Facebook
Instagram
Pavel už toho má plné zuby. Jeho manželka měla odjet na dva roky do Velké Británie, aby vydělala peníze a pomohla rodině. Ukázalo se však, že pomohla především sobě. Našla si tam totiž milence...
Dlouho jsme měli dobrý život. Moje manželka Táňa (36) měla úspěšnou kariéru v korporaci, kde vedla oddělení lidských zdrojů. Já pracoval v pojišťovně, kde jsem byl zodpovědný za získávání velkých klientů. Za mou dlouholetou věrnost a oddanost firmě jsem byl bohužel "odměněn" náhlým vyhazovem. Šéf se se mnou rozloučil zdvořile, ale bylo vidět, že si drží odstup.
Nemohl jsem najít novou práci
Ze začátku jsem nebyl vůbec ve stresu. Samozřejmě, že jsem byl naštvaný na svou starou firmu, ale věřil jsem, že brzy najdu jinou, ještě lepší práci. A dokážu šéfovi, že udělal obrovskou chybu, když mě propustil. Dostal jsem celkem slušné odstupné, které nám dopřálo na několik měsíců klid.
Pomalu jsem začal procházet nabídky práce, posílat životopisy a domlouvat pohovory s personalisty. Měsíce ubíhaly, naše úspory se postupně tenčily a já stále neměl novou práci. Všude jsem slyšel, že jsem "příliš kvalifikovaný".
"Odkdy je to špatná věc?" snažil jsem se na tato slova reagovat s nadhledem.
"Jistě, to není nic špatného, ale bohužel počet pozic na vrcholu je omezený. Jednoduše vám nemůžeme platit tolik, kolik byste chtěl..." vysvětlila mi jedna dívka z lidských zdrojů a omluvně pokrčila rameny.
Cítil jsem se bezmocně
Manželka vydělávala dobře, ale stejně bylo pro nás těžké udržet si životní styl. Dcera chodila do soukromé školy a na několik kroužků, měli jsme velkou hypotéku na dům a nemovitost na Moravě. Také jsme finančně podporovali mé tchány, kteří měli mizerné důchody. I přes přiškrcení rozpočtu zůstávaly naše měsíční náklady vysoké.
"Možná bys měl založit vlastní firmu..." navrhla nakonec Táňa.
"Ale musel bych do toho vložit veškerou energii a čas. A kdo ví, kdy by to začalo vydělávat. Potřebujeme peníze teď, ne za rok..." poznamenal jsem.
"Pravda... No nic, něco vymyslíme. Možná se nakonec něco najde."
Manželka dostala lákavou nabídku
A něco se skutečně našlo. Ale ne pro mě. Táňa dostala nabídku vést pobočku její firmy ve Velké Británii. Nabídli jí mnohem vyšší plat, bonus za přestěhování a plně hrazené bydlení.
"To je skvělá nabídka! Nebudu mít žádné další náklady na nájem. Hodně toho ušetřím a budu vám to posílat!" vysvětlovala mi nadšeně.
Nakonec, po mnoha diskuzích a zvážení všech pro a proti, jsme se rozhodli, že její odjezd bude pro rodinu nejlepším řešením. Mělo to být pouze dočasné, Táňa by byla pryč dva roky. A za tu dobu by vyplatila část hypotéky a ještě vytvořila finanční rezervu.
Já bych zatím měl pečovat o dceru a dům a po dvou letech si znovu začít hledat práci. Zpočátku vše fungovalo tak, jak jsme plánovali...
Měli jsme krizi
"Chybíš mi, těžko se mi tu žije bez tebe," stěžoval jsem si manželce po telefonu krátce po jejím odjezdu.
"Vím, miláčku, ty mi také chybíš, ale musíme být stateční. Každé dva měsíce přiletím a uvidíme se!" utěšovala mě.
A skutečně, první rok tento systém fungoval docela dobře. Samozřejmě, bylo těžké žít odděleně, ale na druhou stranu vztah na dálku paradoxně oživil naše city. Jenže po prvním roce se vše začalo rozpadat. Oddělené životy vytvářely konflikty. Táňa kritizovalo moje výchovní metody nebo řízení domácnosti a mě to hrozně štvalo.
