Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Anně její kamarádka dohodila svého známého. První rande vyšlo a Anna s ním začala chodit. Na první pohled ideální vztah měl ale jeden velký háček v podobě nepřijatelných podmínek…
Moje kamarádka se mi rozhodla dohodit svého kamaráda Norberta. Vždy na něj pěla ódy, že je moc fajn, pohodář a že se mu dlouhodobě nedaří najít přítelkyni. Prý si budeme rozumět a konečně si budu moc odinstalovat online seznamku, na které se mi doteď moc nedařilo.
Hned jsme si sedli
„Budete si rozumět, uvidíš,“ uklidňovala mě před naším prvním rande, „taky miluje fantasy, jako ty a obecně rád čte… tak to už máte jedno velké téma na rozhovor. “
S Norbertem jsme si opravdu skvěle rozuměli, měli jsme se neustále o čem bavit, byl vtipný a zábavný, konverzace utíkala jako voda. I se mi líbil, měl tmavé husté vousy a kaštanové vlasy, na můj vkus možná ale trochu dlouhé. Když mě pak večer pozval k sobě domů, neodmítla jsem.
Měli jsme skvělou chemii, už ve výtahu jsme se k sobě přitiskli a nemohli se odtrhnout. Sotva odemkl, neustále mě zběsile líbal. Uvnitř jsme zamířili rovnou do ložnice, kde jsme se svalili na postel. Najednou se ode mě odtáhl.
Karolína (29): Zjistila jsem, že můj přítel nikdy nepřečetl dobrovolně žádnou knihu. Dost u mě klesl
Chtěl, abych se převlékla
„Děje se něco?“ zeptala jsem se vyděšeně, když se ode mě zvedl. Pár vteřin byl ticho, pak se nervózně zasmál.
„Doufám, že to nebude znít nějak divně,“ začal očividně nesměle, „ale mohla by sis na sebe obléct toto?“
Zvedl se, vydal se ke komodě naproti postele a vytáhl něco, co vypadalo jako kostým. Když oděv rozložil na postel, poznala jsem jemnou podprsenku pokrytou listy a kvítím, dlouhý závoj přes pas s motivy větývek, korunku a elfí uši.
„Slyšela jsem, že máš rád fantasy… ale nečekala jsem, že až tolik,“ uchechtla jsem se. Když jsem ale uviděla, jak vážně a hlavně toužebně na mě kouká, řekla jsem si, proč ne. Už jsem se rozhodla být dnes jeho milenkou…no tak budu na jednu noc elfí princezna.
Předstírali jsme, že jsme fantasy postavy
A byla to nejlepší noc mého života. Milování s Norbertem bylo skvělé a donutilo mě se s ním na schůzce domluvit znova. A pak znova a pak ještě jednou a po měsíci jsme spolu začali chodit. Všechno bylo krásné, chodili jsme do knihkupectví podívat se na knihy, do lesa na procházky, na výstavy středověkých zbraní. Jednu noc jsem byla elfí princezna, další divoká bojovnice s podprsenkou z kovu, někdy jsem byla vězeňkyně zlého krále, kterou musí osvobodit. Hrátky v převleku mě bavily, někdy jsem si připadala trochu divně, ale pro Norbertovo potěšení jsem kývla prakticky na všechno.
Vše se zlomilo, když mi navrhl, ať se k němu přestěhuji. Samozřejmě jsem souhlasila, byla jsem do něj opravdu zamilovaná. Ukázalo se ale, že jeho láska pro fantasy pro mě ale přeci jen bude překážka.
Chtěl, abych byla jako elf jen tak doma
Jednoho dne o víkendu jsem nám připravovala v pravé poledne oběd. Norbert přišel do kuchyně a prohlédl si mě.
„Zlato, nemohla by ses převléct do kostýmu? U té plotny bys byla skvělá elfí krčmářka,“ navrhl mi a já pozvedla obočí.
„Norberte, já vařím… teď spolu nic mít nebudeme. Spali jsme spolu před pár hodinami,“ odmítla jsem ho opatrně a on jen zavrtěl hlavou.
„Ne, tak jsem to nemyslel… víš, říkal jsem si, že bychom tu hru mohli rozšířit i mimo postel,“ vysvětlil mi a já jsem odložila vařečku.
„Jak to myslíš?“ zeptala jsem se ho nechápavě.
„Myslel jsem si, že když jsme spolu doma, jenom my dva v soukromí… že bychom nemuseli být Norbert ajťák a Jana cukrářka… že bychom mohli být rytíř a princezna, elf a elfka,“ začal a oči se mu rozzářily. „Že bychom mohli být postavami z knih, kterými jsme, když spolu spíme. Že bychom mohli předstírat, že jsme fantasy postavy pořád.“
Chtěl pořád jen předstírat
„Takže ty si chceš pořád vlastně na něco hrát,“ uchechtla jsem se, přišlo mi to jako absurdní nápad. Že jsem ho vzrušovala s korunkou a mečem v ruce jsem byla schopná zkousnout, ale abych ho oslovovala udatný rytíři a sire v běžném životě, to na mě bylo trochu moc.
„Vytvořili bychom si takové alter ego,“ pokračoval, protože asi nepochopil, že určitě nemám zájem a že si myslím, že se snad zbláznil. „Chodili bychom v kostýmech, měli nová jména, dělali bychom, že jsme v krčmě, nebo utíkáme před drakem, nebo třeba jdeme do boje… co na to říkáš? Budeš mou princeznou?“
Nemohla jsem s ním zůstat
Vztah s Norbertem tak skončil stejně rychle, jako začal. Když se mě pokusil donutit nosit doma brnění a oslovovat ho jako rytíře, věděla jsem, že to je na mě moc. Ve svém věku si nepotřebuji na něco hrát. Chci být Jana cukrářka a ne Jana, ctěná královna elfů a divokých lesů. Cítila bych se jako kdyby mi bylo pět let. Ačkoliv to bylo smutné a Norbert se mi neopouštěl jednoduše, musela jsem se s ní rozejít.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
