Lucie (31): Moje kamarádka je věčná dietářka, nedá se s ní normálně bavit. Musím počkat, až to vzdá, pak je s ní řeč

žena
Zdroj: Freepik.com

Lucie měla kamarádku, která neustále bojovala se svojí vysokou váhou. Vždycky, když Veronika držela dietu, nebyla s ní řeč. Kritizovala právě Lucii za to, co jí. Bylo to vždycky velmi otravné období, než zhubla to, co si sama přála. Nějaký čas byl klid, než zase přibrala a pustila se do další diety. Může vůbec vydržet takové přátelství?

Šárka Žižková
Šárka Žižková 10. 10. 2020 16:30

S Veronikou se známe pět let. Je to věčná dietářka, která neustále bojuje se svými kily. Vždycky to nechá dojít příliš daleko a pak má před sebou nelehký úkol. Bohužel, řadí se mezi vysoce obézní lidi. Když už je to moc i na ni, sáhne po nějaké dietě.

Když držela dietu, nebyla s ní řeč

Když se poprvé její váha dostala nad sto kilo, rozhodla se, že bude držet nějakou přísnou bílkovinou dietu. Stálo jí to poměrně dost peněz, ale do půl roku byla na krásných osmdesáti kilech. Jenže během toho, co ona hubla, mě kritizovala za to, co jím. Nedokázala pochopit, že mých pět kilo navíc není takový problém.

Když byla na dietě a viděla mě, že si dávám do pusy sladkou oplatku, udělala mi takovou přednášku o prázdných kaloriích, že mě přešla chuť. Tak to bylo vždycky, když se zrovna snažila něco shodit. Bohužel neviděla, že já sportuji pětkrát týdně, tak mě nějaká sušenka nezabije.

Po první její drastické dietě shodila neuvěřitelných třicet pět kilo. Měla sice povadlou kůži, ale byl to jiný člověk. Hlavně, dalo se s ní zase mluvit. Nechala své kritiky a užívala si, že je poloviční. Přišlo jí do toho těhotenství, kde to, co shodila, nabrala a ještě deset kilo navíc. Po porodu měla ještě více než před dietou. Jakmile to šlo, rozhodla se znovu pro drsnou dietu. Věděla jsem, že nás to zase rozdělí.

Začala být zlá

Tentokrát to nešlo tak jednoduše a rychle jako poprvé. Navíc byla mnohem častěji protivná a podrážděná. Pozvala jsem ji k sobě na kávu. Když jsem šla do lednice pro mléko do kávy, stihla se podívat na její obsah. Hned mi začala vyhazovat uzeniny a salámy, že jsem blázen, když to jím. Naštvala mě, protože jí do toho nic nebylo. Nechtěla jsem na ni být zlá, ale požádala jsem ji, aby do toho, co já jím, nestrkala nos. Přišla další přednáška o tom, co je a není zdravé.

Když shodila prvních deset kilo, zvedlo se jí sebevědomí a rozhodla se, že začne běhat se mnou. To jsem jí byla dobrá, protože sama se styděla. Vydržela to dva týdny a pak se to s ní zase vezlo. Vykašlala se na dietu a jedla jak smyslů zbavená. Jednou jsem si ze srandy rýpla, že ten větrník není asi moc zdravý. Rozčílila se na mě, co je mi do toho. Rovnou mi řekla, že bych s tím svým velkým pozadím měla také něco udělat.

Už mne to nebaví

Ztratila jsem chuť se s ní bavit. Protože ona není spokojená sama se sebou, nemá pevnou vůli, aby svoje hubnutí dotáhla do konce. Teď je zase v režimu diety a mně její kolísavé nálady nebaví. Počkám si, až jí to dojde.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz. 

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články