Facebook
Instagram
Gábinini rodiče se vždycky jevili jako skvělý pár. Když však Gábině náhle zemřel tatínek, divila se, proč maminka netruchlí. Ta si dokonce velmi brzy našla nového přítele. A Gábina se s tím nedokáže srovnat.
Svoje rodiče jsem vždycky považovala za příkladný pár. Táta se k mámě choval jako gentleman a ona k němu jako vzorná manželka. Sem tam jí nosil květiny, otevíral dveře a dával najevo, jak moc ji má rád a váží si jí. I na mamce bylo vidět, že žije s mužem svého života.
Taťka nečekaně zemřel na srdeční příhodu
Jejich vztah se nezměnil ani v době, kdy jsme s bratrem Honzou vylétli z rodného hnízda. Měla jsem pocit, že jim náš odchod prospívá. Mamka se hodně věnovala kytičkám a táta jí nechal vyrobit vysněnou zimní zahradu. Po večerech v ní sedávali se svařákem v ruce a užívali si společné chvíle. Rádi jsme se s Honzou vraceli domů.
Vládly tam klid a pohoda. V takových chvílích si člověk nepřipouští, že by se mělo něco změnit nebo stát. U nás se ale ze dne na den změnilo hodně. Taťka prodělal srdeční příhodu, která ho velmi poznamenala. Musel chodit na různá vyšetření. Nakonec se ukázalo, že jediným řešením jeho problému bude kardiostimulátor.
Táta už ale nebyl tak aktivní jako dřív. Často se zadýchával, měl závratě. S mamkou převážně seděli doma. Mamka se o něj svědomitě starala a my věřili, že bude všechno v rámci možností dobré. Bohužel nebylo. Táta na další srdeční příhodu náhle zemřel. Byl ten den sám doma a nemohl si ani zavolat sanitku. Našla ho mamka.
Dva měsíce po tátově smrti už měla doma chlapa
Pro všechny to byl obrovský šok a citelná ztráta. My s bráchou jsme mamce pomohli se vším kolem pohřbu a dědictví. Na můj vkus to nesla víc než dobře. Slzu uronila jen na pohřbu, jinak se zdálo, že ji to nijak neranilo. Nechtěli jsme se s Honzou ptát, proč netruchlí. Jeden náš známý tvrdil, že je to jen maska, jak skrýt bolest.
Přibližně dva měsíce po otcově smrti nás mamka pozvala k sobě na oběd. Už v chodbě jsem si všimla pánských bot. ,,Máma tady někoho má,“ ťukla jsem do bráchy. Když jsme vešli, v kuchyni seděl nějaký muž, který byl tak o deset let starší než mamka. ,,Dobrý den, mládeži,“ pronesl vesele. Mamka se k němu nahnula a dala mu pusu.
,,Tohle je Richard,“ představila nás. Nevěděla jsem, co si o tom mám myslet. Chtěla jsem s mamkou řešit pozůstalost, ale takhle to nešlo. Richard byl sympatický a vtipný muž, to se mu upřít nedalo. Šla jsem s mamkou uklízet nádobí, tak jsem využila příležitosti. ,,Co blbneš, mami? Jsi vdova sotva dva měsíce a už máš nového chlapa?“ durdila jsem se.
Nemůžu mu kvůli tátovi přijít na jméno
,,A to mám být do smrti sama? Co je na tom? Táta už tady není a nikdy se nevrátí,“ uzemnila mě. Vrátila se ke stolu, sedla si Richardovi na klín a začali se líbat. Vzteky jsem si vzala věci a odešla. ,,Bavte se, ale beze mě,“ sykla jsem ve dveřích. Honza nakonec zůstal až do večera. Našel s naším novým ,,tatínkem“ společnou řeč.
Máma se podle mě zbláznila. Třicet let manželství s tátou hodila jen tak za hlavu. Myslím si, že by nebylo na škodu, kdyby chvíli truchlila a projevila smutek. To je podle mě přirozená reakce. Richard u ní už bydlí, takže jsem naše styky omezila na minimum. Nemůžu se s ním přátelit, už kvůli tátovi to prostě nejde.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
