Facebook
Instagram
Marcela má strach o kamarádku Petru, která naprosto zanevřela na muže a miluje jen svého psa. Tráví s ním veškerý čas, povídá si s ním a bere ho i do práce. Podle Marcely to není v pořádku a chce Petru přesvědčit, aby vylezla z ulity.
Moje dobrá kamarádka Petra (36) neměla štěstí v lásce. Muži jí několikrát dost ublížili a ona na ně postupně naprosto zanevřela. Pořídila si psa, kterému dává veškerou lásku. Bez Maxe teď nedá ani ránu a neopustí ho ani na jediný víkend.
Chtěla jsem ji vytáhnout mezi lidi
„Pojeďme se někam pobavit, co takhle levné letenky do Barcelony? Jen ty a já...“ zkoušela jsem navnadit Petru, aby vytáhla paty z domu. „A kam bych dala Maxe?“ vrtěla hlavou, zatímco svého ořecha z útulku drbala za ušima.
Jako obvykle jsme seděly na zahrádce, kam můžou psy. Petra by bez Maxe nešla už ani do kina. Vozí si ho do práce, mluví s ním a někdy mi připadá, že ho má místo partnera. To jsem jí jednou taky řekla a docela ji to pobavilo.
„Max je mnohem lepší než chlapi. U nich bezpodmínečnou lásku nenajdeš. A já jsem takhle spokojená,“ pronesla vážně. Chápala jsem Petřino zklamání, opravdu to neměla lehké. Dvakrát dostala nepěkně košem, jednou potratila ve třetím měsíci a ještě se rozešla ve zlém s vlastním bratrem. Jak mi sama řekla, od života už nic nečeká. Nehodlá být naivní optimistka a jen dostávat další „ťafky“.
Moje kamarádka se psychicky složila
Jednoho dne se bohužel Petřin pejsek venku něčím otrávil. Bylo zjištěno, že nějaký zlý soused rozhazuje po městě jed v uzeninách. Policie ho sice brzy dopadla, nicméně i tohle Petru utvrdilo v tom, že muži jsou jen zlí. Moc mě mrzelo, že ji potkávají samé negativní zkušenosti.
Max zůstal přes noc na veterině na kapačkách a Petra se mi doma psychicky zhroutila. Řekla mi, že jestli její pes nepřežije, sama se zabije. Dostala jsem o ni opravdu velký strach a rychle sehnala na doporučení psycholožku.
Max všechno zvládl perfektně a brzy zase vesele pobíhal po parku. Petra se mnou vůbec nechtěla mluvit o tom večeru, kdy u mě doma plakala. Já se ale nedala a donutila jsem ji, ať se raději u psycholožky objedná. Myslím si, že by jednou Maxovu smrt nemusela zvládnout a není zdravé být závislý na komkoliv, natož na zvířeti.
Její příběh možná skončí happy endem
Vím, že Petřin pohled na svět nezměním. Chci jí být dobrou kamarádkou. Maxe beru jako její rodinu a už počítám s tím, že když jedeme kamkoliv na výlet, pejsek bude s námi. Nedávno se mi Petra svěřila, že veterinář, který Maxe zachránil, ji pozval na kávu. Musela jsem se ovládat, abych nezačala radostí skákat do stropu.
Ti dva by si mohli opravdu rozumět. Muž, co miluje zvířata a má pochopení pro Petřinu oddanost Maxovi, se mi jeví jako ideál. Držím jim palce a modlím se, ať to vyjde a Petra konečně pozná toho pravého. Zaslouží si to.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
