Facebook
Instagram
Sabina byla pyšná na to, co všechno její syn dokázal. Teď ji ale trochu zaskočil. Místo přípravy na univerzitu by rád odjel do Kanady a procvičil si angličtinu. Sabina se bojí, že to pro něj bude až moc náročné.
Jonášovi je čerstvých osmnáct let. Je to úžasný kluk, s manželem jsme na něj pořádně pyšní. Vždy se učil velmi dobře. Měl nejlepší známky ve třídě, vyhrával všechny možné školní olympiády a my jsme si říkali, jak moc se nám povedl.
Syn měl vždy dobré známky
Teď v září šel do maturitního ročníku na prestižním gymnáziu a s manželem jsme si začali říkat, kam se asi rozhodne jít na vysokou školu. Celé dětství mluvil o tom, že by byl rád právník, a tak jsme doufali, že mu jeho sen zůstal. Známky na to má.
A proto jsme si s ním o tom chtěli promluvit. Je začátek školního roku a pokud chce jít na právnickou fakultu, měl by se začít pomalu připravovat. Při večeři jsem se ho tedy zeptala, co má v plánu po maturitě. „Napadlo mě, že bych jel do Kanady. Rád bych si procvičil angličtinu a myslím, že tam je na to vhodné prostředí,“ řekl mezi sousty.
Syn nás překvapil svými plány
„O prázdninách jsem poznal pár lidí, kteří takhle odjeli na zkušenou. A všichni si to moc pochvalovali. Myslím, že bych to měl zkusit taky,“ dodal. „A co tam budeš dělat? Víš, že ti s tátou pobyt v Kanadě nemůžeme zaplatit. Nebylo by lepší jít studovat, vydělat si nějaké peníze a až potom odjet?“ zeptala jsem se ho. „Nechci jet až mi bude třicet. Chtěl bych jet teď a peníze si můžu vydělat tam,“ bránil se.
Dál jsme se o tom tématu nebavili, nechtěla jsem ho naštvat. Vím, jak dokáže být citlivý, ale i velmi vznětlivý. Chápu, že by rád jel na zkušenou. Ráda ho v tom podpořím. Ale teď, když mu ještě není ani dvacet let, mi to přijde brzo.
Nejsem nadšená z plánů mého syna
Trápí mě spousta otázek. Jak si tam bude vydělávat? Kde bude bydlet a co bude jíst? Především mám strach, aby se tam náhodou do něčeho nezapletl. Je přece ještě dost mladý a nedokáže rozeznat, jestli to s ním někdo myslí dobře, nebo ho chce jen využít.
Nevím, jak Jonášovi naznačit, že by se svým odjezdem do Kanady měl ještě posečkat. Třeba dva nebo tři roky, až bude trochu starší. A možná si najde kamarády, kteří by tam odjeli s ním. Kdyby nebyl sám, byla bych hned o něco klidnější.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
