Miluška (35): Na dovolené v Chorvatsku jsem si pořídila amulet, který mi měl přinést štěstí. Bohužel fungoval přesně naopak

Na dovolené jsem si chtěla pořídit něco zajímavého, ale nic z těch serepetiček, které se prodávají turistům na každém rohu. Prošla jsem jedno malé chorvatské městečko křížem krážem. A pak jsem narazila na krámek, který byl přesně podle mých představ.

Mohlo by Vás zajímat:

Jozefína (24): Amulet od kamarádky mi nosil smůlu. V zatopeném lomu jsem kvůli němu málem přišla o život

Našla jsem zapadlý krámek

Z každé dovolené si přinesu něco do šatníku, šátek, náramek nebo třeba hezké náušnice. Nekupuji v prvním krámě, do kterého nás pošle delegátka, protože to pak mají všechny ženské. Raději hledám ty nejzapadlejší obchody. Kamarádky se mi kvůli tomu smějí, protože místo toho, abych hned po příjezdu skočila do moře, já raději vyrazím na lov.

Pak mám celou dovolenou klid a můžu se těšit z nového přírůstku. Letos tomu nebylo jinak. Jakmile nás autobus vyložil před hotelem a kámošky si šly vybalit, já jen hodila kufr do pokoje a vyrazila ven. Bylo vedro a na každém rohu mě usměvavý prodavač lákal na zmrzku nebo něco k pití, ale já je ignorovala.

Vlastně jsem nevěděla, co si chci letos pořídit. Mělo to prostě být něco výjimečného. A jak jsem se vzdalovala od centra městečka a přestala potkávat turisty, zdálo se mi, že jsem na dobré cestě. Pak jsem v jedné tmavé uličce, kde byl příjemný chládek, objevila obchůdek, který měl ve výloze několik šperků. Na první dojem si zde zjevně moc nepotrpí. Právě to mě upoutalo. Měla jsem jistotu, že budou mít něco autentického, co turisty nebude zajímat.

Mohlo by Vás zajímat:

Veronika (26): Záhadný amulet měl bratra chránit. Místo toho mu přinesl smrt

Koupila jsem si amulet pro štěstí

Uvnitř to taky vypadalo, že o zákazníky doopravdy moc nestojí. Byla to vlastně jenom jedna malá tmavá místnost, kde se již nějakou dobu neuklízelo. A všude byly rozvěšené nějaké amulety. Napadlo mě, že něco takového ještě nemám. Procházela jsem se a přecházela prsty po přívěšcích, když se ozval krákavý hlas. Až tehdy jsem si všimla, že vzadu u zdi sedí v křesle stará žena. Původně jsem si v tom příšeří myslela, že to je jenom kopa hadrů.

Pozdravila jsem ji a usmála se, ale ona opět něco zakrákala a zamávala rukou, jako kdyby někomu hrozila. Omluvně jsem pokrčila rameny, protože jsem jí nerozuměla ani slovo. Pak do místnosti vešel asi patnáctiletý kluk. Ta žena mu vyhubovala, nebo to alespoň tak znělo. Omluvně se na mě usmál a pak se skvělou angličtinou zeptal, jestli mi může s něčím pomoct.

Dozvěděla jsem se, že v létě bydlívá u babičky, která vede tento krámek možná už déle, než si sama pamatuje. A pomáhá jí prodávat. Měla jsem na jazyku dotaz, co vlastně dělá, když je krámek v takovém stavu, ale nechtěla jsem být zlomyslná. Ukazoval mi různé amulety a mě celkem zaujala možnost, že budu mít něco pro štěstí. Pak jsem si vybrala jeden, na který jsem se nedokázala vynadívat. Po chvilce smlouvání jsme zjevně byli spokojeni oba. Chlapec mi pak řekl, že i když jde o amulet pro štěstí, nefunguje to automaticky. A někdy se něco porouchá... Vyprskla jsem smíchy, pozdravila ho a vyrazila zpátky do hotelu. Měla jsem v plánu hodit na sebe plavky a do večera se slunit na pláži.

Mohlo by Vás zajímat:

Edita (35): Amulet od Egypťana mi přinesl štěstí, ve které jsem už vůbec nedoufala

Amulet pro štěstí mi dal pořádně zabrat

Jenže něco bylo špatně. Věděla jsem, kterým směrem je centrum městečka, ale trvalo mi několik hodin, než jsem se vůbec dostala k hotelu. Cestou jsem si koupila zmrzku, kvůli které mě honila osa a na zemi skončila nejen zmrzlina, ale také já. Když jsem s odřeným kolenem dopajdala do pokoje, kamarádky se již sbíhaly u recepce a chystaly se někam na večeři. Já se omluvila a šla si dát sprchu. Na chození jsem neměla ani pomyšlení.

A další dny nebyly o nic lepší. V moři mě pekelně pálilo odřené koleno, vítr mi sebral ručník, který jsem zapomněla přicvaknout o lehátko, a na jedné procházce městem se mi moje oblíbená sukně zachytila o keř tak nešťastně, že se roztrhala. To byla poslední kapka. Nechtěla jsem čekat, až se mi stane něco ještě horšího.

Druhý den ráno jsem vrazila do toho obchůdku a s omluvou vrátila amulet. Zpátky u hotelu jsem byla ani ne za půl hodiny. Kamarádky se zrovna chystaly na nákupy, ale já se vymluvila, že pro tento rok mám nákupů na dovolené dost. A šla jsem k moři. Až do konce dovolené se mi už nic špatného nestalo. Možná je někdy lepší nezahrávat si amulety. Člověk nikdy neví, jak to může dopadnout.

Další příběhy ze života

Mohlo by Vás zajímat:

Rebeka (38): V Itálii jsem si pořídila amulet. Velmi brzy jsem zjistila, že nejde jen o ozdobu

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.