Zdena (60): Synové mi nevěřili, že v noci nezpívám já. Vypadá to, že máme v bytě ducha

Už několik let žiji většinu času sama, jen občas za mnou přijedou moji synové. A právě když jsou u mě, slyším v noci hlasy. Myslela jsem si, že se mi to jen zdá. Pak ale za mnou oba přišli s otázkou, proč si v noci zpívám.

Mohlo by Vás zajímat:

Ljuba (32): Máme v bytě ducha, ale odejít nechci. Snažím se s ním domluvit

Během horečky jsem v bytě slyšela hlasy

Můj manžel Václav zemřel před víc jak před deseti lety. Od té doby jsem sama. Žiji i nadále v našem bytě. Nedokázala jsem ho po smrti manžela opustit. Nikdy se tam nedělo nic zvláštního. To až poslední dobou. Celé to začalo loni na jaře. Chytla jsem ošklivou chřipku, která mě na několik dní donutila zůstat v posteli.

Měla jsem vysoké horečky a byla ráda, že se zvládnu vůbec napít. A právě během mého marodění jsem v noci zaslechla hlasy. Vycházely z obýváku. Znělo to, jako kdyby někdo nahlas něco předčítal. Byla jsem pro samou horečku lehce zmatená, takže jsem jen těžko rozpoznala, co dotyčný říká. V tom okamžiku jsem přesvědčovala sama sebe, že jen blouzním.

Ty hlasy jsem slyšela vždy jen v noci a pouze při své nemoci. Sotva jsem se uzdravila, hlasy odezněly. Nikomu jsem se s tím nesvěřila. Sama jsem nevěděla, jestli to byl sen, nebo jen blouznění z horečky. Velmi rychle jsem na to celé zapomněla.

Mohlo by Vás zajímat:

Alžběta (27): Květina od babičky přestala kvést po její smrti. Vše se změnilo, když se mi narodila dcera

V noci mi někdo zpíval

V létě za mnou přijeli kluci ze světa. Jen na pár dní a já se jich nemohla dočkat. Jenže jako na potvoru jsem dostala angínu. Místo toho, abych klukům pekla buchty, skončila jsem v posteli se zábalem na krku. Už druhou noc jsem zase slyšela hlasy. Měla jsem za to, že to jsou kluci a něco si povídají. Když jsem se však do hlasů blíže zaposlouchala, došlo mi, že je to zpěv.

Melodie mi byla povědomá, jen jsem nechápala, kdo v mém bytě zpívá. Než abych to řešila, snažila jsem se raději usnout. Když jsme se ráno se syny potkali u snídaně, Radek se hned zeptal na noc. „Mami, co sis to v noci zpívala? Máš problémy se spaním?" zajímal se. „Já ale nezpívala," odvětila jsem. „My tě slyšeli," reagoval druhý syn.

„Já vám říkám, že jsem nezpívala. Sama jsem to slyšela, ale já to nebyla," tvrdila jsem zarytě. Kluci se na sebe významně podívali a podle mě si mysleli, že mi přeskakuje. Dál jsme to neřešili. Ale mě už to celé začínalo vrtat hlavou. Jak to, kdo si v noci zpívá, tak to, proč mi kluci nevěří.

Mohlo by Vás zajímat:

Michaela (29): V novém bytě bylo od začátku něco špatně. Pak se manžel začal každou noc dusit

Jediné vysvětlení je duch

Když odletěli, byla jsem zase sama. Schválně jsem čekala, co v noci uslyším. Ale už nikdo nezpíval. Celé mi to nedávalo smysl. Uběhl nějaký čas a přišla zima. To měl přiletět jen Radek. Už jsem se musela smát, protože jsem zase onemocněla. „To mi snad někdo dělá naschvál," stěžovala jsem si. A společně s nemocí se vrátil i noční zpěv.

Radek se mě z toho zase snažil obvinit. Aby mi uvěřil, že to nedělám já, musel si ke mně v noci lehnout. Leželi jsme vedle sebe nehnutě a čekali, co bude. Během několika málo minut se bytem opět rozezněl zpěv. Určitě nevycházel od sousedů. Radek mi konečně uvěřil, že to nejsem já.

Ale záhadu jsme nevyřešili. Těch teorii je hned několik. Nejvíc pravděpodobná je, že mám v bytě ducha a ten si za svého života rád zpíval. Už jsem pochopila, že jsou zkrátka věci, které se jinak vysvětlit nedají.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Zoja (28): Dceřina postýlka se v noci začala sama hýbat, to přišla na návštěvu zesnulá babička

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.