Facebook
Instagram
Tamara až příliš pozdě zjistila, proč se s ní Kamil vlastně oženil. Potřeboval někoho, kdo bude pečovat o rodinu a jeho maminku. Zbytek, tedy hlavně domácí rozpočet, měl být na něm.
Kdykoliv měl Kamil (45) nějaké námitky, ihned jsem ustoupila. V důsledku toho asi byl přesvědčený, že jeho názor je vždy správný. Jediným důvodem ke sporům v našem vztahu se staly peníze. Nic jiného, protože můj manžel mi přestal věnovat pozornost...
Pečovala jsem o starší lidi
Když moji rodiče zemřeli, cítila jsem se zbytečně. Pak mi zavolala kamarádka a nabídla práci. "Na našem geriatrickém oddělení je volné místo. Řekla jsem vedoucí, že jsi se několik let starala o starší lidi, a určitě to zvládneš," vysvětlila mi. Můj dobrodružný vztah s prací v krajské nemocnici začal právě takto. Plat nebyl ohromující, ale nějak jsem se dokázala uživit. Navíc jsem měla to štěstí, že mě přidělili na opravdu pěkné oddělení.
Jednoho dne mi starší dáma, o kterou jsem se starala, řekla že jsem laskavá duše. Nedávno přežila těžký infarkt, ale naštěstí se pomalu uzdravovala. Každý den ji navštěvoval její neskutečně pohledný syn Kamil. Byl to vysoký brunet a okamžitě mě zaujal. Myslím, že to bylo vzájemné, protože kdykoliv se objevil v nemocnici, nakoukl do sesterského stanoviště a ptal se na mě.
Zdálo se, že si jeho maminka všimla, jak se na něj dívám. Když byla propuštěna do domácí péče, navrhla, abych k ní přišla na oběd. Obvykle se vyhýbám takovým návštěvám, protože nechci, aby si kdokoli myslel, že mám bližší vztahy s lidmi, o které se starám. Je dobré postupovat opatrně a vyhnout se situacím, které by mohly nastartovat drby. Přesto jsem k ní šla. Doufala jsem, že se setkám s Kamilem. A opravdu k tomu došlo. Pak jsme začali spolu chodit a po několika měsících jsme stáli před oltářem. Poté přišla na svět naše dcera.
Starala jsem se o děti a tchyni
Kromě péče o syna jsem byla také zodpovědná za nemocnou tchyni, ale nestěžovala jsem si. Někdy během tohoto období došlo k ukončení idylické fáze našeho vztahu.
Můj manžel vždy snil o vlastním obchodu s autodíly. Nakonec, s mým značným finančním příspěvkem, se mu podařilo ten sen splnit. Přispěla jsem penězi, které jsem zdědila, a výtěžkem z pronájmu bytu po rodičích. Kamil také investoval podstatnou část svých úspor do rozjezdu podnikání.
Potíže v našem vztahu začaly právě v okamžiku, kdy se obchod rozběhl. Kamil se ujal správy domácího rozpočtu. Rozhodoval a já vykonávala jeho příkazy. Když se podnik začal rozvíjet, dospěl k závěru, že by bylo lepší, kdybych se soustředila na domácnost, protože se mi prý nevyplatí dřít za mizerný plat. Upřímně řečeno, nevadilo mi to, zvláště když do rodiny přibyly další dvě děti. Občas jsem se cítila ztraceně a unaveně.
Manžel hlídal peníze
Byla jsem pohlcena péčí o děti, domácnost a tchyni, takže jsem si nevšimla, že mi manžel věnuje čím dál méně času. Také jsem přehlédla skutečnost, že ode mě očekával důkladné vyúčtování peněz, které mi každý měsíc přiděloval na výdaje. Nejdříve jsem si myslela, že to bylo proto, že podnik teprve začínal. Ale když otevřel další prodejnu, uvědomila jsem si, že naše finance jsou docela stabilní.
"Jak se odvážíš obviňovat mě z lakomství?" křičel jednoho dne, když jsem si stěžovala, že mi na chod domácnosti dává málo peněz. "Prostě hlídám svoje finance a nedovolím plýtvání!" To bylo poprvé, kdy zazněla fráze "Moje peníze". V tu chvíli jsem tomu ani nevěnovala zvláštní pozornost. Moje, tvoje - co to má vlastně znamenat? Navíc jsme byli manželé. Nechtěla jsem kvůli tomu začít hádku.
