Intimní tabu: Trojka je libůstka, která může zásadně narušit partnerský vztah, říká Laura Janáčková

Fetišismus, voyeurismus, sado-maso, sex ve třech. Pohled na to, co je a není v intimní oblasti normální, se hodně mění. Co bylo ještě před pár desítkami let tabu, je dnes bráno jako běžná záležitost. Najít tedy hranici mezi normou, libůstkou a úchylkou bývá občas náročné i pro odborníky.

"Když si vezmeme, kolik lidí tak různě přemýšlí, tak bychom si pak třeba v kanceláři řekli, že každý druhý je úchyl. To si myslím, že není dobré," směje se sexuoložka Laura Janáčková. "Řekla bych to takhle - je nějaká norma nebo takové ty běžné záležitosti, pak libůstky, které jsou zábavné, a potom už poruchy sexuální preference, kdy nás vzrušuje nebo uspokojuje něco neobvyklého, bizarního, deviantního, trvá to strašnou dobu, je to opakované. Někdy je to tak, že nic jiného nás tolik nevzruší nebo dokonce nevzruší vůbec," vysvětluje moderátorce Báře Hlaváčkové.

Mohlo by Vás zajímat:

Psycholožka Laura Janáčková radí, jak zlepšit manželství a příjemně oživit vztah během dovolené

Laura Janáčková o tabu ve vztazích a sexu

Jaká jsou v dnešní době tabu v oblasti vztahů a sexu?
Ve vztazích jsou to finance. V ordinaci mi ženy často říkají, jak vědí, kolik si jejich partner vydělá, co má, ale myslím, že to tak úplně není. Protože i výzkumy ukazují, že to tak není. Poznáme to i tak, že když s námi jede cizí muž, tak říká, že jede svým autem na svoji chalupu, a neříká, že jede na chalupu, kterou vlastní s manželkou. Ale někdy jsou to i ženy, které se bojí komunikovat o tom, že třeba vydělávají víc. Nebo my, ženy, přece nemůžeme říct mužům, kolik stojí například kadeřník.

To si vzpomínám na jednu takovou situaci, kdy tam byl strašně vstřícný manžel, který se chtěl rozvádět se svou ženou, protože měl mladou milenku, a já mu říkala, že by tedy bylo dobré, kdyby svou ženu aspoň zabezpečil, a on říkal, že všechno udělá a ať žena napíše, co potřebuje a kolik potřebuje peněz.

Jak to dopadlo?
No, a já té ženě řekla, že musí napsat opravdu všechno. Teď on to četl, tam byla astronomická částka a říkal: "To kadeřník opravdu stojí 3 500? A potřebuje ho fakt jednou měsíčně?" A já mu odpovídala: "Já chodím ke kadeřníkovi každé tři neděle, tak to je ještě dobré." Takže finance jsou největší tabu ve vztahu.

A co v sexu?
V sexu možná právě komunikace o něm, protože jistojistě si o něm povídáme na začátku vztahu, ale čím jsme v něm déle, tak se ta komunikace vytrácí. My totiž o sexu mluvíme všichni, ale o tom cizím. O našich konkrétních fantaziích a představách mluvíme málokdy a mě vždycky překvapí, když slyším, že je mnoho lidí, kteří nemluví o tom, jaký má žena typ orgasmu.

Povídejte...
Když se zeptám muže ve své ordinaci, tak na mě kouká, neví a vždycky je to stejné, to mě strašně baví. Oni sedí takhle proti mně, on ji přivede pomalu za ucho, že bych ji jako měla opravit, protože s ním nechce často spát a on potřebuje pořád. A já se na něj vždycky podívá a říkám mu: "A jaký má vaše paní orgasmus?" On se na mě jen podívá, zarazí se, chvilku přemýšlí, pak se podívá na ni, ona se ani nehne, tak se podívá zpátky na mě. Já mu chci pomoct, tak říkám: "Klitoridální, nebo vaginální?" On se zase podívá, pak okem vedle, zase na mě a řekne: "Oba." Protože to je jasné, muž musí všechno znát. Když se pak zeptám jeho paní, tak řekne, že to tak není, že má jenom klitoridální. Já mu vysvětlím, že jeho paní nepotřebuje ke svému uspokojení jeho penis ve své pochvě a myslím si, že potom se jejich sex zlepší, když si to najednou i ta paní užívá.