"Jsem na všechno sám, tak si poradím, jak nejlépe umím," vysvětloval jsem rozčileně.
"To přece není moje vina! Říkáš to, jako bych vás opustila dobrovolně. Bylo to naše společné rozhodnutí," oponovala mi.
Manželka začala utrácet
Hádky byly na denním pořádku. Víc mě však znepokojovalo, když začala posílat méně peněz. Za co je utrácí?
"Táňo, máš finanční problémy? Protože posíláš nějak málo..." odhodlal jsem se jí zeptat.
"Copak si nezasloužím nic pro sebe? Tvrdě pracuji na celou rodinu a nemohu si trochu užít?" zaútočila na mě nečekaně.
"Samozřejmě, že můžeš, ale účel této cesty byl jeden: vydělat co nejvíce peněz a co nejrychleji," odpověděl jsem jemně.
"To se ti snadno řekne, když ty peníze nevyděláváš!" odsekla.
Bylo mi smutno
Cítil jsem se špatně, přestože jsme hráli podle pravidel, která jsme si společně stanovili. Byl jsem opravdu znepokojen, protože se její podivné, nepřátelské chování vůči mně se začalo stupňovat.
Zpočátku jsem hledal chybu v sobě, protože jsem si nedokázal představit, jak by se mohla takto chovat bez důvodu. Časem jsem však zjistil pravdu... A stalo se to zcela náhodou, když mi zavolal její kolega.
"Pavle, poslouchej... Nechtěl jsem, abys ses to dozvěděl ode mě, ale myslím, že bys to měl vědět..." začal nesměle.
"Co se děje?" zeptal jsem se překvapeně.
"Táňa... Víš, to bude těžké... Spí s naším ředitelem marketingu. Všichni ve firmě to vědí, tak jsem si myslel, že není fér, že to nevíš. Pokud překračuji nějakou hranici a dělám chybu, tak se omlouvám," koktal.
Manželčina nevěra mě šokovala
Takže o to šlo! Zatímco jsem se věnoval domácnosti a sám vychovával naši dceru, ona se v Anglii bavila s milencem! Co hůř, to byl pravděpodobně důvod, proč nám posílala čím dál tím méně peněz.
"Ne, děkuji, že jsi mi to řekl," konečně jsem ze sebe dostal odpověď.
"A to není všechno. Vím, že požádala o prodloužení smlouvy o další dva roky... Je mi to moc líto. Dej vědět, jestli něco potřebuješ..." dodal.
Zavěsil jsem a hodil telefon na gauč. Jak jsem mohl být tak hloupý a naivní! Nechal jsem ze sebe udělat blázna. Ale už dost! Dává přednost milenci přede mnou a vlastním dítětem? Je to její volba, budiž. Pocítí následky...
Druhý den jsem jí bez váhání řekl, že o všem vím. Oznámil jsem také, že podávám žádost o rozvod a zajistím, abych dostal pořádné výživné. Měl jsem na to plné právo, zvláště když jsme byli s dcerou na ní závislí. Stále jsem byl bez práce a měl jsem problém najít další.
Nikdy jí to neodpustím
Táňa byla šokovaná a možná díky našemu rozhovoru konečně prozřela. Náhle zanechala svého lehkomyslného tónu, který používala poslední měsíce. Začala se omlouvat, prosit o odpuštění, ale já zůstal neoblomný.
"Myslela sis, že ti tady hezky vychovám dítě, zatímco ty se budeš bavit v posteli s cizím chlapem? Tak to tě musím zklamat," odpověděl jsem ledovým tónem a ukončil rozhovor.
Ukážu jí! A přísahám, že neuhnu, ani kdyby dneska nastoupila do letadla a prosila mě na kolenou. Nikdy jí neodpustím tuto zradu. Navždy ztratila moji důvěru a přestala být ženou, kterou bych mohl milovat...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou
Související články
