Facebook
Instagram
Od smrti Karla Gotta uplynuly 1. října dva roky. Slavný zpěvák ale vlastně nikdy neodešel, žije v našich vzpomínkách. A právě o ty se s redakcí Lifee.cz podělilo devět žen z různých generací.
Karel Gott, nejslavnější a nejúspěšnější český zpěvák všech dob, vydal téměř 300 alb a znaly jej miliony lidí po celém světě. Když v noci 1. října 2019 zemřel, došlo k tomu v úzkém rodinném kruhu v jeho vile na Bertramce. Bylo mu 80 let a již delší dobu trpěl opakovanými záněty dýchacích cest, k čemuž se přidala akutní leukémie.
Vzpomínky na Karla Gotta
Alžběta (32, kadeřnice): My ho ve školce milovali, na Máju jsme trsali denně. A já byla tak zblblá, že když jsme se byly s mámou podívat na Křižíkově fontáně, byla jsem jak u vytržení a pronesla jsem: „To je nádhera! To musel vymyslet Karel Gott!" Máma mi pak říkala, že se dobře poznalo, kteří lidé tam byli Češi, protože v tu chvíli popadali smíchy z laviček.
Tereza (40, učitelka): Já mám Karla Gotta spojeného s dětstvím, protože mamka ho měla moc ráda a jeho obrázek měla na skříni. Když jsme jezdili na dovču starou škodárnou, měly jsme se ségrou mezi sebou kazeťák na baterie a pouštěly si cestou jeho písničky. Jako malá jsem se chlubila, že mám narozeniny ve stejný den jako on. Z písniček mám hodně ráda Pábitele, Babylon a Být stále mlád.
Markéta (34, recepční): Manžel je cizinec. Svatba sice proběhla v ČR, ale přijela na ni celá jeho rodina a přátelé z Ruska. Výběr písničky na první tanec byl jasný. Měli jsme flash mob a jako českou píseň si vybrali Trezor od Karla Gotta. Všichni trsali, a dokonce i ti hosté z ciziny, protože píseň má skvělou energii a dynamiku.
Alena (25, fyzioterapeutka): Ke Kájovi jsem nikdy žádný vztah neměla, jelikož jsem úplně jiný ročník. Pak mě ale dostal, když vydal písničku Srdce nehasnou. To mě dojalo, protože jsem ji slyšela krátce poté, co mi tragicky zemřel manžel. A tak nějak mi to všechno připomíná. Je to písnička vyloženě o tom, že tu táta nechává malé holčičky. Doteď si ji pouštíme s holkama, když je nám ouvej...
Zdeňka (37, na rodičovské dovolené): Na písničku Trezor jsme vždy úžasně zapařily s kámoškou, kterou jsem už tři roky neviděla a dost mi ty naše večírky chybí. Vždy, když někde tuhle písničku slyším, tak si na ni vzpomenu a usměju se, jak nám bejvávalo dobře.
Miluška (28, pokladní): Já ho mám spojeného s Popelkou a natáčením v okolí Švihova. Mámina spolužačka byla tenkrát v komparzu, v pohádce je i vidět. A já jí vždy záviděla, že hrála s Gottem. Až po letech jsem zjistila, že tam vlastně nehrál, a tak není kamarádce co závidět.
Aneta (27, manažerka): Já s ním mám spojené trošku jiné zážitky. Se spolužáky jsme často zpívali: „Zpíval Karel Gott, že se mu chce na záchod, všechno bylo obsazeno, tak to pustil do kalhot."
Monika (42, novinářka): Miluju Pábitele. A hned vám řeknu proč. Právě probíhala olympiáda v Salt Lake City 2002, při níž jsem poprvé nakoukla do sportovní redakce jednoho webu. Měla jsem za úkol psát krátké zprávy z Her a publikovat je. Byly asi čtyři ráno, když kolega zničehonic pustil právě Gottovy Pábitele. Byli jsme už tak unavení, že jsme si s chutí zazpívali z plných plic a řvali na celou redakci. Dodnes, když je mi nejhůř a padám únavou, ráda si tuhle písničku poslechnu.
Jarmila (63, pokladní): Na Karla Gotta mám hodně romantickou vzpomínku. Můj první kluk mi totiž pustil jeho desku, když jeho rodiče odešli do divadla a my se ocitli v prázdném bytě. Poprvé a sami... Nemůžu přesně říct, které písně tehdy zněly, ale pamatuji si, jak se nad námi vznášel jeho hlas. A nikdy na to nezapomenu.