Mohlo by Vás zajímat:

Šedivých rozvodů každý rok přibývá, většina žen po nich zůstává nadobro sama, říká psycholožka Janáčková

Jaký je rozdíl mezi sexuální úchylkou a libůstkou

Já na začátku řekla, že probereme i různé úchylky. Co už je úchylka, a co ještě důkaz hluboké intimity ve vztahu?
Tak tohle, co jsem říkala, je všechno norma. A je skvělé, když si o tom budeme ve vztahu povídat. A když si povídáme, tak si můžeme povídat i o svých přáních. A to ještě neznamená, že musí být na hraně nebo za hranou. V první řadě bych řekla, že úchylka je tvrdé slovo, protože mně to asociuje slovo úchyl. Když si vezmeme, kolik lidí tak různě přemýšlí, tak bychom si pak třeba v kanceláři řekli, že každý druhý je úchyl. To si myslím, že není dobré. Ale řekla bych to takhle - je nějaká norma nebo takové ty běžné záležitosti, pak libůstky, které jsou zábavné, a potom už poruchy sexuální preference, kdy nás vzrušuje nebo uspokojuje něco neobvyklého, bizarního, deviantního, trvá to strašnou dobu, je to opakované. Někdy je to tak, že nic jiného nás tolik nevzruší nebo dokonce nevzruší vůbec. Ty praktiky mohou být zaměřené na objekt, třeba na děti jako pedofilové, nebo na dospívající jako hebefilové.

Na druhé straně, když zmiňujete pedofily... Já toto téma hlouběji zkoumala, i jsem dělala rozhovor s jedním pedofilem, a on říkal, že naprostá většina lidí, kteří sexuálně zneužívají děti, nejsou pedofilové, protože pedofil má děti rád, nechce jim ublížit. Jemu se líbí, vzrušují ho, ale nechce jim ublížit.
A možná jsou i hlavním motorem jeho vzrušení. Někdy pedofilové ani nedosahují vzrušení jinak, takže potřebují tuto míru nějak vizuálně doplňovat, což mohou třeba kreslenými obrázky nebo představami. Hodně lidí, kteří zneužívají děti, pochází z jejich rodin, jsou to různí příbuzní. Teď jsem si vzpomněla na jednu klientku, kterou dlouhodobě zneužíval její bratranec a ona se bála to říct. Někdy se totiž rodiče za to dítě nepostaví, i když to dokáže říct. Tihle lidé toho pak využívají. Nemusí to být pedofilové, protože zneužití dítěte nemusí být to, co je vzruší na maximum, a můžou žít třeba i normální život, ale samozřejmě je to nebezpečné, trestné a musí se to řešit.

Vraťme se teď k těm poruchám sexuální preference...
Ty mohou být zaměřené právě na objekt, což je třeba lidská bytost, anebo na aktivity. Když se podíváme na aktivity, tak to jsou třeba fetišista nebo exhibicionista, voyeur, sadomasochista, tušér (muž dosahující vzrušení prostřednictvím dotýkání se intimních míst anonymních žen - pozn. red.), prostě takové ty běžné věci. Když se na to podíváme podrobněji, mezi těmi libůstkami a parafilií (sexuální praktiky nebo preference, které jsou v příslušné kultuře považovány za poruchu osobnosti - pozn. red.) vede tenoučká hranice. U parafilií jde nejen o to, že to musí trvat delší dobu, minimálně šest měsíců, ale většinou déle, a musí to být záležitost, kterou má člověk nutkání dělat a ve své podstatě ho trápí, obtěžuje ho a neexistuje nic jiného, co by ho vzrušilo. A je dominantní právě při sexuální představě nebo sexuální praktice.

Mohlo by Vás zajímat:

Dámy, není problém, že muž dá přednost hokeji před vámi, spíš dejte pozor na ztrátu intimity, říká Laura Janáčková

Jak to mají fetišisté

Ohledně fetiše tady mám jeden průzkum - podle webové platformy Bedbible má nějaký fetiš 25% lidí. Muže nejčastěji vzrušují nohy partnerky, libují si také v dovolené nevěře. Mě zaujaly ty nohy, protože i já se s tím setkala na sociálních sítích. Myslela jsem, že tam dávám naprosto nevinnou fotku, kde jsem ukázala jen tak mimochodem chodidlo, a začaly mi chodit dost zajímavé zprávy. Co muži na těch našich chodidlech mají?
Jak kteří muži. Vy jste říkala 25%, mně to přijde jako velké číslo. Tam jsou určitě zahrnuté ty libůstky, protože kdybychom brali fetiš už přes normu, tedy jako parafilii, tak tam je něco přes 6%, takže u nás zhruba půl milionu lidí. Ale pokud se mu jenom líbí nožky, je to takový ten fetiš, který ještě může být libůstka. A co na tom mají? Mě se na to neptejte, zeptejte se jich! Prostě je vzrušují krásné nohy, ta vůně, velikost těch nohou. Vzruší je představa, co by se s nimi dalo dělat...

