Agáta (38): V restauraci mě uhranula cizí žena. Dodnes se stydím za to, co jsem tam prováděla

Obyčejná návštěva restaurace mi už asi navždy utkví v paměti. Setkala jsem se tam totiž pohledem s jednou podivnou ženou. Nikdy už takový pocit bezmoci nechci zažít. Bojím se dne, kdy tu ženu znovu uvidím.

Mohlo by Vás zajímat:

Vilma (40): Do života mi vstoupila cizí žena. Měla pro mě větší význam, než jsem si myslela

Zahlédla jsem u vedlejšího stolu podivnou ženu

Ten večer jsme šli s přítelem oslavit naše výročí. Restauraci vybíral Ondřej, já přišla k hotovému. Šlo o velmi příjemný podnik, působil romanticky a cítili jsme se tam moc hezky. Nejprve nám naservírovali polévku. Tu jsem s chutí snědla. Během její konzumace jsem ovšem na sobě cítila cizí pohled.

Otočila jsem se k vedlejšímu stolu. Seděla u něj žena zahalená do černého pláště a na hlavě měla klobouk. Můj pohled se na pár okamžiků střetl s jejím. V tu chvíli mnou projel mráz. Upustila jsem lžíci a snažila se to přemoct. Postupně jsem cítila, že nejsem ve své kůži. Začínala jsem vidět dvojitě.

Ondra na mě promluvil, ale jeho slovům jsem nerozuměla. Držela jsem se pevně stolu, abych neupadla. Měla jsem závrať. Prosebně jsem se ohlédla na onu ženu. Ta zlá energie totiž vyřazovala z ní. Znovu jsem se hluboce zadívala do jejích očí. Bodlo mě u srdce a na pár vteřin se mi zatmělo před očima.

Mohlo by Vás zajímat:

Libuše (30): Cizí žena na ulici mi řekla něco o mých sestrách. Přišla mi jako blázen, ale mluvila pravdu

Podařilo se jí mě uhranout a ovládat

Když jsme do restaurace vcházeli, byl slyšet příjemný hluk rozhovorů zdejších hostů. Teď jsem to celé vnímala jinak. Znělo to jako zlé hlasy. Zničehonic jsem vzala do ruky příborový nůž a hodila ho po Ondrovi. Nebylo to z mé vůle, dělala jsem jen to, co mi ta žena našeptávala.

Ondra se lekl a začal mi nadávat. Říkám něco, čemu jsem nerozuměla. Z podniku jsme ale ještě neodešli. Žena mě navedla, abych vstala, a zvrhla stůl. Chtěla jsem se tomu pokynu ubránit, ale byl silnější. Všechno spadlo na zem a celá restaurace se dívala naším směrem. To už mě Ondra vzal za ruku a odvedl do auta.

Byla mi zima, celá jsem se třásla. V hlavě jsem měla šílený zmatek. ,,Cos to tam předváděla? Všichni na nás koukali,“ rozčiloval se Ondra. Nemohla jsem mluvit. Byla jsem najednou tak slabá a unavená. Z posledních sil jsem se ještě otočila směrem k restauraci. Čím dál jsme od ní byli, tím víc spojení sláblo.

Mohlo by Vás zajímat:

Markéta (29): Po úrazu o mě v sanitce pečovala krásná žena. Myslela jsem, že je to sestřička, jenže pravda byla jinde

Už nikdy ji nechci potkat

Nicméně žena stála venku. Ještě se ke mně dostala myšlenka, která říkala: ,,Příště mi neunikneš.“ Po tomto zážitku jsem prospala téměř dva dny. Ondra trval na nějakém vysvětlení, ale pravdu jsem mu říct nemohla. Nevěřil by mi. Musela mu stačit moje omluva.

Dodnes to místo obcházím obloukem. Už nikdy tu ženu nechci potkat. Někdy se mi ale stane, že jdu městem a v davu lidí cítím, že je někde hodně blízko. Naposledy to dopadlo ještě dobře, ale příště už by nemuselo.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Evelína (28): Rodina tvrdila, že je bratranec blázen. Skutečnost ale byla mnohem děsivější

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.