Facebook
Instagram
Petr si je vědom, že to, co obětoval pro druhé manželství, nebylo fér. Je konečně spokojený a zamilovaný, ale za cenu velké zrady.
Svoji ženu Ladu (45) miluji tak, jako nikdy nikoho. Uvědomil jsem si to, už když jsem byl ženatý s první manželkou. S Ladou jsme se vídali dlouho, než jsme dokázali udělat ten nepříjemný krok – rozvést se s našimi tehdejšími partnery. Ani jeden nám to možná nikdy neodpustí.
Lada byla pro mě světlo na konci tunelu
Měl jsem několik let krizi, ze které nebylo cesty ven. Děti nám vyrostly, se Žanetou jsem si přestával rozumět a život mě nebavil. Bál jsem se, že na mě padnou deprese, které jsem v mládí zakusil. Tehdy jsem potkal Ladu, znal jsem ji trochu z třídních schůzek. Naše mladší děti spolu chodily do třídy.
Začali jsme se nezávazně potkávat na pivu, procházce se psem nebo ranním běhu v lesoparku. Těšil jsem se na ni víc a víc, bylo mi s ní dobře. Řekl jsem jí, jak se cítím a měla to stejně. Oba jsme naše pocity přisuzovali tomu, že máme doma stereotyp a vzrušuje nás cokoliv nového a nepoznaného.
Začali jsme se scházet u ní v bytě, který pronajímala a byl zrovna prázdný. To už jsem byl skálopevně přesvědčený, že ji miluji. Takhle jsem se necítil s Žanetou ani v našich začátcích. Rozdíly mezi mou ženou a Ladou byly markantní – uvědomoval jsem si je stále víc. Pochopil jsem, že se k sobě s manželkou absolutně nehodíme. Ona to musela vědět také, ale měla to v životě nastavené jinak. Vydržela by asi téměř s kýmkoliv. Nikdy se nevzdávala.
Potřebovali jsme jistotu, že to bude stát „za to“
Prožívali jsme s Ladou obrovské dilema. Měla hodného muže, kterého už sice nemilovala, ale nechtěla mu ublížit. Také ale toužila po někom, s kým bude sdílet život beze zbytku a v lásce. Nikdo nám ale nemohl zaručit, že nám to vydrží. Že to bude stát za utrpení všech přítomných.
Riskli jsme to, ale trvalo to dlouhé měsíce. Nejprve jsme museli doma přiznat, že jsme zamilovaní. Potom jsme čekali, až obě rodiny celou věc zpracují. U mě doma lítaly talíře, u Lady zase nastalo hrobové ticho a odmítání skutečnosti. My dva se mezitím občas hroutili, jindy těšili na budoucnost a často jsme byli frustrovaní. Několikrát jsme to málem vzdali.
Odstěhoval jsem se jako první, Lada pak přišla s kufrem a já ji rovnou požádal o ruku. Odjeli jsme na dovolenou, abychom si odpočinuli od všech emocí. Vím, že to zní nefér a že jsme ublížili dvěma lidem. Budeme s tím žít celý život a také nám to vytvořilo v našem novém vztahu jistou pachuť. Děti jsou naštěstí úplně v pohodě a ve věku, kdy se s nimi dá rozumně mluvit.
Vybojovali jsme si jeden druhého
Uběhlo pár let a Ladu miluji ještě víc, než dřív. Už se nehádáme kvůli minulosti, Lada nepláče, že jsme zrádci. Užíváme si obyčejné dny, jeden druhého a já jsem sobecky šťastný, že jsem nezůstal v nefunkčním manželství.
S našimi bývalými komunikujeme sporadicky, chápu, že nám možná nikdy neodpustí. Snad jedině tehdy, až potkají někoho lepšího, v což já upřímně doufám.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Související články