Pravda, děti rozmazloval. A dbal na můj vzhled. Často říkal, že se mu líbí, jak dobře vypadám. Proto mi každý týden přidělil pětistovku jako kapesné. Stalo se zvykem, že každou sobotu jsem se s manželem posadila ke stolu a ukázala mu všechny účty z nákupů za celý týden. Pokaždé si je pečlivě prohlédl, spočítal a komentoval.
"Pořád ti říkám, abys platila kartou. Takto budu vědět, kam peníze skutečně jdou," vysvětloval mi. "Tak jdi na trh, kup pár kilo brambor, nějakou zeleninu a ovoce a zaplať to kartou. Uvidíš, jak se ti budou lidé smát, protože tam nikdo terminály nepoužívá," bránila jsem se. Pak mi vyčítal příliš drahý prací prášek, prý by podobný koupil na internetu levněji. "Podobný neznamená totéž," naštvala jsem se. "Někdy se nevyplatí kupovat cokoli!"
Chtěla jsem znovu pracovat
Pravidelně docházelo k hádkám, obviňoval mě, že plýtvám jeho penězi. Postupně mě to přestalo bavit. Když začaly děti chodit do školy, rozhodla jsem se vrátit do práce. Tehdy se doma rozpoutalo peklo. Manžel se zlobil, že opouštím děti v klíčovém okamžiku jejich životů. Prý už mi na rodině nezáleží a něco se se mnou stalo. Vadilo mu také, co by říkali lidé, kdyby jeho manželka začala vydělávat.
"Chceš víc peněz na své vlastní výdaje?" zeptal se jednoho dne. "Dám ti tisícovku týdně. Zní to dobře?" dodal. Tak jsem mu řekla, aby si ten svůj litr strčil někam. Hádka byla tak hlasitá, že dokonce i tchyně nakoukla z ložnice a řekla, že kvůli nám neslyší televizi.
To jsem nečekala
Před časem jsem obdržela MMS od někoho, kdo evidentně měl dobré úmysly. Fotografie pořízená mobilem ukazovala mého manžela vycházejícího z nějaké budovy. Zpráva pod fotografií tvrdila, že od té doby, co jsme se vzali, Kamil se potají schází s milenkou. Tchyně, mimořádně citlivá na své zdraví, ráda kontroluje ostatní. Proto ho přiměla, aby se se mnou oženil. Takto získala pečovatelku, aniž by musela něco platit...
Tato informace mnou otřásla. Přestože jsem zažila spoustu těžkých chvil, stále jsem Kamila milovala. Také jsem si myslela, že jak pro něj, tak pro jeho maminku, jsem více než jen pomocnice v domácnosti. To byl můj omyl. Prostě mě využívali. Tehdy jsem cítila obrovskou bolest...
Když jsem se vybrečela, došlo mi, že se musím sebrat. Už nedovolím, aby se mnou takto zacházeli! Sbalila jsem si věci a děti a přestěhovala se do bytu po rodičích, který jsem pronajímala a výtěžek vždy odevzdávala manželovi.
Pak jsem šla k právníkovi a podala žádost o rozvod. Kamil řekl, že pokud žádost nestáhnu a nevrátím se s dětmi jako vzorná a zákonná manželka, zničí mě. Ani jsem neměla chuť ho poslouchat. Teprve během soudu si uvědomil, že po celou dobu našeho vztahu mě jen trápil. A já přišla na to, že jsem se stala obětí finančního zneužívání.
Soudní proces byl náročný
Soud rozhodl, že "jeho" aktiva se rozdělí rovným dílem, mimo jiné proto, že když začal podnikat, přispěla jsem mu značnou částkou. "Já jsem ten, kdo tuto společnost vybudoval! Moje tvrdá práce přispěla k jejímu růstu!" vztekal se Kamil. "Ano, skutečně jste přispěl k rozvoji společnosti," uznal soudce. "Ale během té doby vaše manželka pečovala o rodinu. Oba jste plnili své povinnosti, takže si každý z vás zaslouží stejný podíl."
A to ještě nebylo všechno, co se Kamil dozvěděl. "Vaše chování vůči lidem, kteří byli slabší a závislí na vás, je mimořádně odsouzeníhodné. Použití násilí si zaslouží nejvyšší odsouzení," řekl přísně soudce. "Ale já na ni nikdy nevztáhl ruku!" zoufale se bránil Kamil. "Omezení přístupu k finančním zdrojům je také forma násilí!" oponoval mu soudce rozhodně.
Když bylo po všem, rozhodla jsem se znovu pracovat jako sestra v nemocnici. Miluji svoji profesi a snažím se své děti učit, aby lidi neposuzovaly podle obsahu peněženky. Nechci, aby byly stejné jako jejich otec...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
