Facebook
Instagram
Anna zbožňuje zvířata už odmala. Když se odstěhovala od rodičů, pořídila si dva roztomilé papoušky. Hodně pro ni znamenají a bere je jako svoje děti. Její přítel Mirek však nemá pro opeřené miláčky pochopení. Dal Anně tvrdé ultimátum...
Velkou lásku ke zvířatům jsem nikdy netajila. Jako dítě jsem se starala o drobné savce. Měla jsem křečka, morče či osmáka. Rodiče opatrovali zlatého retrívra a taky měli dvě andulky. A právě ptáci mě postupem času oslovili asi nejvíc.
Papoušci jsou jako moje děti
Když jsem se ve dvaceti letech odstěhovala od rodičů a začala žít sama, pořídila jsem si dva papoušky. Aron a Roko byli moji miláčci. Natolik mi přirostli k srdci, že jsem je brala jako svoje děti. Často je pouštím, aby se proletěli po bytě. Když otevřu klec, sedají mi na rameno nebo na hlavu. Krmím je do zobáku a taky mě na slovo poslouchají, třeba když chci, aby se vrátili zase do klece. Jsou prostě zlatíčka!
Vše bylo dlouho super. Až do doby, než jsem si našla přítele Mirka (27). Je moje první velká láska a já se do něj zamilovala až po uši. Mirek je tmavovlasý, vysoký kluk, kterého mi kamarádky záviděly. Proti zvířatům nic nenamítal, měl je rád. Jenže ptáci bohužel nebyli úplně jeho šálek kávy.
Můj přítel se papoušků bál
Poznala jsem to, když jsem ho poprvé pozvala k sobě domů. Ostýchal se, nechtěl si je ani pohladit. Když jsem je vypustila z klece a začali kolem něj poletovat, nedělalo mu to dobře. Pak se mu Aron posadil na rameno a Mirek málem vylétl z kůže. „Anno, zažeň ho,“ žadonil zvýšeným hlasem a ošíval se.
Kdykoliv za mnou Mirek přišel, působil nervózním dojmem. Pookřál až tehdy, když jsem papouchy zavřela do klece, nebo jsme vyrazili někam ven. Jednou jsme se chystali užít si večer plný zábavy. Měli jsme vstupenky do divadla a Mirek mě měl vyzvednout. Byl přesný jako vždycky, slušelo mu to a já mu řekla, ať jde na malou chvíli dál, že se musím ještě upravit.
Zalezla jsem rychle do koupelny a zapomněla ho varovat, že jsem pustila ven svoje kluky. Chyba! Uběhly snad tři minuty, když jsem uslyšela, jak Mirek hlasitě zakřičel. Přiběhla jsem a vyzvídala, co se stalo. Líčil mi, že si ho Roko chvíli prohlížel, pak mu přistál zezadu na krku a kousnul ho. Viděla jsem, že mu z rány kape krev, tak jsem ho ošetřovala a omlouvala se mu. Říkala jsem, že takhle agresivní Roko vůbec nebývá. Mirek ale láteřil a nechtěl už absolutně nic slyšet.
Přítel mi dal ultimátum
Vzhledem k nešťastné události neproběhl večer podle Mirkových představ. Moc nemluvil a byl očividně naštvaný. Nálada se mu příliš nevylepšila ani v divadle. Druhý den jsme se sešli a vše probrali. Prohlásil, že to takhle dál nejde! Má mě rád, ale chodit ke mně nebude, že ptáci jsou prý agresivní a mám je radši než jeho.
V podstatě mi dal na vybranou - buď on, nebo papoušci! Byla jsem z toho a stále jsem hodně špatná. Vůbec nevím, co mám dělat. Ztratit svoje dvě lásky, nebo pustit k vodě báječného chlapa?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
