Facebook
Instagram
Vítězka letošní prestižní soutěže Magnesia Litera, Kateřina Panoy, vypráví v rozhovoru pro Lifee.cz o okolnostech, které ji přiměly založit blog Řecké štěstí, který si brzy našel velké množství příznivců. V rozhovoru popisuje, jak se v Řecku zamilovala i o solidárnosti Řeků, kteří se rozhodli pomáhat lidem zasaženým tornádem na Moravě.
Kateřina Panoy se narodila v Praze, která jí brzy byla malá a nechtěla zde zůstat u veteriny, kterou studovala. Procestovala Evropu, aby se díky podivuhodné náhodě usídlila v Řecku, kde se zamilovala. Její čtyřčlenná rodina se rozrostla také o dvě děti v pěstounské péči. Blog Řecké štěstí pro ni byl nejprve terapií, teď je to jakási virtuální pavlač pro přátele a kamarády, ve které se proměnila většina jejích čtenářů.
V rozhovoru pro Lifee.cz Kateřina popisuje, jak zde poznala svého budoucího manžela: „Dlouho jsme byli jen přátelé, zaujala mě jeho znalost historie a umění. S nadšením mi ukazoval různé zajímavosti, kterých je v okolí Pargy nespočet a já si postupně zamilovala zdejší kraj a později i toho, který mi s takovou láskou ukazoval svou zemi."
V Řecku se tenkrát rozhodla zůstat a přizpůsobit se zdejšímu způsobu života. Jak říká, je to tajemný a zvláštní kraj, ovšem se srdnatými lidmi. „Lidé žijí vysoko v horách obklopeni hlubokými stržemi a hustými lesy, které nechávají prostor bájím a legendám. Lidé jsou zde silně věřící, místy až pověrčiví, ale dosud platí podání ruky víc než psaná smlouva," vypráví Kateřina v našem rozhovoru. „Pokud žijete v kraji, jako je Epirus, kde se v zimě z hor valí husté mlhy a za měsíčních nocích se ozývá vlčí volání, najednou vám ty pověry už tak úsměvné nepřipadají."
Nemohu se nezeptat na ocenění Magnesia Litera. Jaké z toho máte pocity a jak moc jste o cenu usilovala?
Na tuhle otázku se ptá hodně lidí a většina očekává odpověď ve smyslu radostné euforie, ale pravda je, že to byl šok. Obrovský šok, protože jsem vůbec nečekala, že by blog mohl vyhrát. Vím že mi věřila spousta lidí, ale podle mého byly ty šance vyrovnané, protože všechny tři blogy měly zhruba stejný počet čtenářů. Až vlastně v hledišti mě napadlo, co kdyby? A ono opravdu zaznělo mé jméno. Ta radost přišla až mnohem později. A vlastně přetrvává dodnes. Ani ne tak z výhry, i když ta výhra je samozřejmě skvělá, ale spíš z toho, že se tolika lidem blog líbí a pro blog hlasovali. To je krásný pocit. Že to, co dělám, má smysl.
Kateřino, přibližte čtenářkám Lifee.cz, jak jste se dostala k řecké kultuře.
Úplně náhodou. Mým snem bylo žít v Itálii, což se mi nějaký čas s přestávkami i dařilo, ale chyba v cestovní kanceláři mě jednou místo na vysněnou Sicílii poslala do řecké Pargy. V Parze už jsem jednou byla, takže jsem zprvu moc nadšená nebyla, ale nakonec se omyl ukázal jako cesta prozřetelnosti a já zažila jednu z nejkrásnějších dovolených, nejen tím, že jsem to léto poznala mého budoucího manžela. Nebylo to takové to prázdninové klišé, zamilovaná holka a opálený Řek, dlouho jsme byli jen přátelé, zaujala mě jeho znalost historie a umění. S nadšením mi ukazoval různé zajímavosti, kterých je v okolí Pargy nespočet a já si postupně zamilovala zdejší kraj a později i toho, který mi s takovou láskou ukazoval svou zemi.
Jací jsou tedy v Řecku muži?
Řekové jsou nesmírně hrdí na svou zemi a historii. Řecko je pro ně nejkrásnější místo na Zemi a málokterý Řek svou rodnou hroudu opouští. Z toho plyne, že pokud se seznámíte s Řekem, budete muset přijmout jeho kulturu, jeho tradice a jeho styl života. Na moc kompromisů není místo. Ale není to tak, jak se občas líčí, že vás Řek zavře doma u plotny. Naopak. Bude se vám snažit ukázat ze své země co nejvíc. Řekové jsou vzdělání, váží si rodiny a dětí a pro ženu by snesli modré z nebe. Ale i tady jsou výjimky, tak jako všude. Ty letní, prázdninové lásky občas nemají dlouhé trvání, ale pokud přece, tak je to láska na celý život.
Jaké největší kulturní rozdíly jste zaznamenala?
