Facebook
Instagram
Bára se před lety naučila astrálně cestovat. Chodila se dívat za rodiči a poznávala krásy astrálu. Jednou se rozhodla, že navštíví babičku, kterou dlouho neviděla. Ovšem to, co u ní doma spatřila, ji velmi znepokojilo.
Vždycky jsem se velmi zajímala o astrální cestování. Začala jsem s tím někdy v sedmnácti letech. Každodenní pokusy dosáhnout mimotělního zážitku se staly mým koníčkem. Dlouhé dva roky mi trvalo, než se mi povedlo tělo opustit.
Zpočátku jsem se pohybovala jen po bytě
Jen si to představte. Vaše tělo spokojeně leží v posteli, zatímco vaše duše cestuje. Může se podívat do minulosti a při troše štěstí i do budoucnosti. Na svůj první zážitek nikdy nezapomenu. Byl sice krátký, ale naprosto dokonalý. V astrálním světě jsem se pohybovala volně, bez tíže fyzického těla.
V astrálu neexistuje gravitace ani prostor omezený zdmi. Jen si volně poletujete a cítíte neskutečný klid. Osvojit si takovou věc chce ale dlouhé přípravy. Je to o ovládnutí mysli a uklidnění těla. Po prvním úspěšném pokusu jsem chtěla víc a víc. Každý den jsem se pokoušela cestovat mezi třetí a pátou hodinou ranní.
Ze začátku jsem létala jen po bytě, později i dál. Vyrazila jsem se podívat na rodiče. Bylo to něco úžasného, dívat se, jak sladce spí. Někdy se mi stalo, že jsem se vrátila do těla dřív, než jsem chtěla. Chyby začátečníka. Postupem času jsem ale dokázala cestovat defacto neomezeně.
Napadlo mě navštívit babičku
Člověk je nenasytný, takže i já chtěla víc. Napadlo mě, že bych zkusila navštívit babičku, kterou jsem roky neviděla. Žije ode mě na kilometry daleko. Když jsem poletovala jejím pokojem, něco bylo jinak. Cítila jsem strach a zlost. Babička spala velmi neklidně, vzlykala ze spaní. Já ji ale vzbudit nedokázala.
Lítala jsem nad jejím tělem a zoufale si přála, aby se ze zlého snu probudila. ,,Nech mě být, já ještě nechci umřít,“ sténala. ,,Babi, klid, já jsem tady. Probuď se, je to jen sen,“ vyslala jsem myšlenku. Poté jsem si všimla, že se po obýváku něco pohybuje. Byl to někdo další, kdo se za babičkou přiletěl podívat. A s ním i zlost a nenávist.
Vždycky, když jsem se tu duši snažila dohnat, zmizela. Byl to někdo, kdo už astrální cestování ovládal na vyšší úrovni. Byla jsem tím velmi znepokojena, takže jsem se vrátila do svého fyzického těla. Kolem sedmé jsem babičce volala.
Zjistila jsem, že jí hrozí nebezpečí
Nejprve jsem jí pokládala běžné otázky, poté jsem zabrousila na její spaní. ,,Zdají se mi divné sny. Jako by byl někdo se mnou v pokoji a chtěl mi ublížit,“ svěřila se. To, že jsem tam k ránu byla i já, jsem si nechala pro sebe. Myslím, že by mi nevěřila. Další ráno jsem se babičku znovu pokusila navštívit.
Těch duší tam najednou bylo mnohem víc. Udělaly kolem babičky kruh. Vnímala jsem tok jejich myšlenek. Nebyly zrovna pozitivní. Snažily se babičce nějakým způsobem ublížit. Babička mi druhý den sama volala a svěřila se, že se těch snů bojí. Jsem zoufalá, protože nemám ponětí, co se v astrálu děje. Bojím se, aby se babičce něco nestalo. Budu muset svoje schopnosti posunout o stupeň výš, abych jí mohla pomoci.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
