Miroslav (58): Jako táta jsem pochybil a dceři hodně ublížil. Teď mi to dává sežrat přes vnučku

I když mám děti dvě, vždycky jsem měl raději syna Michala (33). K dceři Pavlíně (29) jsem nikdy nenašel cestu. Teď bych to chtěl napravit a trávit s ní a její rodinou víc času. Má krásnou dceru, kterou bych chtěl obdarovat láskou. Pavlína se ale rozhodla, že v jejím životě nebudu hrát žádnou roli.

Mohlo by Vás zajímat:

Monika (58): Dceři z ničeho nic přeskočilo, kašle na rodinu. Ani já nevím, co s tím

Kvůli lásce k synovi jsem přehlížel dceru

Když se Michal narodil, rovnou jsem v něm viděl malého fotbalistu. Naplánoval jsem mu budoucnost a společně s ním jsem ji chtěl naplnit. Byl jsem z něj zcela u vytržení. Byl to můj malý šikula, který už ve čtyřech letech hrál za místní klub. Byl vážně dobrý a já si nepřál nic jiného, než aby byl v životě spokojený a úspěšný.

Skoro jsem přehlédl fakt, že se nám narodilo druhé dítě - dcera Pavlína. Když jsem ji poprvé držel v rukou, nic jsem necítil. Tíhnul jsem jenom k Michalovi. Cítil jsem z něj, že mě má jako vzor. Dělal jsem všechno, co jsem mu na očích viděl. Manželka Eva (53) mě často upozorňovala, že na dceru kašlu.

Nedbal jsem námitek a dál ji roky přehlížel. Nikdy v životě jsem se s ní neučil, nešel na jedinou její školní besídku. Myslím, že ode mě nikdy neslyšela pochvalu, ani slova uznání a lásky. Všechno, co jsem v sobě měl, jsem chtěl přenést na Michala. Pozdě nad tím brečet, ale byla to chyba.

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (29): Tchán tvrdí o mém synovi, že je tlustý. Dokonce mu kvůli tomu nedal najíst

Dcera mi chce sebrat roli dědečka

Moje rozdílná výchova se podepsala i na těch dvou. Michal s Pavlou mezi sebou nemají žádný vztah. Jsou si cizí. Dcera neměla na výběr, takže inklinovala k matce. Michal měl lásku nás obou. Žena totiž neudělal tu chybu jako já. Naše děti miluje stejně.

Vkládal jsem do syna naděje, že z něj bude slavný fotbalista. On po letech svoji nadějnou kariéru zahodil. Začal pít, krást a stal se z něj líný povaleč. Z dcery se stal někdo. Je z ní dětská lékařka, o které se v našem městě hodně mluví. Je to obětavý a hodný člověk. Když mi žena oznamovala, že budu dědečkem, na nic jsem nečekal a vydal se za dcerou.

Pavla mě nepustila ani do dveří. „Co tu chceš?" přivítala mě chladně. „Gratuluji, máma říkala, že čekáš dítě. Já budu dědečkem!" radoval jsem se a chtěl dceru obejmout. „Dítě sice čekám, ale tebe pro něj jako dědu nechci," řekla a zavírala mi před nosem. „Počkej, jak jako nechceš?" žádal jsem vysvětlení. „Nebyl jsi dobrý táta, jaký asi budeš dědeček?" dodala a dveře zavřela.

Mohlo by Vás zajímat:

Iveta (33): Tchán projevil po letech zájem hlídat vnoučata. Netušila jsem, co se tím rozpoutá

Vnučku jsem zatím viděl jen jednou

Nechtěl jsem to vzdát a začal dceru pravidelně kontaktovat. Občas moje pozvání na oběd přijala, ale ve výsledku to za nic nestálo. V jednom kuse mi vyčítá, že jsem na ni roky kašlal. I když jsem se omluvil a přislíbil nápravu, Pavla mě odmítá. Doufal jsem, že až se to malé narodí, změní názor. Vnučku Marušku (1) jsem zatím viděl jen jednou.

Pavlína mě od sebe a své rodiny odhání. Dává mi sežrat ty roky, kdy jsem na ni kašlal. Snažím se jí vysvětlit, že minulost změnit nedokážu. Chci, aby pochopila, že svého jednání lituji a prosím o druhou šanci. Zatím je ale neoblomná a tvrdá jako kámen. Eva za vnučkou chodí, tráví s ní čas. Já si na to budu muset počkat. Otázkou je, jestli mi Pavlína vůbec někdy odpustí…

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Iva (65): S manželem žijeme ve strachu. Bojíme se, že už neuvidíme své děti a vnoučata

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.