Když mi někdo třeba chtěl koupit boty, tak tomu jsem se zasmála, ale pak, když chtěli moje nevyprané ponožky, tak to jsem se zarazila...
To všechno s tím souvisí, protože fetiše můžeme rozlišit třeba právě na látky, na něco, co voní, má odér, na kůži, na hedvábí, na materiál, ale třeba také právě na boty. Tam ta noha vůbec nemusí být hlavní motiv. A u těch fetišistů, kde by to bylo na část těla, tak by to byla třeba vaše noha, spodní část nebo ploska.

Nebo palec třeba.
Možná také. I u toho se dá představit, co všechno se s ním dá dělat v rámci sexuálního uspokojení. U bot už k tomu potřebují i tu vůni nebo představu vysokých podpatků. A jakmile jsou tam boty a už tam běží další představy - třeba vysoké podpatky a šlapání s nimi po těle - tak to už si říkáme: "Pozor, už tam je ta hranice tenoučká třeba k sado-maso." Takže ty hranice jsou tenké od rozdělení normy nebo libůstky od fetiše.

Mohlo by Vás zajímat:

Psycholožka Laura Janáčková prozrazuje nejrychlejší test na kvalitu vztahu, zabere minutku

Jak posouvat partnerovy hranice v sexu

Co když nějaký fetiš, úchylku nebo i libůstku zjistíme až po delší době ve vztahu?
Já myslím, že by bylo fajn, aby lidé, když spolu chodí a jsou velmi zamilovaní, si o tom povídali. Ne tedy, aby to vybalili na prvním rande, to by mohli protějšek vystrašit, ale měli by to určitě sdělit anebo si povídat o tom, že to mají třeba ve svých sexuálních fantaziích, začít pomaličku. A pak nastavit nějaké hranice. Protože i když se to partnerovi nelíbí nebo ho to nevzrušuje, můžeme ho i tak posunout na nějakou hranici, že třeba udělá něco, co pro něj není tak hrozné.

Tak třebaže když jste zmiňovala sado maso a jednomu je to opravdu cizí, měl by třeba něco zkusit, nebo by se do toho ten člověk vůbec neměl nutit?
Tam zase záleží na těch variantách. Když je to tomu druhému úplně cizí a má k tomu zásadní nechuť, tak jak dlouho nám vztah vydrží, když ho budete k něčemu nutit? Vytvoří si postupně odpor k tomu druhému a nepřinese to do vztahu štěstí. Na druhé straně, když budu něco odmítat a partner to preferuje, tak se bude muset vybít jinde, nebo nebude dostatečně uspokojený. Proto se můžeme domluvit na těch hranicích. Třeba u sado-maso může zvládnout zavázání očí hedvábným šátkem a zkusit si to užívat, jaké to je, nebo spoutání. Teď se množí knížky a příběhy, které s tím souvisí, takže to spoustu lidí nějakým způsobem vzrušuje. Problém mají až ve chvíli, kdy by nastaly drsnější situace. To už je v žádném případě nevzrušuje. Tam, kde je bolest, kde vnímají vnitřní ponížení, je potřeba jednoznačně říct stop. Takže určitě si domluvit hranice.

Dobře.
Například u zmiňované drag queen je potřeba mluvit o tom, jestli to vůbec je libůstka. Protože v tom hraje roli celá řada dalších faktorů. Jsou lidé, které nevzrušuje se převlékat do cizího oblečení, ale dělají to z jiných důvodů - kulturních nebo zábavních nebo jakýchkoliv jiných, ale není tam primárně vzrušení z té činnosti ani uspokojení. To je potřeba odlišovat - co je zábavné, roztomilé a milé, kde je hranice, že si říkám: "Pozor!" a pak to, co už nesnesu.

Mohlo by Vás zajímat:

Psycholožka Laura Janáčková vysvětluje, jak se vypořádat s voyeurem i proč mají letní lásky tak krátké trvání

Laura Janáčková o libůstkách Čechů a Češek

Jaké další libůstky, úlety nebo fetiše mají Češi v dnešní době? Voyeurismus třeba?
Jo, rádi pozorují. Žijeme v době, kdy k tomu máme lepší vybavení. Vzpomínám si na jednu takovou příhodu, která se dokonce odehrála v našem domě. My máme z jedné strany za okny skálu, která je špatně přístupná a je tam strašné roští. V létě tam pravidelně chodil muž, který nás odtamtud sledoval. Viděl přesně do ložnic, protože všichni mají ložnice na tu stranu. A on u toho strašně praskal, funěl, protože tam každou chvíli z něčeho sklouznul. A žila tam taková mladá dívka a já jednou uprostřed noci slyšela, jak říkala: "Tak sakra, už se podívej a vypadni, já chci spát!"

