Tereza (28): Byla jsem asi až příliš zamilovaná. Dlouho jsem si nevšímala varovné signály, že můj manžel mě podvádí

Příběhy nešťastné lásky: Byla jsem asi až příliš zamilovaná. Dlouho jsem si nevšímala varovné signály, že můj manžel mě podvádí
Zdroj: Unsplash

Když je člověk zamilovaný, někdy bývá slepý a odmítá přijmout realitu. Tereze unikalo, že její manžel není dokonalý chlap a podvádí ji. Když na to přišla, shromáždila důkazy a podala žádost o rozvod.

Jana Jánská
Jana Jánská 23. 04. 2024 04:00

Vždycky jsem věděla, že můj manžel Martin (32) se rád pohybuje ve společnosti žen. Jejich přítomnost mu dodávala sebevědomí. Byla jsem dost naivní, abych věřila, že po svatbě toho nechá a trochu se ovládne. Neposlouchala jsem přátele, kteří mi moudře radili. Teď za to platím...

Nic nemohlo změnit můj názor

Pamatuji si, že máma mě před Martinem varovala. "Je to děvkař. Měla bys být opatrná..." říkala mi. Ale já byla zamilovaná a její slova poslouchala s velkou dávkou nedůvěry. "Maminko, myslím, že jsi trochu přecitlivělá. Přiznej to, prostě se ti nikdy nelíbil. A teď nemůžeš snést myšlenku, že si ho chci vzít."

"To je hloupost. Jen věř své matce, která je na tomhle světě o trochu déle než ty..." bránila se. Její názor jsem brala v úvahu, ale nic na světě nemohlo změnit moje city. Martina jsem prostě milovala. Proto byl den naší svatby nejšťastnějším dnem mého života. Byla jsem nadšená z představy o naší společné budoucnosti.

Začala jsem pochybovat o jeho věrnosti

Po svatbě bylo mezi námi vše v pořádku. Martin byl velmi pohledný muž a líbilo se mi, že na mě ostatní ženy závistivě koukaly. Nejprve jsem si nevšímala, že jim ty pohledy oplácel. A ani ne moc diskrétně, na což mě jednou upozornila kamarádka. Možná jsem byla příliš zaslepená láskou.

"Tvůj Martin je fajn. Ale nepřipadá ti, že si prohlíží jiné ženy?" říkala mi tehdy Markéta (33). "O čem to mluvíš? Nic takového..." byla jsem překvapená tímto dotazem. "No, víš. Já obvykle mám oči všude a vidím hodně. Nedávno se mi zdálo, že tvůj drahoušek se na ulici bezostyšně dívá na nějakou blondýnku. Ale možná to je jen moje představivost," dodala spěšně.

"Nezdá se mi to," řekla jsem, ačkoli jsem v tu chvíli začala pochybovat o svých slovech. Kamarádka ve mně zasadila semínko pochybností, které od té doby sílilo každý den stále víc.

Dozvěděla jsem se, že flirtuje s kolegyněmi

Jednoho dne mi na sociální síti napsala žena jménem Eliška. Podívala jsem se na její profil. Pracovala ve stejné firmě jako můj manžel. Nechápala jsem, proč mi píše, ale pokračovala jsem v konverzaci. "Poslechni, nechci být nezdvořilá, ale musíš to vědět. Tvůj manžel flirtuje s ostatními. Viděla jsem ho už několikrát pít kávu s kolegyněmi z oddělení, a nevypadalo to jako obyčejné přátelské rozhovory. Říkám ti to jako žena. Možná s tím něco uděláš..." napsala mi po chvilce.

Byla jsem šokována. Martin dělá tyto věci? Nebo je to jen způsob, jak se mu Eliška mstí? Jakou mám záruku, že mluví pravdu? Na druhou stranu by to vše dávalo smysl. Podobné signály ke mně už dlouho docházely, ale buď jsem byla slepá, nebo hluchá. Rozhodla jsem se, že s tím něco udělám. A začala jsem tuto věc podrobněji zkoumat.