Těch kulturních rozdílů je spousta. Parga je malé, přímořské městečko stulené pod horami Epiru a dodnes má své tradice a zvyky na kterých lpí. Navíc Epirus je kraj tajemný, zvláštní a možná drsný ve způsobu života. Lidé žijí vysoko v horách obklopeni hlubokými stržemi a hustými lesy, které nechávají prostor bájím a legendám. Lidé jsou zde silně věřící, místy až pověrčiví, ale dosud platí podání ruky víc než psaná smlouva. Já jsem vyrůstala v Praze a ten rozdíl mezi Prahou a Pargou je neskutečný. Musela jsem se naučit vnímat místní s pokorou a úctou, protože různé pověry mi přišly úsměvné, jenže pokud se rozhodnete žít v cizí zemi, musíte se přizpůsobit. A pokud žijete v kraji, jako je Epirus, kde se v zimě z hor valí husté mlhy a za měsíčních nocí se ozývá vlčí volání, najednou vám ty pověry už tak úsměvné nepřipadají.
Jak Řekové obecně reagují na Čechy? Přeci jen, jde o jedno z populárních míst pro letní dovolenou.
Plno Řeků zná Čechy, potažmo Československo dobře. Znají především Prahu, různé lázně a zejména o těch Karlových a Mariánských mluví s nadšením. Čeští turisté jezdí do Řecka už pár desítek let a všeobecně mají skvělou pověst. Občas čtu na různých stránkách o Řecku stesky Čechů, že český národ není tak vstřícný a laskavý, jako jsou třeba Řekové. Jenže když posloucháte Řeky, jak vzpomínají na Čechy, tak vás zahřeje u srdce. Podle místních jsme usměvaví, milí, pohostinní a nesmírně vzdělání. Jen ten český humor moc nechápou.
Doslechla jsem se, že jsou Řekové solidární a dokonce poslali jistý obnos na tornádem poničenou Moravu. Jak to vzniklo?
V televizi proběhlo pár reportáží, jak to na zničené Moravě vypadá a sousedé se mě ptali na víc podrobností, protože vědí, že jsem z Čech a na Moravě mám plno přátel a rodinu. Některé záběry byly otřesné, zničené domy, často celé vesnice, lidé bez střechy nad hlavou, to zoufalství z těch fotek přímo čišelo. Jeden večer, když už jsme zavírali krámky, přišli sousedé z okolních krámků a podávali mi své denní tržby, ať je pošlu na Moravu. Že chtějí nějak pomoc a ještě se omlouvali, že nevydělali ten den víc. Sezóna byla loni hodně zlá a denní tržba představovala hodně práce a dřiny a přesto ji lidé, kteří měli svých starostí dost, dávali lidem, kteří na tom byli v ten moment podstatně hůř. Byl to asi nejsilnější moment za celých dvaadvacet let co v Řecku žiji. Stála jsem pod schody a tekly mi slzy. Bylo to hodně emocionální.
A naopak, když bylo Řecko postižené děsivými požáry o pár týdnů později, plno lidí z Čech posílalo peněžní dary sem, do Řecka. Byla to úžasná vlna solidarity. A místní mě zastavovali, podávali mi ruce a říkali: ,,Bůh to Čechům oplať!"
Co vás na Řecku nejvíce překvapilo?
Překvapilo? Asi ta rozmanitost. Dokud jsem tady nežila, představovala jsem si Řecko jako bílé domky u pláže a roztančené, veselé lidi. Jenže Řecko je mnohem, mnohem víc. Každý kraj, každá vesnice je jiná. A záleží jen na vás, jak ty krásy kolem sebe budete vnímat. Bílé kykládské domky a holé stráně, zelené, smaragdové ostrovy Jónského moře, hluboké strže a kamenné mosty tajuplného Epiru, antická nádhera Athén, stejně tak jako moderní, pulzující Soluň. Řecko je nádherná země, která stojí za to poznat ji o trochu víc než jen z plážového lehátka u moře. Určitě vás překvapí svou rozmanitostí, stejně jako mě.
Je Řecko bezpečná země?
Určitě. Myslím, že jedna z nejbezpečnějších v Evropě. Kriminalita jako taková je tady hodně nízká, i když se samozřejmě najdou výjimky. Automobily se běžně nezamykají, stejně tak jako domy. Motorky mají běžně v zapalování klíče a ulice jsou i o půlnoci bezpečné. Samozřejmě záleží na tom, kde trávíte svou dovolenou. Velká města, jako třeba Athény, mají svá místa se špatnou pověstí, ale to asi každá velká metropole. Řekové jsou hodně hrdí, takže by se turisté měli vyvarovat narážek na víru, historii, fotbal nebo třeba manželky Řeků, pak hrozí i drobné potyčky, ale všeobecně je Řecko opravdu jedna z nejbezpečnějších zemí. Větší riziko vidím v přeceňování vlastních sil a neznalosti přírody. Vydat se ve čtyřiceti stupních do hor bez vody a pořádného vybavení je o život. Stejně tak vlny, které bývají zpestřením letní dovolené, které ale umějí být zrádné a mnohé takové radovánky ve velkých vlnách stály život.
Co dalšího se dozvíte v pokračování? Kateřina Panoy se podělila s čtenáři Lifee.cz o svůj oblíbený řecký recept, který zde už brzy najdete. Vyzkoušíte ho doma?
