jsem ho - a nastalo peklo.
Ve dvaceti znovu jako puberťačka
Prakticky jsem se vrátila v čase do třinácti let, ale v několikanásobně horším provedení. Nebyly to nějaké maličké pupínky, ale nateklé a hlavně bolavé vředy, zejména na tvářích, které po sobě zanechávaly jizvy a šly jen obtížně zakrýt make-upem. Navíc, když už se pleť tolik snažíte dát dohromady a dvakrát denně ji čistíte, navštěvujete kosmetiku, nechcete ji trápit vrstvou líčidel, protože je vám to fyzicky nepříjemné. Tak jsem se naučila používat co nejméně dekorativní kosmetiky a raději obličej důkladně čistit. Smířit jsem se musela s nechápavými pohledy přátel nebo kolemjdoucích, ale i na to si zvyknete. Častokrát je to spíše váš vlastní nepříjemný pocit, že se všichni koukají.
Co mi na akné pomáhá?
Dnes mohu říct, že se mi po letech, s příchodem třicítky, dává pleť do pořádku. Vyhráno samozřejmě nemám a pravidelně s příchodem menstruace zažívám horší období. Co mi pomohlo? Primárně si myslím, že se mému tělu konečně podařilo nastavit adekvátní hormonální hladinu. Zásadní pro mě byly také dvě kosmetické procedury.
U svého známého, kosmetického mistra Pityho, jsem opakovaně absolvovala chemický peeling. Ten je možné provádět pouze v podzimních a zimních měsících, protože pleť je po něm náchylnější na sluneční záření. K tomu jsem vyzkoušela hojení za pomoci laseru - a stačilo mi jedno sezení. Jak už jsem zmiňovala, pleť ráno a večer čistím speciálním mycím gelem a k tomu si jednou za čas dopřeji domácí masku ze zeleného jílu. Ta moji mastnou pleť hezky stáhne a zklidní.
Litry vody, ovoce a zelenina
Myslím také na to, čím své tělo živím. Dopřávám mu alespoň dva litry čisté vody denně, zelený čaj, ale také dostatek ovoce a zeleniny. Mohu potvrdit, že pleť vypadá lépe, když konzumuji hodně bobulí, jako jsou borůvky, maliny a jahody, k tomu mastnější ryby, avokádo a hodně semínek a ořechů. Jednu dobu jsem experimentovala také s vyřazením mléka, cukrů, pečiva, příloh a omezením kávy.
Když se zahojí i duše
Všechno souvisí se vším, a tak nemůžu opomenout ještě jednu věc, bez které to nejde - psychická pohoda. Dokud se budete stresovat a necháte akné, aby ovládala vaše myšlenky, těžko se jí zbavíte. Prostě na ni nemyslete a přijměte se taková, jaká jste, ovšem s vědomím, že pro sebe děláte maximum.