Vy jste zmiňovala i příběhy nebo knížky, ale vznikly i filmy na téma různých sexuálních fantazií, třeba 50 odstínů šedi. Mě zajímá, jak tohle posunulo sexuální chování lidí a jestli se celkově posouvá to, co se dřív bralo jako tabu a dnes už je to vlastně celkem běžná věc. Třeba i v českých ložnicích.
Právě erotické romány posouvají hranici. Nejen v praktikách, ale i chuti na sex, chuti na experimentování. Víme, že ženy jsou často romantické a tyhle romány na ně byly cílené. Nejsou jen o sexu, je tam i milostný příběh, je tam láska. Takže dřív byla červená knihovna na nějaké úrovni a teď se posunula, protože se do toho vkládají ještě sexuální praktiky. Mě v té době úplně fascinovalo, jak to všichni četli. Třeba jsem přišla do soukromé praxe a sekretářka to tam měla na stole. Byla to taková starší distingovaná dáma, o které by mě ani nenapadlo, že by něco takového mohla číst, a říkala, jak je to úžasné a byla tím úplně nadšená. Hranice posouvá také pornografie a její dostupnost mladým, protože oni, když se na to dívají a nemají žádné srovnání, nevědí, jak to funguje a myslí si, že tohle je norma. Z toho vzniká celá řada problémů, se kterými se pak setkáváme my - počínaje dysfunkcemi, kdy se kluci poměřují s pornoherci a soudí, že nejsou dostatečně výkonní, protože si myslí, že to ti lidé takhle dělají běžně.

Mohlo by Vás zajímat:

Pánům, kteří se bojí, že je jejich chlouba malá, doporučuji vypouklé zrcadlo, říká psycholožka Laura Janáčková

Laura Janáčková o sexu ve třech

Já našla ještě výzkum agentury STEM/MARK ohledně sexu ve třech, který říká, že ho považuje za přijatelnou sexuální praktiku zhruba pětina Čechů a Češek a sní o něm kolem 90% lidí. To se někam posunulo, bylo to dřív vnímáno jinak?
Pokud si vzpomínám, tak tam stálo, že každému pátému člověku to přijde přijatelné, ale ne, že to dělá. Přijatelné znamená, že to nehodnotí. Protože když se zeptáte, tak ženy říkají hmmm a muži: "Jo, to by bylo zajímavý, dvě ženy a já." Ale je to spíš v těch sexuálních fantaziích.

Sexuální fantazie muže je, že má dvě ženy, a sexuální fantazie ženy je, že má dva muže, tím pádem se nikdy nesejdou.
Nemusí to tak být. Ale muži samozřejmě, protože mají tu pradávnou touhu vlastnit, si představují, že budou hýčkáni a ty dvě ženy jsou fajn. Ale pak máme i jiné techniky, že jsou dva muži, kteří využívají různé druhy uspokojení v rámci jedné ženy, atd. Takže to záleží na preferencích, které mají. Nebo skupinový sex s více lidmi, swingers a já nevím, co všechno.

Co to pak může udělat s partnerským vztahem?
O tom jsem teď chtěla povídat. Protože my se tady bavíme o tom, že je to dneska skoro libůstka, ale ono to může zásadně narušit partnerský vztah a to by si měli všichni uvědomit. Těch klientů, co mám v soukromé praxi a tyhle problémy se jich týkají, je poměrně hodně. Žena se třeba na začátku vztahu přizpůsobí muži v tom, že tam s ním jde, ale pak když vidí toho muže, jak vyjede po té druhé, a vidí, že ona není ta královna, není ta první, tak ji to strašně trápí. A totéž se může stát mužům - musím říct, že ten počet lidí, který si na tohle přijde stěžovat, je vyvážený - často se cítí jako frajeři, že to chtějí vyzkoušet, že to zvládnou, a pak když vidí partnerku s jiným mužem a ona si to užívá, má orgasmus, tak jsou z toho jenom výčitky a nepokoje. Když máme skutečný vztah, tak je o lásce a láska se nechce dělit.

Co dalšího prozradila Laura Janáčková v rozhovoru s Bárou Hlaváčkovou?

• Jestli s ní lidé víc řeší vztahy, nebo sex
• Jaký největší bizár měla v poradně
• Které prakticky se ženy během sexu nejvíce bojí
• Čeho se nejvíc bojí muži
• Proč muži nejsou schopní používat penis i mozek zároveň

Galerie Intimní tabu: Trojka je libůstka, která může zásadně narušit partnerský vztah, říká Laura Janáčková

+ 1 fotka