Facebook
Instagram
Klára ke svému tatínkovi vždycky vzhlížela. Je mu za mnohé vděčná. Teď s ním ale válčí. Táta totiž začal strkat nos do věcí, do kterých mu nic není. Organizuje Kláře domácnost, chodí s vrtačkou po baráku a říká, co předělá. Klára musela sáhnout po krajním řešení.
Svého tátu mám vážně ráda a jsem mu vděčná za spoustu věcí, které pro mě udělal. Poslední dobou mi ale vadí, že se stará zbytečně moc. Má neustálou potřebu do všeho kecat. Kdyby zůstalo jen u slov, asi bych to zkousla. On však začal konat. A to je poněkud větší problém.
K tátovi jsem vždycky vzhlížela
Když jsem dospívala, byla jsem za rady od táty vděčná. Pomáhal mi na všech frontách. Jak při výběru střední školy, tak následného zaměstnání. Jeho názor byl pro mě vždycky velmi důležitý. K tátovi jsem jednoduše vzhlížela. Pokaždé mi dokázal vysvětlit pro a proti dané situace. Konečné rozhodnutí však nechával na mě.
I v době, kdy jsem se od našich odstěhovala, jsem se na tátu často obracela. Byl mojí životní berličkou. Věci se změnily, když jsem potkala Pavla (38). Začali jsme spolu žít a zařadil se mezi nejdůležitější osoby mého života.
Táta mi ho díky bohu schválil. Vysoké nároky, které měl táta na mě, se týkaly i mého budoucího partnera. Ti dva si ale sedli a já si mohla oddechnout. Po pár letech jsme si s Pavlem pořídili rodinný dům, do kterého jsme přivedli dvě děti. Tehdy se v tátovi něco zlomilo a začal nám vnucovat svoje názory.
Procházel se po baráku s vrtačkou v ruce
Celé to začalo tím, že měl pocit, že nám doma z horního patra profukuje. Upozornil nás na to a navrhnul některá řešení. My s Pavlem jsme to viděli jinak, takže jsme tátovi poděkovali za tip, ale nezrealizovali jsme ho. Tátu to při další návštěvě rozzuřilo. „Vy ještě nemáte ten závěs u schodů? V zimě tady zmrznete," bědoval, proč jsme ho neposlechli.
S jeho radami se roztrhl pytel. Nakreslil návrhy, jak by mohla vypadat zahrada. Nečekal na souhlas a objednal bagr, který nám měl rozkopat půlku zahrady. Snažila jsem se s tátou jednat v klidu a vysvětlit mu, že máme jiné představy. To se ho dotklo a pár týdnů se neukázal. Když to rozdýchal, znovu se objevil.
Přivezl závěsy na místa, o kterých tvrdil, že tam profukuje. Pomalu si vzal vrtačku a šel přidělávat skoby. Pavel už se nemohl dívat na to, jak se nám táta prochází s vrtačkou po baráku. „Jindro, seš hodnej, ale my to takhle nechceme," řekl mu slušně. „Nechápu proč! Uniká vám tady teplo," obhajoval se táta.
Táta má zákaz návštěv
Pavla napadlo vzít tátu na pivo a promluvit si s ním jako chlap s chlapem. Zdálo se, že to zabralo, protože toho táta na nějaký čas nechal. Průšvih se stal teprve nedávno. Táta měl pohlídat děti a my s Pavlem vyrazili na romantický víkend. Trval na tom, že bude hlídat u nás doma, aby byly děti ve svém. Nenapadlo mě, co je tím pravým důvodem.
Táta nám za víkend předělal, co mohl. Přidělal ty stupidní závěsy, stloukl dřevník na místě, které se nám nelíbí. V domě přestavěl věci na kuchyňské lince. Největší vztek mě chytl z toho, že nám přestěhoval nábytek v ložnici. Že do ní vůbec lezl? My ložnici považujeme za intimní místnost, kde nikdo jiný nemá co hledat. Ani můj vlastní táta. Uklidil také celý barák a přeházel věci tak, že ještě dnes nemůžeme něco najít. Nejhorší je, že táta čekal vděk a možná i metál. Místo toho si vysloužil zákaz a až do odvolání k nám nesmí. Pro jistotu se scházíme na neutrální půdě.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