Začala jsem sledovat svého manžela

Všimla jsem si, že čím dál častěji chodí domů pozdě, pod záminkou přesčasů. Po večerech ještě koukal do telefonu, což předtím nedělával. To vše ve mně začalo vyvolávat podezření. Rozhodla jsem se hledat nějaké důkazy.

Věděla jsem, že musím být diskrétní. Začala jsem sledovat jeho chování, analyzovat každé slovo, každé gesto. Hledala jsem důkazy jeho flirtování, jeho zrady. Prohledávala jsem mu telefon, sledovala kontakty, pátrala po jakýchkoliv stopách, které by mohly potvrdit mé podezření.

To, co jsem našla, mě přesvědčilo, že můj manžel skutečně není věrný. Našla jsem zprávy, které byly příliš intimní, než aby šlo o obyčejné rozhovory s kolegyněmi. Když jsem uprostřed záplavy nevhodných zpráv viděla fotografie z postele v hotelovém pokoji, kde byl můj manžel s nějakou ženou, zlomilo mi to srdce. Určitě nemluvili o práci. Uvědomila jsem si, že všechna ta varování se ukázala jako pravdivá...

Předstíral, že neví, o čem mluvím

Muselo dojít ke konfrontaci. Jednoho dne, po večeři, jsem mu pověděla všechno, co vím. Vypukla velká hádka. "Nedělám si srandu, Martine. Přestaň zatloukat. Přečetla jsem ty zprávy. Ty emotikony, ty vtipy a fotky... To není normální. Takto si člověk nepovídá s kolegyněmi."

Můj manžel vypadal překvapeně. "Přemýšlej pečlivě o tom, z čeho mě obviňuješ," varoval mě. "Nepokoušej mě oklamat. Mám důkazy, vím, co jsem viděla," slova mi sotva procházela hrdlem. Emoce byly tak silné, že jsem nedokázala zadržet slzy.

"Přestaň. To není nic vážného," mávl rukou. "Nic vážného?! Jak můžeš říkat něco takového? Pro mě je to zrada. Ničíš naše manželství..." brečela jsem. Tato hádka jen posílila moje přesvědčení, že Martin není ideální muž, za kterého jsem ho považovala. Byl jen další chlap, který zradil mou důvěru a rozbil mé sny o šťastné budoucnosti. Ale teď, více než kdy jindy, jsem musela být silná a udělat rozhodnutí, která mi pomohou dostat se z této toxické situace a začít si znovu budovat život.

Chtěla jsem rozvod

Po mnoha složitých rozhovorech a dnech plných slz jsem se rozhodla udělat nejtěžší rozhodnutí svého života. Podala jsem žádost o rozvod. Byla jsem si jistější než kdy jindy, že nevidím jiné řešení.

On to vůbec nečekal! Myslel si, že já opravdu nevím, co po práci dělá, zatímco já jsem proti němu shromažďovala důkazy. Snažil se mě odmítnout výmluvami, ale já měla všechno: zprávy, fotografie a dokonce i příběhy žen z jeho práce. Bylo toho docela dost.

Musela jsem se postavit Martinovi v přítomnosti právníků, svědků a soudce. Byla to bolestivá zkušenost, ale zároveň jsem cítila, že je to nutné, abych mohla jí dál. Martin se snažil bránit a popírat obvinění, ale důkazy, které jsem nasbírala, byly příliš přesvědčivé. Byla jsem hrdá, že jsem bojovala za sebe a nedovolila, aby mě zmanipuloval ještě víc.

Po několika slyšeních a výpovědích soud přiznal rozvod z jeho viny. Cítila jsem určitou spokojenost. Trpěla jsem, to je fakt, ale tento rozsudek mě po tom všem tak nějak utěšil. Pochopila jsem, že ještě existuje nějaká spravedlnost na tomto světě. A že stojí za to hledat pravdu, i když ta pravda bývá velmi bolestná...

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články